e3b4eb3677b43-an5.jpg

Zdroj: Shutterstock

Artróza, odborně osteoartróza, je onemocnění, při kterém dochází k postupným změnám v kloubu a poškozování kloubních struktur včetně chrupavky. Nejde přitom jen o „opotřebení“ způsobené věkem, jak se někdy traduje. Roli hraje více faktorů – genetika, předchozí poranění, tělesná hmotnost, způsob zatěžování kloubů i věk.

U žen se navíc významně uplatňují hormonální změny. Riziko artrózy se výrazně zvyšuje zejména po menopauze, kdy klesá hladina estrogenu. Právě proto se rozdíl mezi ženami a muži začíná ve vyšším věku výrazněji projevovat. Neznamená to ale, že každá žena po padesátce artrózu dostane. Spíš je to důvod věnovat kloubům trochu větší pozornost.

Od schodů až po ranní ztuhlost

Artróza se většinou neohlásí ze dne na den. Potíže mohou být dlouhou dobu mírné a objevovat se jen při určité aktivitě. Typickým prvním signálem bývá bolest při zátěži – například při delší chůzi, chůzi do schodů nebo vstávání z dřepu. Postupně se může přidat ztuhlost kloubu, omezený rozsah pohybu nebo pocit, že už se kloub nehýbe tak lehce jako dřív. U některých lidí se objevuje také praskání či křupání v kloubu. Samotné křupání ale ještě neznamená, že máte artrózu. Důležitější je, zda se k němu přidává bolest, otok nebo omezení pohybu. A právě tady se vyplatí zbystřit. Pokud bolest přetrvává nebo se postupně zhoršuje, není dobré ji automaticky svádět na věk.

Klouby nemají rády ani přetížení, ani lenost

Možná máme tendenci si myslet, že když nás bolí kloub, měli bychom ho hlavně šetřit. Krátkodobě může odpočinek při akutních potížích pomoci, dlouhodobě ale úplná nečinnost řešením není. Pravidelný pohyb je pro zdraví kloubů důležitý. Pomáhá udržovat svaly, které klouby stabilizují a odlehčují jim, a zároveň podporuje celkovou kondici. Vhodná může být obyčejná chůze, plavání, jízda na kole, cvičení ve vodě nebo posilování přizpůsobené možnostem konkrétního člověka. Nemusíte přitom trénovat jako vrcholová sportovkyně. Pro klouby je často mnohem cennější pravidelnost než jednorázový výkon.

Váha není jen otázkou vzhledu

O kilech navíc se často mluví především v souvislosti se vzhledem. U kloubů ale jde o něco úplně jiného. Když totiž vážíte víc, než je zdrávo, zatěžujete nejen kardiovaskulární systém, ale také klouby. Hlavně ty kyčelní a kolenní. Navíc obezita nepředstavuje pro tělo jen mechanickou zátěž. Tuková tkáň je totiž metabolicky aktivní a může se podílet i na procesech spojených se zánětem.

A co podpatky?

Vysoké podpatky jsou samozřejmě sexy a jsou ženy, které je nosí dlouhá léta. Než se přihlásí potíže s pohybový aparátem. Dlouhodobé nošení vysokých podpatků totiž může měnit postavení chodidla a způsob, jakým při chůzi zatěžujeme dolní končetiny. Neznamená to však, že několik let v lodičkách automaticky skončí artrózou kolen. Mnohem důležitější je celkový životní styl, předchozí úrazy, genetické dispozice, tělesná hmotnost, věk a způsob, jakým své klouby dlouhodobě zatěžujeme. Takže ano, své oblíbené podpatky si klidně nechte. Jen je nemusíte nosit od rána do večera každý den.

Co může kloubům prospět?

Základem není jeden zázračný přípravek z televizní reklamy, ale kombinace několika věcí. Dostatečně se hýbejte a udržujte si nejen svaly, ale také zdravou tělesnou hmotnost. Jezte pestře a vyváženě, nezapomínejte na odpočinek, snažte se vyhýbat úrazům a myslete na jejich prevenci a pokud cítíte, že vaše klouby nejsou úplně fit, začněte to řešit zavčasu. Spoléhat se na to, že až vás začnou bolet kolena, začnete užívat kolagenové preparáty z lékárny, není nejlepší cesta. Rozhodně je nelze považovat za léčbu artrózy. Jde o pouhé doplňky stravy, takže mohou být pouze součástí péče, nikoli náhradou za pohyb, léčbu nebo doporučení lékaře.

Kdy už nečekat, že to samo přejde?

Jedna bolavá kolena po náročném výletu ještě nemusí znamenat nic vážného. Pokud se ale bolest opakuje, postupně sílí, omezuje vás při běžných činnostech nebo se přidává otok a výrazná ztuhlost, je na místě poradit se s lékařem. Čím dříve se zjistí, co potíže způsobuje, tím lépe lze nastavit další postup. U artrózy přitom rozhodně neplatí, že jedinou možností je nakonec operace a umělý kloub. Léčba se odvíjí od konkrétního člověka a může zahrnovat úpravu pohybového režimu, fyzioterapii, redukci hmotnosti, léky proti bolesti či další postupy.

Nečekejte, až bude pozdě

O kloubech většinou začneme přemýšlet až ve chvíli, kdy nás začnou omezovat. Přitom právě každodenní maličkosti mohou rozhodovat o tom, jak snadno se budeme pohybovat za deset nebo dvacet let. Nemusíme se vzdát sportu, oblíbených bot ani všech radostí života. Mnohem důležitější je poslouchat vlastní tělo, nepřecházet dlouhodobou bolest a nezaměňovat péči o klouby za něco, co patří až do vyššího věku. Protože zdravé klouby nejsou samozřejmost. Jsou to naše každodenní vstupenky k tomu, abychom mohly chodit, cestovat, tancovat, cvičit, běhat za dětmi nebo jen vyrazit na dlouhou procházku s kamarádkou. A byla by škoda začít si jich vážit až ve chvíli, kdy začnou protestovat.

Zdroj: womenshealthmag.com, prevention.com