Artróza a artritida jsou kloubní onemocnění, která bývají často zaměňována. Přestože mají obdobné projevy i následky, mají každá úplně jiné příčiny a hodí se vědět, která je která...

Kolínko mě bolí… pročpak?

Artrózu způsobuje nadměrné přetěžování kloubu, které způsobí jeho opotřebení. Kloubní plochy musí po celý život přenášet velikou zátěž, a ještě navíc s ní pohybovat. To na nich postupně opotřebí chrupavky. A když jsou chrupavky opotřebované moc, dojde k rozdráždění celého kloubu, a ten začne bolet. Artróza je tedy porucha mechanická.

Naopak artritida je zánětlivé onemocnění, které se zátěží kloubů nemá příliš společného. Způsobují ji bakterie nebo revmatická choroba.

Nemusí vás pochopitelně bolet jen koleno. Obě tato onemocnění mohou postihnout v zásadě všechny klouby, ale artróza je pravděpodobnější u těch kloubů, které jsou hodně zatěžované, zatímco artritida naopak často postihuje třeba prsty na rukou, kterým se artróza spíše vyhýbá.
 
Obě tyto nemoci se shodně projevují bolestí, otokem či zarudnutím kloubu, případně i zvýšením teploty. Pokud vás koleno bolí „čerstvě“, lze sáhnout po volně prodejných lécích, které tlumí jak bolest, tak zánět (například ibuprofen). Pokud však bolest po užití těchto léků neustupuje, je v každém případě vhodné zajít k lékaři.     

Doktor klepe na kolínko, potom píše recepis...

Lékař provede vyšetření kloubu, které doplní ještě o rentgenové snímky (do kolene je přeci jen špatně vidět). Pokud bude mít podezření, že pachatelem bolesti je zánět, tj. artritida, vám odebere krev na vyšetření. V případě vážnějších obtíží vás předá do péče ortopeda či revmatologa. 

Pokud vám objeví artrózu, bude se léčba odvíjet od stupně poškození. Pokud není chrupavka ještě zcela zničená, je možné užívat kolagenové preparáty, které chrupavku ochrání a zmírňují její opotřebení, čímž jí udělají prostor pro regeneraci.

Pokud dojde k těžkému poškození, chrupavka se sama regenerovat nedokáže. Pak je na řadě operace. Buďto se jedná o transplantaci chrupavky z jiného místa, kde není zničená, nebo o částečnou či úplnou výměnu kloubu za umělou náhradu.

Tyto operace však nejsou jednoduché a existuje při nich riziko, že pacientovo tělo se nenaučí náhradu kloubu správně používat a hybnost kloubu se neobnoví v plné míře. Proto by měl lékař zvážit a vyzkoušet všechny možnosti léčby a k operaci přikročit až naposledy, když už není šance „originální“ kloub zachránit.
Umělé klouby mají mnoho nevýhod: opotřebovávají se daleko rychleji než klouby organické, hrozí jejich vykloubení, zanícení a vznik krevních sraženin. Někdy ale není jiná možnost. 

Artritida se léčí léky proti zánětu, které se buď polykají v tabletách, nebo je lze ve vážných případech podávat injekcí přímo do kloubu. To ale není úplně bez rizika, zasahovat mechanicky do kloubu je vždy trochu riskantní.

Lidem s nemocnými klouby pomáhají samozřejmě také léky proti bolesti a hole, které kloubům odlehčí a uleví, když se část jejich tělesné hmotnosti přesune na „třetí nohu“, které artróza ani artritida nehrozí.

Rizika a výstrahy

Člověk nemá moc možností jak poznat, že mu v bolavém kloubu probíhá zánět. Ten ale, když je jeho léčba zanedbána, může v chrupavce natropit spoušť, která může kloub úplně vyřadit. Proto je lepší nečekat, až nebudete moci k lékaři ani dojít, ale raději ho navštívit, dokud je čas.

Lidem postiženým artrózou navíc prospívá, když svou tělesnou hmotnost udržují pod hranicí obezity. Už tak přetíženým kloubům nesvědčí, když musí nést další zátěž.
Nadváha je navíc faktorem, který vznik artrózy velmi urychluje a její průběh značně zhoršuje.  
 
Riziko vzniku obou onemocnění zvyšuje dědičný faktor. Artróze napomáhají vrozené vady kyčelního kloubu (vykloubení, dysplazie). Stejně tak artritida coby revmatické postižení kloubů může mít příčinu ve vaší genetické výbavě.   

Reklama