ze1.jpg
Foto: Generálka Lenka Šmerdová
Se svolením autora praporčíka Petra Dohnala

Jak je to v posledních letech se zájmem žen o vstup do armády? 
Armáda je ženám otevřená. Mohou se hlásit na střední i vysokou vojenskou školu. Mohou se stát vojákyní z povolání, sloužit v aktivní záloze, nebo si vyzkoušet dobrovolné vojenské cvičení. Ženy mají stálý zájem o službu v armádě, který je v čase vždy ovlivněn nabídkou. V současné době potřebujeme doplnit především řidiče s oprávněním skupiny C, elektromechaniky či IT pracovníky, což je částečně limitující. Jsou to přece jen odbornosti, které nám ženám nejsou úplně blízké. Nicméně i v těchto specializacích ženy v armádě slouží a jsou to skvělé odbornice. Ostatně v rezortu Ministerstva obrany ČR slouží více než 3 600 žen, to představuje 13,7 % z celkového počtu vojáků, což nás v rámci Aliance řadí na desátou příčku.

Co zájemkyně motivuje, aby se přihlásily? 
Myslím, že u žen je to s motivací stejné jako u mužů. Chtějí dělat zajímavou a užitečnou práci. Mají chuť dokázat si, že mají na něco víc. Láká je náročné prostředí, nebo chtějí přispět k bezpečnosti své země. A samozřejmě láká je i jistota pravidelného příjmu i sociální výhody a další benefity. V mnoha případech chtějí změnit svůj život. To, že se armáda stala moderním, atraktivním a spolehlivým zaměstnavatelem rozhodování žen, ale i mužů určitě ovlivňuje. Dělat něco, co má smysl, je pro mladé lidi právě v dnešní době hodně důležité.

Co musí žena splňovat, aby byla přijata? A naopak, kvůli čemu bývají zájemkyně odmítnuty? 
Podmínky pro přijetí jsou u žen stejné jako u mužů. Tudíž je nutné, aby zájemkyně měly české občanství, byly plnoleté, trestně bezúhonné, zdravotně způsobilé, fyzicky zdatné, psychicky odolné a musí splňovat kvalifikační předpoklady pro danou funkci, což je nejméně střední odborné učiliště s výučním listem. Jediný rozdíl je v disciplínách a normách pro fyzickou zdatnost.

ze2.jpg
Foto: Generálka Lenka Šmerdová
Autor: se svolením archivu AČR

Probíhá výcvik žen stejně jako výcvik mužů? 
Ano, probíhá. Připravujeme se k plnění stejně náročných úkolů jako muži. Tudíž nelze očekávat žádná zvýhodnění.

Kam bývají ženy vojákyně přiděleny? Mohou si vybrat, dělat cokoli? 
Ženy dnes slouží ve všech jednotkách, své zastoupení máme téměř ve všech odbornostech, a také skoro ve všech hodnostech. Ženy si mohou vybrat, v jaké odbornosti se budou profilovat. Musí však proto také splnit určitá kritéria či uspět ve výběrových řízeních. Osobně si nemyslím, že by ženy měly být úplně na všech pozicích. Některé role jsou nám bližší a jiné méně. Máme pilotky, řidičky, palubní střelkyně, psovodky, lékařky, letovodky, a také kaplanku, primářku, rektorku či velitelku roty u dělostřelců. A mohla bych ve vyjmenování pozic, které dnes obsadily ženy, pokračovat.     

Je pro ženu složitější vypracovat se do vysoké hodnosti, například generála? 
Armáda patří mezi instituce, kde mají ženy stejné možnosti jako muži. I když v minulosti tomu tak ne vždy bylo. Záleží jen na nich samotných, jestli se chtějí zlepšovat a posouvat dál, nebo se spokojí se získanou pozicí. Doby určitého podceňování žen jsou naštěstí již dávno minulostí. Ženy v armádě stále více prokazují, že zvládnou v mnoha případech splnit úkoly úplně stejně jako muži. A proto obsazují stále vyšší pozice, i velitelské. Před lety jsem se stala první plukovnicí, a dnes jich máme už devět. A dokonce více než sto podplukovnic. V roce 2017 jsem byla jmenována první generálkou a nyní v rezortu obrany sloužíme už dvě. Vývoj jde dopředu. Dostaly jsme šanci a ukázaly jsme, že do armády patříme.

Jde dohromady být vojákyní z povolání a mít rodinu?
Jde to dohromady. Jsme vojákyně, zároveň matky, manželky a „pečovatelky krbu“. Skloubit to vše je dost náročné, ale to ostatně i v jiných profesích. V naší společnosti se vyžaduje, aby ženy zvládly všechny tyto role, a o to většími organizátorkami musíme být. Avšak bez porozumění a podpory rodiny a přátel by to bylo dost náročné.

ze3.jpg
Foto: Generálka Lenka Šmerdová
Se svolením autora praporčíka Petra Dohnala

Jezdí ženy i na zahraniční mise? 
Samozřejmě. Ženy jezdí do zahraničních operací, účastní se pozorovatelských misí a slouží i na zahraničních pracovištích. Máme ženy válečné veteránky.

Bojují ženy v případném konfliktu jinak než muži?  
Určitě ne, to ani nejde. Každý voják, vojákyně má v boji svůj úkol a ten musí splnit, jinak by ohrozil celý tým.    

V čem je síla, a naopak slabost žen – vojákyň? 
Fyzicky se mužům většinou nevyrovnáme, ale v šikovnosti, houževnatosti, chytrosti určitě ano. A jsme pečlivé, trpělivé a vytrvalé.

Nesetkávají vojákyně se mezi tolika muži se sexuálním obtěžováním? 
Nemyslím, si, že bychom musely řešit nějaké zásadní problémy. Osobně si myslím, že si v tomto prostředí umíme stanovit hranice. S humorem, úctou i respektem.

Zdroj informací: brigádní generálka Lenka Šmerdová

Čtěte také:

Reklama