Slovo "architektura" se skládá ze dvou řeckých slov. První - Arché - původ, princip a zákon. Druhé se skrývá ve výrazu "tektura". Termín "tektu­ra", "tekture" je odvozen z řeckého slova "tichtó", tedy zplo­dit, porodit, ale také vytvořit, vyprodukovat. "Techné" neboli umění a dovednost, ze které se postupem času stala techni­ka, má stejný kořen. "Tektonikos" byli stavební dělníci, zvláš­tě tesaři.

K tomuto termínu se připojuje ta zajímavost, že byli nejčastěji egyptského původu. Řemeslnost a řemeslnou dovednost tak uvádí na scénu Egypt. Ale již matematika a pythagorovská konstrukce světa přitáhla naši pozornost k Egyptu. Egypt se tak prostřednictvím konstrukce a řemesl­né dovednosti ocitá v samotném centru našeho zájmu. Stá­vá se částí termínu architektury samotné.

Arch-tektura se tak překvapivě představuje jako spojení Řecka a Egypta. Svým způsobem tak, na samém jejím začátku, nacházíme také vztah. Jedná se zde snad o architektonickou variantu filosofického "úžasu"?

Řecké "architektonikos" se tak představuje jako přechod z egypťanství do řeckosti, jako přechod z egyptské řemeslné dovednosti do řecké principiálnosti. Ale v tomto přechodu není egypťanství jednoduše zavrženo, nemizí v řecké "ar­ché". Je naopak uznáno a povýšeno na architekturální kon­strukci a řemeslnost.

Čeština by řekla "arci-řemeslnost", "ar­ci-řemeslník". (České "arci-" znamená zesílení a stupňování významu druhé části slova. Řecké "architektonikos" a ne­bo "architektos" v sobě tedy obsahuje řemeslnost, která se pojí s "arché", s původem, principem a zákonem, s moudros­tí a poznáním, a tímto spojením nabývá moc. Moc jasnozři­vé řemeslnosti.

Řecký architekt je pravým opakem egyptské­ho tvůrce, který je pouze "tektonikos" a reprezentuje tedy jen ne zcela uvědoměle řízenou konstrukci a řemeslnost. Egyptský "démiurgos" se topí v temné řemeslnosti své vlast­ní produkce. Architektura je naopak vědomá a poznáním ří­zená konstrukce.*

Nedávno jsem zaslechl, že jeden člověk zakoupil projekt rodinného domku za 20 000,- Kč, na otázku, jestli mu to nepřipadá divné, odpověděl, že ten zmíněný „Architekt“ dělá projekty i za 12 000,- Kč. Proto jsem se musel zeptat. A co tomu projektu chybí? Zmíněný člověk nerozuměl. Tak jsem se zeptal jinak. Když kupuješ auto za 50 000 Kč a za 7 000 000 Kč je to stejné auto? Na to se zasmál, že jde o něco jiného. V čem? zeptal jsem se. No domu nemůže nic chybět – co by mohlo chybět, je tam všechno, co chtěl, aby tam bylo.

No ale to v obou autech taky, namítám. Máte tam volant, kola, sedačky…? Už se se mnou nechtěl bavit. Že kdyby dal za projekt 80 000 Kč, tak by nemohl stavět – neměl by na to.

Jdu se tedy podívat do toho vysněného domu. A hele, co kdyby místo této stěny byl jen sloup? Nechápe. Má schodiště, které ústí v úzkou 7 m dlouhou chodbu. Ta stěna nic nenese, přitom je nosná, říkám. Nerozumí. Kdyby tady nestála, říkám, místo ní by byl jen sloup do krovu, ušetřil byste za materiál, práci, a hlavně by celý vršek vypadal jako dům. Kývl. Možná si i spočítal, že ta stěna a práce už doplnila ty chybějící peníze do těch 80 000 Kč.

Je to asi zvyk z komunismu, že každý všemu rozumí a proč platit za plány. Máme počítače a družice, ale stavět budeme jako neandrtálci – tady něco podepřeme, tu odřízneme. A je to architektura. Máme krásný velký dům!     

 

* (citace Jiří Eduard Hermach – filozofie architektury)



Autor tohoto článku vede na této adrese: //zena-in.cz/poradny/poradna.asp?stranka=1&idp=24 poradnu na téma Váš byt a řešení interiéru...

 

Reklama