Slovo "architektura" se skládá ze dvou řeckých slov. První - Arché - původ, princip a zákon. Druhé se skrývá ve výrazu "tektura". Termín "tektura", "tekture" je odvozen z řeckého slova "tichtó", tedy zplodit, porodit, ale také vytvořit, vyprodukovat. "Techné" neboli umění a dovednost, ze které se postupem času stala technika, má stejný kořen. "Tektonikos" byli stavební dělníci, zvláště tesaři.
K tomuto termínu se připojuje ta zajímavost, že byli nejčastěji egyptského původu. Řemeslnost a řemeslnou dovednost tak uvádí na scénu Egypt. Ale již matematika a pythagorovská konstrukce světa přitáhla naši pozornost k Egyptu. Egypt se tak prostřednictvím konstrukce a řemeslné dovednosti ocitá v samotném centru našeho zájmu. Stává se částí termínu architektury samotné.
Arch-tektura se tak překvapivě představuje jako spojení Řecka a Egypta. Svým způsobem tak, na samém jejím začátku, nacházíme také vztah. Jedná 
Řecké "architektonikos" se tak představuje jako přechod z egypťanství do řeckosti, jako přechod z egyptské řemeslné dovednosti do řecké principiálnosti. Ale v tomto přechodu není egypťanství jednoduše zavrženo, nemizí v řecké "arché". Je naopak uznáno a povýšeno na architekturální konstrukci a řemeslnost.
Čeština by řekla "arci-řemeslnost", "arci-řemeslník". (České "arci-" znamená zesílení a stupňování významu druhé části slova. Řecké "architektonikos" a nebo "architektos" v sobě tedy obsahuje řemeslnost, která se pojí s "arché", s původem, principem a zákonem, s moudrostí a poznáním, a tímto spojením nabývá moc. Moc jasnozřivé řemeslnosti.
Řecký architekt je pravým opakem egyptského tvůrce, který je pouze "tektonikos" a reprezentuje tedy jen ne zcela uvědoměle řízenou konstrukci a řemeslnost. Egyptský "démiurgos" se topí v temné řemeslnosti své vlastní produkce. Architektura je naopak vědomá a poznáním řízená konstrukce.*
Nedávno jsem zaslechl, že jeden člověk zakoupil projekt rodinného domku za 20 000,- Kč, na otázku, jestli mu to nepřipadá divné, odpověděl, že ten zmíněný „Architekt“ dělá projekty i za 12 000,- Kč. Proto jsem se musel zeptat. A co tomu projektu chybí? Zmíněný člověk nerozuměl. Tak jsem se zeptal jinak. Když kupuješ auto za
No ale to v obou autech taky, namítám. Máte tam volant, kola, sedačky…? Už se se mnou nechtěl bavit. Že kdyby dal za projekt 80 000 Kč, tak by nemohl stavět – neměl by na to. 
Jdu se tedy podívat do toho vysněného domu. A hele, co kdyby místo této stěny byl jen sloup? Nechápe. Má schodiště, které ústí v úzkou 7 m dlouhou chodbu. Ta stěna nic nenese, přitom je nosná, říkám. Nerozumí. Kdyby tady nestála, říkám, místo ní by byl jen sloup do krovu, ušetřil byste za materiál, práci, a hlavně by celý vršek vypadal jako dům. Kývl. Možná si i spočítal, že ta stěna a práce už doplnila ty chybějící peníze do těch 80 000 Kč.
Je to asi zvyk z komunismu, že každý všemu rozumí a proč platit za plány. Máme počítače a družice, ale stavět budeme jako neandrtálci – tady něco podepřeme, tu odřízneme. A je to architektura. Máme krásný velký dům!
* (citace Jiří Eduard Hermach – filozofie architektury)
Autor tohoto článku vede na této adrese: //zena-in.cz/poradny/poradna.asp?stranka=1&idp=24 poradnu na téma Váš byt a řešení interiéru...
Nový komentář
Komentáře