Křehká atraktivní mladá žena. To na doktorku Kateřinu Langrovou sedí. Navzdory tomuto dojmu je v čele sdružení, které si zvolilo donquichotovský úkol - bojovat proti nejrozšířenějšímu smrtelnému nešvaru současnosti, proti kouření cigaret a dalších tabákových výrobků. A to bylo samozřejmě hlavní téma našeho rozhovoru se zřejmě jednou z nejvýznamnější antikuřáckých autorit, ředitelku České koalice proti tabáku.

Začnu nejméně populární otázkou v tomto tématu, a to oběťmi vlastní špatné volby. Jaká jsou aktuální čísla úmrtí v souvislosti s kouřením? Kdysi se tradoval příměr: jeden plný autobus denně. Platí to stále?
Ano, ročně zemře v Česku v důsledku kouření na 18 tisíc lidí, což je 50 lidí každý den. Jinak lze také říci, že každý šestý člověk umírá v důsledku kouření.

Co byste poradila člověku, který uvažuje nad típnutím poslední cigarety, ale sám se nemůže rozhoupat?
Ujasnit si, co chce. Může mu pomoci, když si přečte nějaké informace o kouření a odvykání, promluví se svými známými nebo zajde pro radu k lékaři. Pro ujasnění je možné si napsat na papír, co mi kouření dává a co bere, a na základě toho se rozhodnout, co převažuje a pro kterou variantu se rozhodnu.

Že cigarety škodí zdraví, a to silně, že lezou do peněz, to ví každý kuřák. Co když ale hledá dlouho tu sílu či silnou motivaci pro ten první krok?
Pokud už je kuřák ve fázi, že chce přestat kouřit, ale neodvažuje se udělat rozhodný krok do neznáma, je určitě s výhodou, pokud získá nějakého spojence, někoho, kdo bude přestávat s ním a budou moci svoje prožitky a pocity sdílet. Pokud nikdo takový v okolí není, od pacientů vím, že mnohdy pomůže i virtuální „parta“ lidí, kteří jsou na tom podobně a o své zkušenosti se dělí a vzájemně se podporují. K tomu slouží například i chat Klubu správné volby na našich webových stránkách www.klub.dokurte.cz.

Cigareta, doutník, fajfka. Co z toho škodí nejvíc?
Přesto, že se doutník a fajfka se na rozdíl od cigarety nešlukují - nikotin se vstřebává díky vyššímu pH již v ústní dutině, nemůžeme je rozhodně považovat za „zdravou“ variantu kouření. Kromě toho, že také způsobují rakovinu, poškozují například i cévy a srdce. Někde jsem slyšela podle mě výstižné přirovnání: kouřit cigarety je jako spáchat sebevraždu skokem z patnáctého patra, kouřit doutníky jako udělat totéž vyskočením z patra třináctého.

Po tom, co já jsem podstoupil první krok, setkal jsem se s názory, že to po osmnácti letech kuřácké „kariéry“ už ani nemá cenu. Co mi k tomu řeknete vy: Má skutečně cenu přestat kouřit po dvaceti, třiceti letech? Není už tělo nenapravitelně zaneřáděné?
Zanechat kouření má cenu v každém věku. V tabákovém kouři je na pět tisíc chemických látek, některé se například usazují v plicích a již nikdy nejsou z těla vyloučeny, jsou ale jiné, kterých se organismus dokáže zbavit.
Pozitivní zdravotní efekty zanechání kouření můžeme pozorovat již po hodinách – upravuje se puls, klesá tlak. Postupně se začíná obnovovat samočisticí funkce dýchacích cest… a po roce je již například riziko srdečního infarktu poloviční ve srovnání s kuřákem.

Neprodlužují nikotinové žvýkačky, náplasti či inhalátory závislost?
Tyto formy náhradní nikotinové léčby mají za úkol potlačit abstinenční příznaky při odvykání kouření. Mohou být pomocnou berličkou při nezvladatelné chuti na cigaretu a s ní související nervozitou, neschopností se soustředit, zvýšenou chutí k jídlu... Během doby užívání této léčby může odvykající kuřák lépe zvládnout kuřácké stereotypy novým, nekuřáckým způsobem.
Náhradní léčba nikotinem trvá v průměru tři měsíce a ke konci dochází ke snižování dávky nikotinu.
Doporučuje se ale i po ukončení nosit při sobě například nikotinovou žvýkačku či inhalátor pro případ nečekané náhlé krize – kupříkladu při velkém stresu či rozčilení, třeba i rok.

Takže i jako lékařka můžete zodpovědně říci, že takové pomocné prostředky mají skutečný efekt při odvykání?
Ano. Důvodem, proč je tato léčba doporučována třeba i Světovou zdravotnickou organizací, je, že zdvojnásobuje pravděpodobnost, že pokus o zanechání kouření bude úspěšný. Podobně je tomu i u dalších léků, které může předepsat lékař.

Nemáte někdy pocit, že když se podaří prostřednictvím zákonodárců omezit kouření na veřejnosti, vždy v zákonech zůstane zneužitelná skulinka – jako například diskutované vymezení autobusové zastávky, a tedy nekuřáckého prostoru…?
Mám hlavně pocit, že absolutně není vůle přijmout účinná opatření na kontrolu tabáku, a následně je vymáhat.

Když už jsem se zastavil u zákonodárců. Není žádným tajemstvím, že v době debat nad zákony omezující kuřáky jsou předsálí, chodby, restaurace a snad i sklepy plné lobbyistů s kapsami a kufříky naditými hmotnými motivační argumenty proti jejich omezování. Narážíte při své činnosti hodně na bohatou tabákovou lobby?
Jistě. V obchodu s cigaretami jsou obrovské peníze a tabákoví výrobci o ně nechtějí přijít i za cenu lidských životů – a to doslova. Mnoho jejich aktivit asi ani nikdy nebude odhaleno a zveřejněno, ale i to, co již vyšlo na světlo ukazuje poměrně jasný obrázek.

Můžete být konkrétnější?
Mluvím například o takzvané studie „Dopad kouření na veřejné finance ČR“ porovnávající náklady a příjmy státu spojené s kouřením z roku 2001. V podstatě konstatovala, že Česká republika ušetří tím, že kuřáci umírají dříve, a proto nevyčerpají tolik sociálních dávek v důchodu. Kromě toho, že je to naprosto neetický argument, čísla použitá ve studii byla chybná a tabákový koncern Philips Morris se musel za studii veřejně omluvit.

Co je vlastně vaší pracovní náplní – od rána do večera přesvědčovat, motivovat a podporovat lidi, kteří se rozhodli postavit závislosti?
Moje práce je velmi pestrá, z největší části se věnuji manažerské činnosti směrem k naší organizaci a projektům a odborné práci v oblasti léčby závislosti na tabáku, dále pak i oblastem souvisejícím jako je komunikace s médii a veřejností, příprava a realizace studií a podobně.

Přiznejte, zapálila jste si někdy třeba v pubertě cigaretu?
Měla jsem to štěstí, že jsem nikdy ani nebyla v situaci, kdy by mě někdo ke kouření přemlouval. Snad jediná zkušenost byla vykouřená suchá kopřiva se sestřenkou někdy v páté třídě.

Vnímáte vy osobně kuřáky jako slabochy?
Jsem lékařka, a proto vím, že kouření je závislost se svou diagnózou a pro většinu lidí opravdu není lehké kouření zanechat. Co špatně snáším je bezohlednost některých kuřáků, kteří kouří např. nad kočárkem dítěte, tam, kde je shromážděno hodně lidí apod. Bezohlednost mě ovšem irituje i v mnoha dalších souvislostech, takže to není výlučně záležitost týkající se kuřáctví.

Vydržíte sedět v kuřáckých prostorách?
Vyhýbám se jim. Právě jsem se vrátila z dovolené v Itálii, kde jsem si užívala, že jakákoli restaurace i hospůdka je spolehlivě nekuřácká. A opravdu nezejí prázdnotou, jak se nás snaží vystrašit někteří odpůrci nekuřáckých restaurací.

Máte na Kateřinu Langrovou ještě další otázky? Pak využijte e-mail na stránkách www.dokurte.cz

Reklama