an.jpg
Foto: Shutterstock

Patří k lékům, bez nichž by se medicína neobešla, protože si poradí s bakteriálními infekcemi. Jenže bohužel mají i svou odvrácenou tvář. „Užívání antibiotik není tak bezpečné, jak bychom si představovali. Snižuje obranyschopnost. Různé skupiny antibiotik ovlivňují produkci protilátek, takzvaných sekrečních imunoglobulinů, které naopak sliznici chrání před nasednutím nějaké jiné bakterie či infekce. Takže paradoxně tím, že užívám antibiotika, se oslabuji a nejsem tak schopná předcházet další infekci,“ vysvětluje primářka mikrobiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze MUDr. Václava Adámková, Ph.D. s tím, že je tu i další negativum. Antibiotika v našem organismu společně se škodlivými bakteriemi zahubí i ty tělu prospěšné, které jsou součástí našeho přirozeného mikrobiomu. Nedokáží je rozlišit.

Zažívací problémy i kvasinková infekce

„Antibiotika mají přímý dopad na vybíjení příznivých bakterií, kde se pak vytváří takzvané ekologické vakuum a prostor pro to, aby na jejich místo nasedly bakterie rezistentní vůči tomu antibiotiku. A kruh se uzavírá. Klasický příkladem je třeba takzvaná postantibiotická kolitida, průjmy, které jsou následkem porušení střevní mikroflóry. Nebo i časté kvasinkové infekce a záněty pochvy u žen po opakovaných antibiotických léčbách,“ vyjmenovává nejčastější neduhy mikrobioložka.

Bakterie ovlivňují i náladu

Narušení harmonického fungování trávicího traktu se přitom odráží i v jiných oblastech, než je například nadýmání nebo bolest břicha. „Dnes víme, že o tom, jak se cítíme, jakou máme náladu, rozhoduje i střevní bakteriální rovnováha. Či možná nerovnováha neboli dysbióza. A nejen to. Tato dysbióza se může podílet na rozvoji některých patologických imunitních reakcí, nejen alergických, ale i autoimunitních, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida. Věcí, které souvisí s naším mikrobiomem, respektive mikrobiotou, je mnoho,“ uvádí primář Dětského oddělení Vítkovické nemocnice MUDr. Jan Boženský.

Pomoci mohou probiotika

Z toho důvodu je vhodné spojit užívání antibiotik s podáváním vhodných probiotik, a to již od prvního dne léčby. Má totiž působit jako prevence zdravotních potíží spojených s užíváním antibiotik, nikoli jejich následná léčba. Pokud vám nějaká konkrétní probiotika nedoporučil přímo lékař, nechte si poradit v lékárně.

„Pacienti by měli věnovat při výběru probiotik pozornost udanému množství bakterií v jedné dávce (CFU) a konzultovat své případné dotazy s lékárníkem, který je největším odborníkem na léky. Užívat by se měla alespoň jednou denně mezi jednotlivými dávkami antibiotik, a to ještě alespoň tři dny po ukončení léčby. Je ale nevhodné zapíjet probiotika horkým nápojem,“ popisuje správný postup lékárnice a tisková mluvčí České lékárnické komory Mgr. Michaela Bažantová.

Péče o rovnováhu by měla být pravidelná

Probiotika ale můžete užívat i pravidelně. „Nemusíme denně, ale v cyklech. Zvláště v rizikovém období, ať už je to chřipkové období, stres a podobně. Už dlouhá léta tvrdím, že vyvážená střevní mikrobiota formuje nejen vývoj dítěte, ale i zdravotní stav nás, dospělých. Takže pravidelná péče o rovnováhu mikrobioty je velmi důležitá,“ dodává primář Boženský.

Zdroj informací: MUDr. Jan Boženský, Mgr. Michaela Bažantová, MUDr. Václava Adámková, Ph.D.

Čtěte také:

Reklama