Kdo je hubený a kdo už tlustý? Kolik musí kdo vážit, aby „vypadal dobře"? Jak to všechno začalo? Pocity nespokojenosti s vlastním vzhledem, především pak se svou váhou, možná nějaká ta poznámka spolužáků či rodičů k postavě, touha nějaké kilo ubrat, dokázat všem, že své tělo mám pod kontrolou…
V psychologii existují teorie, které říkají, že hlavní činností našeho rozumu v každodenním životě je hodnocení. Hodnotíme svět kolem nás, naše blízké okolí a také sami sebe. Podle svého hodnocení pak předjímáme, co můžeme od ostatních i od sebe očekávat. Při svém hodnocení jsme zatíženi svou vlastní minulostí - zkušeností, také náladou, strachem a samozřejmě reakcí svého okolí. S tím se někdy shodneme, jindy ne. Většina z nás má tendenci spíše shody dosáhnout - alespoň s někým.
Sebehodnocení podléhá úplně stejným zákonům jako hodnocení čehokoliv jiného, jen se nás to týká o něco víc. K sebehodnocení patří také náš vztah k vlastnímu tělu - a lze to říci i naopak, své tělo hodnotíme s ohledem na to, jak se vnímáme „celí". Toto je velmi důležité, neboť tak můžeme získat porozumění pro ty, kdo veškerou svou pozornost, vůli i čas věnují svému tělu.
Tělo i duše jsou dvě spojené nádoby, s tím se dnes už smířila i západní medicína. Vztah k vlastnímu tělu, jeho hodnocení, vnímání toho, co je krásné a co ošklivé, to vše je práce duše vedená duchem doby, vulgárně řečeno společenskými normami. Že takový duch doby existuje si může každý ověřit sám na vlastní oči, stačí navštívit galerie obrazů či výstavy sochařského umění a prohlédnout si ideály krásy v historii světových kultur. Kromě estetických zážitků si z takové výpravy odneseme jistý nadhled nad normami dneška, nad relativitou jejich platnosti.
První pověrou je, že ideál krásy je objektivní skutečnost, které stojí za to věnovat celý svůj život.
Cituji z dopisu: „Začala jsem sledovat svou váhu asi před čtyřmi lety. Bylo mi 13 let, začal mi v té době růst zadek a prsa, připadala jsem si taková oplácaná. Neuměla jsem tou dobou zapadnout mezi spolužáky tak, jak by se mi líbilo, a myslela jsem, že je to mou nadváhou. Začala jsem tedy omezovat stravu, vážit se a počítat kalorie. Dnes měřím 165 cm, vážím - jak kdy, momentálně 43 kg. Asi jsem nemocná, všichni to říkají, ale stejně mám pocit, že jsem ta kila přemohla. Je to to jediné, co jsem v životě opravdu zvládla dokonale - zhubnout."
Toto je jeden z mnoha příběhů, jejichž hrdinka se ve snaze zlepšit své sebehodnocení (což si zpočátku sama neuvědomovala) vydává na cestu boje se svým vlastním tělem. Je to cesta askeze (někdy střídaná záchvaty „dopřávání si všeho"), neustálého sledování a počítání, vše ostatní přestává být důležité. Lidé, o něž zpočátku stála, s nimiž se chtěla cítit lépe, se pomalu ztrácejí, a namísto nich přichází váha a zrcadlo.
Strach z jídla a strach z kil. Každé jídlo v sobě nese potenciální nebezpečí vyššího čísla na váze, jeho chuť přestává být pro naši hrdinku důležitá. Ještě větším strašidlem se pro ni stává slovo tuk. Ten považuje za vrchol něčeho nezdravého, za nadbytek v těle, který ho jen hyzdí, a přináší tak nepříjemné pocity. Do tuku si tak vlastně promítá vše, co považuje pro svůj život za nepřijatelné, čeho se chce za každou cenu zbavit. Dávám zde čtenáři k zamyšlení, čím bychom v našem životě tuk jako symbol něčeho zavrženíhodného nahradili? Co je pro náš život nepřijatelné, a přitom je to nadosah?
Druhou pověrou je, že tuk v našem těle nemá co dělat! Přiměřená hladina tuku plní v těle životně důležité funkce - pomáhá udržovat tělesnou teplotu, tlumí klouby, chrání orgány, uchovává vitaminy a pomáhá tělu při nedostatku potravy.
Zvýšená hladina tuku může být samozřejmě zdraví škodlivá, v této oblasti se ale při sledování příběhu naší hrdinky rozhodně nepohybujeme. Většina lidí si myslí, že hladinu tuku v těle může objektivně sledovat na své váze. I naše hrdinka si myslela, že méně kilogramů znamená více krásy a více zdraví. Tělesná hmotnost v sobě zahrnuje ovšem i zcela jiné složky našeho těla - kosti a svaly. Můžeme mít jinak rostlou - a tedy i těžkou kostru - než jiný, stejně vysoký člověk, stejně tak se lišíme i objemem svalové hmoty. Proto všechna čísla, vycházející z měření tělesné hmotnosti a výšky vzrůstu, jsou jen orientační. Příkladem toho je počítání Indexu tělesné hmotnosti (Body Mass Index, BMI). Pomocí jednoduchého vzorce dostaneme na desetiny přesné číslo, které dosazením do normativních tabulek vypovídá, jak jsme na tom s hmotností vzhledem k normě. To je v pořádku, počítáme-li však s BMI jako s přesnou hodnotou, vyjadřující míru naší tloušťky či hubenosti, jsme na velkém omylu.
Třetí pověrou je, že číslo na váze je přesným vyjádřením naší tloušťky či hubenosti, že přesně vypovídá o míře tuku v našem těle. Toto nám nesdělí ani BMI či jiné přepočty. Hmotnost je pouze orientační číslo, které se často mění.
Začal jsem ideály, končím poněkud prozaičtěji - u kilogramů. Pověr samozřejmě existuje mnohem více. Jednu ještě přece jen přidám na konec: Mnoho lidí, kteří svůj svět zúžili na starost o své tělo a především o své kilogramy, si myslí, že tento svět je jediný, v němž umějí žít. Člověk dostal do vínku velký dar, a tím je možnost změny. A tu má samozřejmě i hrdinka z dopisu, možná by mohla začít své dobrodružství změny rozlišováním pověr od skutečností. Musí ovšem překonat strach z nového. A to bych jí přál.
Článek byl převzat ze stránek www.idealni.cz
Anorexie a bulimie - tři pověry o našem těle
Kdo je hubený a kdo už tlustý? Kolik musí kdo vážit, aby „vypadal dobře"?
Doporučujeme
Komerční tipy
-
Army den v Atriu Flora se blíží Již za pár dní se opět můžete těšit na oblíbený Army den v Atriu Flora. Událost se uskuteční 13. května a bude ji provázet nabitý program plný zábavy.
-
Řidičky testují absorpční sáčky Ceresit stop vlhkosti: Mají pozitivní zkušenost Jak vyřešit nadměrnou vlhkost v autě? Stačí sáhnout po Ceresit stop vlhkosti absorpčních sáčcích do auta. Oslovili jsme deset řidiček, aby s námi testovaly tohoto zajímavého a šikovného pomocníka! Zajímalo nás, jakou s nimi řidičky mají zkušenost, proto jsme je nyní požádali o jejich zhodnocení.
-
Načerpejte energii, doplňte vitamíny! Jak nejlépe překonat jarní únavu? Sychravé zimní počasí, stmívání a málo slunečního svitu, nám na optimistické náladě rozhodně nepřidalo. Nyní se dny prodlužují, slunečních paprsků je více a hned se na svět díváme optimističtěji, i přesto jsme ale v těchto měsících bez energie.
-
Zimním obdobím to nekončí. Vitamin C vám pomůže užít si dovolenou naplno S odcházející zimou bude pomalu ubývat nepříjemných viróz a chřipek. To ale neznamená, že bychom měli polevit v zásobování našeho těla vitaminem C. Potřebuje jej celoročně a takové doplňování vitaminu C vám může třeba i zachránit dovolenou.
-
Testujeme v redakci absorpční sáčky Ceresit stop vlhkosti do auta Vlhkost, se kterou bojujete, vás nemusí trápit jen v domácnosti nebo z uzavřených prostorách jako je šatník nebo botník, ale také v autě. Zvlášť v zimě.
-
Thonetky od Truhláře aneb #sedimestylove Pro svou vysněnou židli se vydávám na pražskou Palmovku. Čeká na mě uprostřed klidného vnitrobloku v dílně Sedíme stylově. V místě, kde vrací do života sedací nábytek z ohýbaného dřeva a oprašují slávu nadčasových „Thonetek“.
-
Novinka na trhu: Bylinné kapsle MALTOFERROCHIN Anemie neboli chudokrevnost je chorobný stav charakterizovaný snížením hodnot krevního barviva hemoglobinu pod fyziologickou mez pro daný věk a pohlaví a snížením celkového obejmu červených krvinek (erytrocytární masy), tzv. hematokritu. Netrpíte jí také?
-
Podpořte mládí své pleti, jaké produkty vám rádi doporučíme? Stárnutí pleti sice nezastavíme, můžeme ale pleti dodat velmi kvalitní účinné látky, které mohou napomoci proces stárnutí zpomalit a prodloužit tak mládí své pleti. Odborníci potvrzují, že pravidelná a dostatečná péče o pokožku se vyplatí. Máme pro vás několik tipů na zajímavé produkty, které jsou pro vás inspirací.
-
Co všechno můžete v italském Livignu zažít a vyzkoušet kromě sjezdovek a běžeckých tratí? Chystáte se na lyže? Pak vyražte do bezkonkurenčního italského Livigna. Minulý týden jsme toto jedinečné městečko navštívili a strávili tady pět dní. Livigno najdete na severu Itálie u švýcarských hranic a je nejslunnějším lyžařským areálem v Alpách.
-
Připravte dětem nezapomenutelné jarní prázdniny. Ve španělské Andalusii! Zatímco v Česku převažuje nevlídné počasí, na jihu Španělska jsou teď ideální podmínky pro rodinný road trip. Andalusie – kraj, kde slunce svítí 300 dnů v roce, nenabízí jen nekonečné písečné pláže, smaragdové moře nebo vrcholky pohoří Sierra Nevada. Najdete zde také spoustu atrakcí, které ocení zejména ti nejmenší z nás!
Nový komentář
Komentáře
Tobbi: O to ani snad tak nejde. Spíš o to, že když se ti nevěnuje ani před tím, tak nějak nemáš chuť vůbec.
Ted mi bolej zuby, bojim se zajít k zubaři tak toho taky moc nepojim. Aspoň chvilku se nepřecpávám
.
Být anoretičkou nemám šanci, pořád jím.
Jí se,aby se žilo,nežije se proto,aby se jedlo.
Nyotaimori:
algidda:jím jak puštěná ze řetězu a nic
lilithheta: Ve své hluboce najivní prostotě jsem si dříve myslela, že sex nekončí, dokud nejsou oba partneři uspokojení.
Asi jsem měla štěstí, že jsem narazila právě na toho svého... Nějak si nedovedu představit, že on by se udělal a řekl, "tak dobrou"... To bych brala za pěkný podraz.
43 kg, tak to je tragédie
Myslím si, že pokud nějaké kilko navíc nevadí partnerovi a já se budu cítit dobře, tak není co řešit.
To mi nehrozí,spíš mám navíc,nechce někdo pár kilo,klidně dám !!!
anorexie je tragedie.
Vivian, Midsummer: o Komancich se taky rikalo, ze jsou v CR docasne a trvalo to 40 let. Od te doby daddy rika, ze jednotka docasnosti je jeden furt
aiša: Zkus běhat po "shodech".
Midsummer: právě naopak, většinou JE. (Nemám samozřejmě na mysli tu mentální, ta bývá "dočasná" dost dlouhodobě.)
Vivian: No jo, to by se mi taky líbilo
. Blbý je, že anorexie NENÍ v žádném případě dočasná
taky bych potřebovala něco schodit
Dočasnou anorexii bych brala, pořád musím mít něco v hubě.
no manzel rika ze ty hubenoury co chodi po molech se mu nelibi jsou tak jakorat velpsi verzi raminek, nic pro normalni zivot. Vidim to i pribuzne je posedla tim byt porad hubenoucka a dokork ji rekl pokud nepribere nebudou mit moc deti. Tak to se radeji najim:o)
Můj subjektivní dojem je takový, že na štíhlý holce dobře vypadaj hadry. To je tak všechno, na omak nic moc