Čtenářka Anomiska poslala vskutku velice pěkný a vtipný příběh. Píše: Jsem od přírody bojácný, stydlivý, neprůbojný a bázlivý člověk.Už ve škole jsem neměla ráda předříkávat básničky a hudebku,kde jsem měla zpívat před celou třídou,jsem nenáviděla úplně.

Měla jsem vždycky šílenou trému,srdce bilo jako o závod,v krku mě dusil knedlík a barvou jsem mohla směle konkurovat vařenému rakovi.

Styděla jsem se i u pana doktora a když jsem měla jít poprvé na gynekologickou prohlídku,měla jsem pocit,že to nepřežiju.

I moje první rande dopadlo tak,že se vlastně nekonalo,protože jsem nesebrala dostatek odvahy jít tam. Ale manžel to nevzdal a jsme spolu dodnes a máme dvě krásné děti.

Když mi skončila mateřská,sháněla jsem práci.Pohovory a konkurzy byly pro mě noční můrou.Týden před tím jsem nespala,pořád jsem přemýšlela,co tam budu povídat,byla jsem protivná,podrážděná,psychicky vyčerpaná.

Pak mi ale dala moje kamarádka cennou radu:Všechno jsou to jenom lidi,neukousnou tě,hlavu ti taky nikdo neutrhne.Představ si,jak asi vypadají,když mají střevní potíže a kňučí a skučí a kvílí na záchodě!

Té dobře míněné radě jsem se zasmála a byla vděčná kamarádce, že mi chtěla pomoct a povzbudit mě.

Pak nastal ten den D-konkurz na místo asistentky v jedné zahradnické firmě. Pro mě to bylo, jako bych šla na porážku.Při pohledu na ostatní dostavší se účastníky konkurzu jsem to pomalu začala vzdávat.

Záviděla jsem jim jejich sebevědomí,klid,pohodičku a asertivní chování.Pak jsem vešla já se svým typickým červenorudým obličejem,do kterého se mi nashromáždila všechna krev z těla,mlátícím srdcem,tlakem 300/300,dechem,jako bych právě uběhla maraton a třesoucíma se rukama stoleté stařeny.

Pak mi ale z ničeho nic vyplula na povrch rada od kamarádky. A fantazie začala pracovat, a že ji mám bujnou! Představila jsem si ty uhlazené, důležité pány s kamenným výrazem na "oné" místnosti. Najednou ze mě všechen stud opadl,najednou jsem byla klidná,pohotová,vyrovnaná,žádné koktání,žádná tréma,žádný hořící vykulený obličej,naprostá pohoda a úleva.

Sama jsem z toho byla překvapená,chtělo se mi pořád smát-to asi díky té mé bujné fantazii.

Asi po měsíci přišlo vyjádření ke konkurzu.Vybrali si mě jako vhodného kandidáta na jejich pracovní pozici!Prý jsem je přesvědčila svým přirozeným,sebevědomým a pohotovým přístupem.

JÁ!!!!!!!

Ten nejstydlivější člověk pod sluncem! Ale dopadlo to dobře,už tam pracuji půl roku a jsem spokojená.

Denně v duchu děkuji kamarádce za nejcennější radu k nezaplacení. Krásný den všem přeje
Anomiska.

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

No vida, co udělá jedna představa „ucpaného“ nadřízeného. :-) I práci vám to sežene! Krásné povídání a vtipné. Děkuji, hezký den. Míša

Dnešní téma dne:

  • Zčervenáte, když se stydíte?
  • Ztuhne vám pusa?
  • Klepou se vám nohy?
  • Jak byste vypadaly na mém místě u auta?
  • Jak řešíte takové projevy, které nelze ovlivnit?
  • A co škytavka? Máte zaručený recept, jak se jí zbavit?

Pište na redakce@zena-in.cz svoje příběhy, názory, recepty a vtipné zkušenosti se vším, co prostě při nejlepší snaze vůlí ovlivnit nelze.

Přeji příjemný den, kde nebude chybět soutěž, chcípák a borec, vaše příběhy i cena pro ten vylosovaný.