Výše zmíněné stavy se mnohem častěji objevují u žen, vyskytnout se však mohou i mužů, jako např. v případě gynekomastie. V článku si stručně projdeme nejčastější jevy, změny a případná onemocnění, jejichž příznakem mohou být.

Anatomie a vývoj prsu
Na úvod uvedeme pár faktů o vývoji a anatomii prsu. V embryonální fázi se u žen i mužů zakládá tzv. mléčná lišta probíhající od podpaží k tříslům. V té se vytvářejí základy apokrinních žláz, z nichž se následně vyvíjí mléčná žláza, obvykle jako párový orgán.

U žen se pak prs (lat. mamma) postupně vyvíjí, přičemž prs dospělé ženy se vyskytuje v několika antropologických tvarových typech, které se v průběhu života střídají. Na vrcholu prsu se nachází bradavka obklopená prsním dvorcem. Bradavka má mazové žlázky, ve dvorci jsou drobné hrbolky a v bradavce a dvorci hladká svalovina.

Ženské prsy obsahují mléčné žlázy a tukovou tkáň. Mléčná žláza se skládá z 15 až 20 laloků, které se větví v lalůčky, z nichž vycházejí mlékovody. Fyziologicky funkční mléčnou žlázu mají i muži, ovšem zakrslou. U mužů tedy zůstává základ mléčné žlázy rudimentární, výjimečně se však může dále vyvíjet – tehdy vzniká gynekomastie, první termín, kterým se v článku budeme zabývat.

U mužů zůstává základ mléčné žlázy rudimentární, výjimečně se však může dále vyvíjet – tehdy vzniká gynekomastie, první termín, kterým se v článku budeme zabývat.

Co je to gynekomastie?
Gynekomastie je jednostranné nebo oboustranné zvětšení prsní žlázy u muže. Klinicky se projevuje jako zvětšení bradavky a prsního dvorce (většinou oboustranně) a tělesa mléčné žlázy, což se často projevuje bolestí a tuhostí.

Gynekomastie může vést k subjektivním potížím – pocit napětí v prsou a citlivost bradavek na dotek, případně je zcela bez příznaků. Pokud dojde jen k nahromadění tuku, jedná se o pseudogynekomastii. Ve zvětšené žláze se také objevují cysty, jež není radno podceňovat – karcinom prsní žlázy není pouze ženskou záležitostí, vyskytuje se u 0,5 % mužů.

Možnou hlavní příčinou gynekomastie je zvýšená hladina estrogenů působící na růst tkáně prsu. Ta je doplněna deficitem cirkulujících androgenů či poruchou receptorů, na které tyto hormony nasedají a společně vyvolají účinek.

Ne každou gynekomastii je nutné léčit – některé typy vymizí samovolně. Léčba gynekomastie je tedy nezbytná pouze v případě bolestivosti či psychických potíží z estetických důvodů. K dispozici jsou zde 2 způsoby léčby – medikamentózní / hormonální léčba a plastická operace, při které se odeberou zvětšené prsní žlázy a provede se liposukce okolních míst.

645cee1a24ec5obrazek.jpg
Foto: Unsplash.com

Bolest prsou a možné příčiny
Bolest prsou patří mezi nejběžnější příznaky spojené se změnami v prsu. Nejčastěji pak souvisí s menstruačním cyklem, s nezhoubnými změnami v prsní žláze ženy, s těhotenstvím, kojením a onemocněním pohybového aparátu.

Bolest prsou před menstruací – často se připojuje zvýšená citlivost bradavek či nateklá prsa. Bolest prsou po menstruaci může souviset s ovulací, kdy se objevuje také pálení, svědění či bolest bradavek na dotek, což souvisí s hladinou hormonů, která v průběhu menstruačního cyklu kolísá.

Bolest prsou v těhotenství – zde jsou opět příčinou bouřlivé hormonální změny vzniklé produkcí hormonů při uhnízdění embrya. Bolest zpravidla samovolně odezní po porodu a při pravidelném kojení.

Bolest prsou při kojení – kromě hormonů jsou zde na vině komplikace, které se u žen po porodu vyskytují. Příčinami mohou být popraskané bradavky, bolestivé nalití prsou, ucpaný mlékovod, zánět prsní žlázy, infekce plísněmi, nalití přídatné žlázy či syndrom bělavé bradavky.

Pokud bolest prsu či prsou není závislá na hormonálních změnách atp., může mít širokou škálu příčin. Může tedy značit i konkrétní onemocnění a někdy dokonce nádor, a při rozpacích je tedy vhodné navštívit odborného lékaře, upozorňuje MUDr. Petr Váša, primář RDG oddělení v EUC Klinice Ústí nad Labem a vedoucí lékař radiodiagnostiky EUC.

  • Mastitida – zánět prsu či mléčných žláz je typický pro laktaci i mimo ni, výjimečně se objevuje též u mužů. Většinou jsou přítomny příznaky zánětu prsu jako zarudnutí, bolest, otok, horečka, lokální horkost, případně hnisavý výtok z bradavky. Léčba spočívá v podávání antibiotik. Tyto záněty způsobuje poranění bradavky a postup bakterií (převážně stafylokoků) do žlázy. Zánět může nabývat i ohraničené podoby – tzv. absces, který je taktéž bolestivý a léčí se antibiotiky či chirurgicky.
  • Mastopatie – vazivově cystické onemocnění prsu (fibrocystická mastopatie) postihuje 30 až 60 % žen. Jde o nezhoubné změny ve tkáni prsu se zmnožením vaziva a tvorbou výdutí neboli cyst v prsní žláze, někdy doprovázené zvýšenou bolestivostí prsu. Cysty jsou dutinky vyplněné tekutinou a jejich vznik souvisí hlavně s hormonálními změnami během menstruačního cyklu, těhotenství nebo menopauzy. Tekutina z cysty se může časem vstřebat a bulky zmizí. Není-li zjištěno zvýšené množení buněk, riziko vzniku karcinomu prsu je zde stejné jako v běžné populaci žen.
  • Karcinom prsu – bolest v prsu je v případě karcinomu prsu spojena až s pokročilejšími nádory, případně s agresivnější, tzv. zánětlivou formou karcinomu (podrobněji o karcinomu níže).
    Jiné příčiny bolesti prsou – ostrá a bodavá bolest hrudníku mezi prsy sílící při nádechu, nesouvisí s prsy, nýbrž se zánětem chrupavek či blokádou žeber. Bolest se často propaguje do podpaždí. V případě infarktu se zase ozývá bolest na prsou, nikoli v nich.

Bulka v prsu a možné příčiny
Nález bulky, uzlíku či zatvrdliny v prsu různé konzistence i velikosti je relativně častým jevem, v drtivé většině případů u žen. Bulky mohou být velmi drobné a nebolestivé, ale též velké až několik centimetrů, bolestivé a pojit se s dalšími příznaky. Mohou se nacházet pod kůží nebo v mléčné žláze, a to na ňadru i v podpažní jamce. Někdy jsou nalezené bulky chybně považovány za zduřelé uzliny v prsu – uzliny se však většinově nacházejí v podpaží, a jen ojediněle v prsu, vysvětluje MUDr. Petr Váša z EUC Kliniky Ústí nad Labem.

Bulka v prsu značí změnu struktury tkáně, ke které dochází např. při již zmíněné mastopatii, dysplazii, nádoru nebo zánětlivém onemocnění prsu. Příčina výskytu tudíž může být velmi různá. Je však třeba upozornit na fakt, že se často jedná o nezhoubné útvary, jichž existuje nespočet druhů (fibroadenom, papilom…). Při nálezu jakékoliv změny v prsu je však vždy třeba vyhledat lékaře, který vyloučí případnou zhoubnost nádorového onemocnění.

Nezhoubné bulky v prsu
Nezhoubné neboli benigní útvary v prsu tedy mohou být projevem následujících změn, onemocnění či poruch:

Mastopatie – vazivově cystické onemocnění prsu, jehož stručný popis najdete výše.

Dysplazie – poruchy vývoje prsu způsobené hl. nadbytkem estrogenů a nedostatkem gestagenů. Některé typy dysplazií mohou být předstupněm karcinomu prsu. Dysplazie se mohou vyskytovat i u mužů, např. při cirhóze jater.

Fibroadenomy – nejčastější nezhoubné nádory prsu u žen ve věku 20 až 40 let. Vznikají zmnožením pojivové a žlázové tkáně a obecně lze předpokládat, že jejich výskyt není spojen se zvýšeným rizikem vzniku karcinomu prsu. Jde o různě velkou, tuhou, hladkou či mírně hrbolatou a pohyblivou bulku.

Papilomy – nezhoubné květákovité výrůstky na vnitřním povrchu mlékovodu, které se vyskytuje hl. v období menopauzy. Obvykle se nachází ve velkých mlékovodech v blízkosti bradavky. Papilomy se vyskytují jednotlivě i mnohočetně a typicky se projevují výtokem (někdy krvavým) z bradavky postiženého prsu.

Lipomy a adenomy – lipom vzniká nahromaděním tukových buněk, vyskytuje se většinou jednotlivě, je polotuhý, ohraničený a nebývá nebezpečný. Aterom je cysta vzniklá následkem hromadění mazu při ucpání vývodu kožní mazové žlázy.

Pagetova nemoc / Pagetův karcinom bradavky – vzácné nádorové onemocnění v oblasti bradavky a dvorce, které je na hranici mezi nezhoubným a zhoubným onemocněním prsu. U časných plošných forem je zapotřebí chirurgicky odstranit celé ložisko včetně bradavky, u pokročilejší formy je vhodné odstranit celou prsní žlázu.

Karcinom prsu je maligní nádor prsu, který vzniká nejčastěji z buněk vystýlajících vývody mléčné žlázy (duktální) nebo z buněk lalůčků mléčné žlázy (lobulární). Jedná se o nejčastější nádorové onemocnění u žen.

Karcinom neboli zhoubný nádor prsu
Karcinom prsu je maligní nádor prsu, který vzniká nejčastěji z buněk vystýlajících vývody mléčné žlázy (duktální) nebo z buněk lalůčků mléčné žlázy (lobulární). Jedná se o nejčastější nádorové onemocnění u žen – u nás je ročně zjištěno 6 až 7 tisíc nových případů. Rakovina prsu má řadu typů a systémů klasifikace, které obvykle obsahují přes 2 až 3 desítky různých prsních karcinomů.

Prvním klinickým příznakem je zde zduření v prsu, které může být zjistitelné pohmatem, ale i viditelné jako vyklenutí. Je-li vznikající nádor malý, nemusí být hmatatelný, což řeší ultrazvukové vyšetření, případně mamografie. Platí zde pravidlo, že čím menší je nádor v době jeho zjištění, tím menší je pravděpodobnost, že se již rozšířil mimo místo vzniku, a tím i vyšší pravděpodobnost úspěšného vyléčení.

Jak již bylo řečeno, bolest v prsu je u karcinomu spojena až s pokročilejšími nádory či agresivnější zánětlivou formou. Pokročilé formy se také projevují kožními změnami jako ďolíčky na kůži, otok, případně zarudnutí kůže jako důsledek šíření nádoru. S pokročilým nádorem prsu často souvisí i vpáčení původně normální bradavky provázené změnami v oblasti prsního dvorce. Objevit se může též výtok z bradavky, často s příměsí krve. V případě hnisavého nádoru se též objevuje zarudlá kůže a bolest v jednom prsu či píchání v prsu.

Metodami léčby rakoviny prsu jsou chirurgická léčba, chemoterapie, radioterapie, hormonální terapie a také biologická léčba.

645cee87f0a96blobid0.jpgFoto: Unsplash.com

Výtok z prsu a možné příčiny
Pojem výtok z prsu či přesněji z bradavky v našem článku již několikrát zazněl. Může tedy mít různé příčiny a v souvislosti s nimi i různý charakter. Nejčastěji jde o zakalený mléčný výtok, kdy se tvoří a vylučuje mléko bez souvislosti s těhotenstvím či kojením.

Jiným výtokem je načervenalý výtok, který je zbarven příměsí krve. Ten bývá známkou nádorových změn ve vývodech mléčné žlázy. Výtok zbarvený do žluta či zelena je pak výtokem hnisavým a je známkou infekčního zánětlivého onemocnění prsní žlázy či hormonálními změnami.

Vrozené anomálie prsu
Mezi vrozené anomálie prsu či prsou patří např. vpáčené bradavky od narození, nevyvinutí prsu či stranová asymetrie. Jedná se zpravidla o estetické problémy, kterou jsou eventuálně řešitelné cestou plastické chirurgie.

  • Vpáčená bradavka – může být zcela neškodnou vrozenou anomálií, pokud však vzniká v průběhu života, bývá projevem různých patologických změn v prsu a prsní žláze, a to zánětlivých i nádorových (viz výše).
  • Asymetrie prsů – určitou asymetrii prsů týkající se velikosti či umístění lze zjistit zhruba u 90 % žen. Asymetrie jako taková není projevem onemocnění a neznamená žádné zdravotní riziko.

Nepodceňujte anomálie prsu
Závěrem je na místě připomenout, že veškeré nevrozené anomálie, tedy změny vzniklé během života, a to ve struktuře prsní tkáně, kůže i oblasti dvorce a bradavky, vyžadují odborné vyšetření. Nejobávanější možnou příčinou těchto změn, jsou pak zhoubné nádory prsu. Zde je nejúčinnější prevencí pravidelné samovyšetření prsu, u žen ve věku 45+ je pak doporučováno pravidelné preventivní mamografické vyšetření, které je zaměřeno právě na včasné odhalení nádorových změn. Při každém podezřelém nálezu vždy vyhledejte lékaře (gynekologa).

Zdroj: www.euc.cz