twins

Když se vyvíjí nový život, je to takový malý zázrak. Když se v lůně matčině vyvíjí životy hned dva, je to zázrak o něco větší.  Ale bohužel ani příroda není neomylná. Některé zdroje uvádějí, že na půl milionu narozených dětí připadá jedna vrozená anomálie označovaná jako plod v plodu. O něco častější jsou mutace v podobě parazitických dvojčat. Siamská dvojčata připadají dokonce na jeden z 50 tisíc porodů.

„Tento stav člověka může být buď důsledkem jakési náhlé, nevysvětlitelné genetické změny, nebo výskytu nějaké skryté zvláštnosti způsobené zákony dědičnosti. Štítná žláza, nadledvinky, podvěsek mozkový, ale i některé další žlázy s vnitřní sekrecí mohou selhat nebo se vzbouřit. Dále pak onemocnění nebo vážné zranění ženy v době těhotenství může způsobit trvalé poškození embrya v děloze. Vyskytují se také případy, kdy je těhotná žena léčena zdánlivě neškodnými léky, jako byl například thalidomidin, který nebyl dostatečně vyzkoušen, a v důsledku toho porodí deformované dítě. Někdy se oplodněné vajíčko v mateřském lůně začne dělit, jako by se měla vyvíjet jednovaječná dvojčata, ale potom náhle, uprostřed tohoto procesu, se dělení zastaví. Narodí se dvojčata, která mohou být velmi krásná, ale jsou spojena buď svalovou tkání, nebo svými hlavami, rameny, kostrčí nebo jiným podivným způsobem,“ vysvětluje možné příčiny vzniku siamských dvojčat Frederick Drimmer, absolvent Kolumbijské univerzity a publicista, který celý svůj život zasvětil právě výzkumu těchto zvlášních lidí.

Parazitická dvojčata nebo plod v plodu vznikají za podobných situací. Po oplodnění se v děloze začínají vyvíjet dvojčata, nedojde však k úplnému oddělení (v případě jednovaječných dvojčat), nebo naopak dochází k přiblížení, které je nedostatečné pro samostatný vývoj, což způsobí propojení obou vyvíjejících se embryí. Vzácněji dochází k úplnému pohlcení dvojčete.

Lékařská věda naštěstí pokročila natolik, že je schopná i tady podat pomocnou ruku a zajistit hodnotnější život. Například v říjnu loňského roku podstoupil operaci teprve třídenní Sam Esquibel, jemuž lékaři vyoperovali z mozku parazitické dvojče, ze kterého se vyvinula pouze nožička. Nicméně šance na přežití takto deformovaných dětí je malá. Většina z nich se nedožije ani po porodu, polovina narozených záhy po porodu umírá. Existují i případy, kdy se takoví jedinci dožili dospělosti. Nejznámější siamská dvojčata Chang a Eng zemřela ve věku nedožitých třiašedesáti let.

Myslíte si, že se vás tohle téma netýká? To si zřejmě myslel také Ind Sandžu Bhaghát, který ve svém břiše nosil parazitické dvojče napojené na jeho krevní oběh po šestatřicet let, než se nechal náležitě vyšetřit a operovat.

twins

Parazitická dvojčata tehdy a teď

Reinkarnace bohů Lali a Lakšmi

Holčička Lali se narodila letos 11. března do chudé rodiny ve vesnici jménem Saini Sunpura východně od indické metropole Dillí. Lali trpí vzácnou vrozenou poruchou, kraniofaciální duplicitou. Má dva obličeje, jedno tělo. Tato nemoc se často pojí s vážnými zdravotními komplikacemi, malá Lali se však i po několika měsících těší dobrému zdraví. Nemá dýchací ani stravovací potíže. Indové ji považují za vtělení bohyně Durgy. Ta bývá tradičně zobrazována se třema očima a více končetinami. Místní lidé začali dívce nosit oběti a dary, často i v podobě peněz. Denně ji navštěvují stovky lidí a starosta vesnice, kde se dívka narodila, Daulat Lam, žádá vládu, aby poskytla peníze na vybudování chrámu bohyni Durze a pomohla rodičům se o dcerku postarat. Osud dívky je stále nejistý. Operaci ale rodiče odmítají.

Lakšmi, holčička s osmi končetinami, se narodila na svátek boha Višnua 13. listopadu 2005. Bůh Višna je zobrazován se čtyřma rukama, a právě proto je dívka považována za jeho znovuzrození. Ve skutečnosti jde opět o parazitické dvojče, kterému chybí hlava a je připojeno k druhému tělu v pánevní oblasti. Na rozdíl od Lali však podstoupila operaci a během 40 hodin jí lékaři nevyvinutého sourozence odoperovali. V současnosti se Lakšmi po zákroku stále rehabilituje. 

Čtyři paže, dvě nohy, dvě hlavy

4. července 1875 se v Itálii narodil chlapec. Nebo snad chlapci? Byli tvořeni jedním tělem a dvěma hlavami. Dostali jména Giovanni Battista a Giacomo a později měli ještě devět zdravých sourozenců. Nešťastný otec změnil svůj postoj k chlapcům poté, co se dozvěděl, že mají cenu několika milionů lir. Dostal nabídku tolika tisíc lir, kolik dvojčata váží. Dvojčata v té době vážila více než tři a půl kilogramu a otec nabídce neodolal. Turínští chlapci byli vystaveni jako živé kuriozity.

Od šestého žebra dolů byli jeden člověk, ale každý ovládal jen jednu nohu, proto se nikdy nenaučili chodit. V šestnácti letech se vydali na turné do spojených států, kde byli ohlašováni jako „nejzvláštnější úkaz, jaký kdy žil“. V té době jim jejich handicap vydělával tisíc dolarů týdně. Je až s podivem, že se chlapci v této době a s takovým postižením dožili dospělosti. Před odchodem ze scény vyvolali Giovanni Battista a Giacomo skutečnou senzaci. Objevily se totiž zprávy, že se oženili se dvěma různými ženami. Lékaři a vědci horlivě uvažovali o tom, kdo by byl otcem, kdyby se jedné z žen narodilo dítě. Jistý lékař přišel s tvrzením, že každý mladík možná vlastní jen jedno z varlat. Jejich další osudy už nejsou známy.

Jean Libbera - jeden a tři čtvrtě

Narodil se v roce 1884 v Římě a měl třináct sourozenců. Třetí dítě bylo narozeno se stejným postižením jako Jean, ale zemřelo brzy po porodu. Ostatní byli zdrávi. Jeana celý život doprovázel tichý společník - parazitické dvojče Jacques. Jeho tělo bylo tvořeno bedry, stehny, pažemi a nohama. Hlavou bylo dvojče vnořeno do svého „hostitele“. Německý profesor, který dvojčata zkoumal, prý prohlásil, že na rentgenu viděl uvnitř Jeanova těla vrostlou zakrslou hlavu Oba měli společný oběhový systém i nervovou soustavu. Jean tedy cítil, dotkl-li se někdo těla Jacquese. Takováto dvojčata se vyvíjí jako všechna ostatní jednovaječná dvojčata, jenže v jejich případě během prenatálního vývoje nastane chyba a embrya se neoddělí úplně. Stejně tak vznikají i dvojčata siamská.

Muži nezbývalo nic jiného než vystavovat se za peníze. Tím si ale vydělal nezvyklé jmění, které pro něj bylo jakousi útěchou za nemalý handicap. Libbera patřil mezi několik nejlépe placených lidských anomálií. Vystupoval s mnoha cirkusy a byl často představován jako „muž se dvěma těly“. Ve společnosti své parazitické dvojče skrýval pod dlouhý plášť. Později se oženil a zplodil čtyři zdravé potomky.

„O tom, co se vymyká zvyklostem, říkáme, že je to proti přírodě. Ale vždyť vše, co existuje na světě, ať je to cokoliv a má to jakoukoliv formu, je v souladu s přírodou,“ prohlásil kdysi francouzský filosof Michel de Montaigne.

Souhlasíte? Myslíte, že by se lidský život měl zachraňovat za každou cenu? Jak byste se rohodla vy, kdybyste čekala takto postižené dítě?