5ebbd15ca84bcobrazek.pngUvádí se, že měl klan Baťů ševcovské řemeslo v krvi. První písemně doložený příslušník rodu byl jistý Lukáš Baťa, který se na zlínské předměstí přistěhoval už roku 1667, aby tu šil a opravoval boty. Prvním velkým „podnikatelem“ rodu se stal ale v 19. století Antonín Baťa starší. Ten získal licenci na obuvnickou živnost na výrobu valašských papučí a vysokých bot pro sedláky, s nimiž objížděl okolní jarmarky. A nezůstal jen u bot. Založil si i sušárnu ovoce a výrobnu sodové vody. Poprvé se oženil s vdovou po jednom zlínském ševci, jehož prosperující dílnu spojil s tou svou. Měli spolu tři děti: Annu, Antonína a Tomáše. Když po šestnácti letech ovdověl, odstěhoval se do Uherského Hradiště, kde se znovu oženil. Jeho druhá žena byla podstatně mladší, ale též už vdova. S ní měl dalších pět dětí.

Nejstarší ze všech dětí Antonína Bati byla Anna, která se narodila v roce 1872. Tato odvážná žena jako první ze sourozenců opustila domov, aby se postavila na vlastní nohy. Odjela do Vídně, kde pracovala jako služebná a vychovatelka. Když její mladší, tehdy patnáctiletý bratr Tomáš v touze po osamostatnění utekl bez souhlasu otce za ní do Vídně (nebyl to jeho první útěk z domu) a chtěl tu provozovat ševcovské řemeslo, sestra Anna nad ním držela ochrannou ruku a podporovala ho i finančně. K nepatrným bratrovým úsporám přidala vlastních třicet zlatých. Jenže Tomášovi se nedařilo, přecenil se. Jeho snaha po zisku brzy skončila díky neznalosti tamního trhu. Navíc neměl ani úřední povolení vykonávat řemeslo, protože nebyl ještě vyučený, tudíž překračoval zákon. A k tomu ani neuměl německy! Podle některých historiků dokonce otec pro nezdárného syna, kterému hrozil bankrot, sám do Vídně přijel. Tomáš se tedy kajícně vrátil domů do otcovy firmy a chvíli „sekal latinu“. Ne však dlouho.

Tomášova touha po osamostatnění se od otce byla natolik silná, že přemluvil své starší sourozence, aby založili v roce 1894 vlastní firmu. Protože nebyl ještě podle tehdejších měřítek plnoletý, oficiálně živnost nesla jméno staršího bratra Antonína.

5ebbd24d5faddobrazek.pngFoto: Wikipedia/  Provinční městečko Zlín na přelomu 19. a 20. století

To už se Anna vrátila z Vídně a následovala své mladší bratry do Zlína. Nebyla to nejšťastnější volba, protože Zlín byl tehdy vlastně takovou větší vesnicí, kam ani nevedla železnice. Původně sourozenci plánovali otevření živnosti v Uherském Hradišti, to jim však hejtmanství nepovolilo.

Anna se pro své bratry stala třetím společníkem a nenahraditelným pomocníkem. Do firmy sourozenci vložili celé dědictví po zesnulé matce, které činilo 800 zlatých a které jim musel otec vyplatit. Otec se nakonec s jejich odchodem smířil, přál jim úspěch a poskytl jim dokonce část vybavení, takže se podnikání docela slibně rozvíjelo.
5ebbd02d6612eobrazek.png
Foto: Wikipedia

Bratrům Anna hlavně v začátcích velice pomáhala. Starala se jim o domácnost a vedla i účetnictví. Dokázala skvěle vycházet s lidmi, a tak často diplomaticky urovnávala spory s věřiteli, když se firmě zrovna příliš nedařilo. Svým přístupem rovněž zabránila zbytečnému plýtvání či rozhazování získaných finančních prostředků.

Svůj soukromý život ale rozrůstající se firmě zcela nepodřídila. V roce 1898 se provdala za Jindřicha Schiebla, správce kojetínského pivovaru. Měla s ním tři děti - Zdeňku, Annu a Vladimíra. Oficiálně sice z firmy odešla, ale i nadále byla bratrům k dispozici. Později již jen Tomášovi, protože Antonín v roce 1908 v pouhých 32 letech zemřel jako svobodný a bezdětný na tuberkulózu. Anniny diplomatické schopnosti a vlivné známosti obzvláště pomohly za první světové války, kdy dokázala pro firmu zachránit dodávky důležitých surovin pro výrobu.

Byla to také Anna, kdo stál v pozadí za seznámením Tomáše Bati s jeho budoucí ženou. Už si o svého „mladšího bratříčka“ dělala starosti! Dokázal řídit velkou firmu, ale svůj život si uspořádat nedokázal. V pětatřiceti letech byl stále svobodný. A tak bratr Annina manžela Lambert Schiebl pozval Tomáše na osudný ples do Vídně, kde mu byla představena dívka z dobré rodiny Marie Menčíková, která byla příbuznou osobního lékaře samotného císaře Františka Josefa I. Do ní se pragmatický továrník na první pohled zamiloval.

Že si Tomáš své sestry Anny velice vážil, se ukázalo v jeho závěti, v níž na ni pamatoval dvěma miliony korun. Bohužel ani Anně nebyl dopřán dlouhý život. Svého úspěšného bratra přežila o necelé čtyři roky. Zemřela v roce 1936.

 Na našem webu jste si mohli přečíst:

Reklama