Petr s Ilonou spolu začali chodit na střední škole a strávili společných sedm let. Krizi, která po jejich uplynutí nastala, se jim nepodařilo překonat. Oběma došlo, že už se nepřitahují a láska se změnila spíš ve zvyk a přátelství. Rozešli se v dobrém a zůstali v kontaktu. Když byla například Ilona v nemocnici, Petr ji chodil navštěvovat. Sedm let se zkrátka nedá jen tak vymazat.

Záhy si oba našli nového partnera. S tím jsou shodně tři roky. Ilona se letos v létě vdávala a Petra pozvala na svatbu. Ten bez váhání přijal, ale jeho přítelkyni Anně se to moc nepozdávalo.

To přeci není normální

„Chápu, že když jste s někým sedm let, je těžké se najednou přestat vídat, ale na druhou stranu ve mně pořád hlodá červík žárlivosti. Volají si, píšou a říká se přeci, že přátelství mezi mužem a ženou neexistuje. Když nás Ilona pozvala na svatbu, to už mi přišlo dost nenormální, ale radši jsem byla zticha. Celou dobu jsem se bála, co s Petrem udělá, když uvidí svou bývalou lásku ve svatebním. Co se mu asi honilo hlavou. Možná litoval, že vedle ní sám nestojí,“ uvádí Petrova přítelkyně Anna.

Pokaždé když se Anna snaží Petra konfrontovat, ťuká si na čelo, že je paranoidní. Zároveň se netají tím, že Ilona je po jeho matce a Anně třetí nejdůležitější ženou jeho života. „Nechci vypadat jako stíhačka, nechci zbytečně vyšilovat a prudit, ale nechápu, proč mu nedochází, jak je mi současná situace nepříjemná. To přeci není normální vztah. Jasně, že si nemusejí smazat telefonní čísla a navzájem se ignorovat, ale určitý odstup by snad neškodil,“ svěřuje se Anna, která má obavy z toho, že by mezi nimi mohla znovu vzplanout uhašená jiskra.

Co mám dělat?

„Když jsem si dělala takový menší průzkum mezi kamarády a známými, vyšlo mi z něj, že jim to všem přijde přes čáru. Zvlášť naše účast na její svatbě. Shodují se, že bych si měla dupnout a udělat nějakou pořádnou scénu, aby to Petrovi konečně docvaklo. Jenže mám strach, že když to postavím jako buď ona, nebo já, nakonec zůstanu sama. A samoty, té se bojím ze všeho nejvíc,“ uzavírá Anna.

Anna nás požádala, abychom její příběh zveřejnily. Chce totiž znát i názor lidí, kteří nejsou z jejího blízkého okolí a nejsou tedy tak ovlivnění skutečností, že je Anna jejich kamarádka.

Proto bude moc ráda, když jí do komentářů napíšete, jak by se měla zachovat, co byste na jejím místě udělala vy a jestli máte vlastní podobnou zkušenost.

Foto: Shutterstock

Čtěte také:

Reklama