Nově musí platnost prokázat ten, kdo má podle takové závěti dědit, ne ten, kdo s ní nesouhlasí. Jak upozorňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad, jedině závěť sepsaná notářem tak pomůže předejít budoucím sporům mezi dědici, ke kterým dle jeho zkušeností dochází stále častěji.

62b45abeadbe5obrazek.png
Foto: Pavel Strnad z AK Polverini Strnad
 
„Když neexistuje závěť, neprojeví zůstavitel svou pravou vůli. Kvůli sporům mezi dědici pak velmi často dochází až k ohrožení majetkové situace pozůstalých osob – partnera, dětí, rodičů nebo sourozenců. A zpravidla vždy k narušení jejich vzájemných vztahů,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. „Nejvyšší soud teď ukázal, že ani závěť sepsaná vlastnoručně nebo před svědky nezaručí jednoduché řešení. Podle soudu musí totiž ten, v jehož prospěch je sepsána, její platnost v případě soudního sporu prokázat. A případné spory o pravost závěti mohou trvat opravdu velmi dlouhou dobu. Prokazování je totiž velmi obtížné a celá pozůstalost tak může být paralyzována i na řadu let.“
 
Nejvyšší soud rozhodl, že je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. A závět nesepsaná u notáře soukromou listinou je. Ten, kdo tvrdí neplatnost závěti, tak dle soudu nemusí své tvrzení prokázat. Povinnost prokázat platnost naopak přechází na toho, v jehož prospěch závěť svědčí. „Pokud tak kdokoliv chce maximálně předejít budoucím sporům svých dědiců ohledně pravosti závěti a nejistotě ohledně osudu svého majetku, je na to jednoduchá rada – sepsat závěť u notáře. V takovém případě se totiž jedná o tzv. veřejnou listinu, u které se má za to, že je platná, dokud někdo neprokáže opak,“ doplňuje advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad.
 
V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Pokud zůstavitel závěť nezanechá, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na poměrné části.

st.jpg
 
Předmětný rozsudek Nejvyššího soudu ČR má sp. zn. 24 Cdo 2592/2021
 
O Právní Ochrana Majetku – P. O. M.:

Právní ochrana majetku je speciální produkt určený vlastníkům nemovitostí, veřejně registrovaných věcí a jiných majetkových hodnot (kam patří například podíly ve společnostech, veterány, jachty nebo letadla) a cenných předmětů (například různé sběratelské objekty), kteří chtějí přistoupit zodpovědně k sobě a ke svému nejbližšímu okolí a vyvarovat se konfliktním a nákladným přechodům majetku v rámci dědictví, majetkových ztrát v případě rozvodu, možným podvodům, závisti či škodám z pouhých nedopatření. Právní ochrana majetku se nově věnuje i oblasti digitálního dědictví – tedy dědictví online účtů a účtů v aplikacích a jejich hodnoty. Více informací na www.pravniochranamajetku.eu.
 
O AK Polverini Strnad:

Advokátní kancelář Polverini Strnad funguje na trhu více než 20 let. Po celou dobu své existence usnadňuje svým klientům podnikání a nabízí komplexní business řešení včetně nadstandardních služeb – jako jsou například záruky na smlouvy, upozornění na závazné termíny nebo přípravy jednoduchých obchodních shrnutí právních dokumentů. Kancelář působí v Praze, Římě, Brně a v dalších více jak 40 zemích světa v rámci mezinárodní sítě IGAL. Jejími zakladateli jsou Pavel Strnad a Giampaolo Polverini. Více informací na www.ak-ps.eu.
62b45aeb01bcaobrazek.png

Reklama