Angína je akutní zánět krčních mandlí projevující se bolestí v krku.
Původ angíny
Angína je akutní zánět krčních mandlí projevující se bolestí v krku. Bakteriální angínu způsobuje ve většině případů bakterie Streptococcus pyogenes nebo Stafylococcus. Setkáme se však i s původcem virovým (herpetické viry, virus Epstain-Baarové) nebo s mykotickou angínou. Ta postihuje spíše imunosuprimované pacienty (např. onkologicky nemocné, HIV pozitivní, pacienty užívající léky, které narušují imunitu apod.).
Hnisavá angína se říká angíně streptokokové, tedy bakteriální. Herpetická angína je zase angína způsobená viry herpes simplex.
Přítomnost streptokoku v krku však nemusí automaticky poukazovat na onemocnění. Jde o druh bakterie, která se přirozeně vyskytuje v našem těle jako součást bakteriální mikroflóry kůže a sliznic. Nicméně některé typy streptokoka mohou vyvolat právě angínu, jiné jsou původci třeba zápalu plic, ty nejagresivnější druhy mohou dokonce způsobit zánět mozkových blan. Některé druhy streptokoka jsou však naopak ještě vážnější, mohou způsobit zápal plic či meningitidu.
Víte, že… Není angína jako angína. Podobně znějící název angina pectoris nemá se zánětem krčních mandlí nic společného, představuje totiž jednu z forem ischemické choroby srdeční a má naprosto odlišné příznaky.
Příznaky angíny
Příznaky se liší podle původu onemocnění. U bakteriální angíny je prvním signálem silná bolest v krku při polykání, škrábání v krku a nutkání ke kašli. Brzy se objeví bílý povlak na jazyku a když si posvítíte do krku, uvidíte začervenalé a nateklé krční mandle. Na nich se typicky brzy objeví zánětlivá, bíle povleklá ložiska, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7.
Další příznaky:
- horečka nad 38 °C,
- zimnice,
- bolest hlavy,
- takzvaný malinový jazyk,
- zvětšené mízní uzliny pod dolní čelistí a za ušima,
- zvětšené mandle,
- otok krku,
- bolest uší,
- malátnost a únava,
- pocit ucpaného nosu,
U dětí se může přidat:
- nechutenství,
- zvracení,
- mrzutost a plačtivost,
- neklid,
- slinění (u kojenců),
- pláč při polykání a krmení (u kojenců).
Virová angína nemívá tak dramatické příznaky ani průběh. Nemocný nemusí mít vůbec horečku, oteklé mízní uzliny, mandle ani hnisavé povlaky na mandlích.
Foto: Unsplash.com
Chronická angína
Často se opakující angíny mohou vést až k chronickému zánětu mandlí. Projevuje se dlouhodobě se vracejícími příznaky, zejména únavou, teplotami, kašlem, pocitem tlaku v oblastí krčních mandlí, ale také zápachem z úst. Při chronické angíně se na mandlích formují tzv. čepy. Jednou z možností léčby chronického zánětu mandlí je jejich chirurgické odstranění.
Angína v těhotenství
Budoucí maminka musí chránit před onemocněním nejen sebe, ale i miminko. Musí tedy dbát vyšší opatrnosti, odpočívat, vyhýbat se fyzické námaze. V těhotenství lze užívat určité druhy antibiotik, která pro dítě nepředstavují žádné nebezpečí.
Foto: Unsplash.com
Léčba aneb Jak se zbavit angíny
Léčba se odvíjí od výsledků výtěru z krku a na základě klinického obrazu onemocnění. Nejčastěji se vyskytující angína, jejímž původcem je pyogenní streptokok, dobře a rychle reaguje na antibiotika (penicilin, v případě alergie jiná antibiotika). Jako podpůrná léčba se doporučuje dezinfikování krku kloktadly (např. Stopangin, šalvěj) a spreji (např. Stopangin), na škrábání v krku pomáhají pastilky (např. Septolete, Septofort). Na vysokou horečku užívejte antipyretika. Léčbu antibiotiky je vhodné podpořit užíváním probiotik, protože po nich může dojít k narušení střevní mikroflóry a podráždění žaludku.
Antibiotika nejsou pro léčbu angíny vždy nutná. Angína virového původu se obejde bez antibiotik, využívají se při ní právě doplňkové léky na tlumení příznaků.
Nezapomínejte na odpočinek, dlouhý spánek, doplňujte tekutiny: vlažné bylinné čaje (heřmánek) vám zklidní podrážděný krk a nutkání ke kašli. Větrejte pravidelně místnost, v níž ležíte, zvlhčujte vzduch. Jezte více ovoce a zeleniny, nezapomeňte podpořit střevní mikroflóru probiotiky, vysvětluje MUDr. Petra Bomberová Kánská, praktická lékařka pro dospělé a vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7, a dodává: Zároveň je třeba dodržet rekonvalescenci, která po těžším průběhu angíny a užívání antibiotik trvá dva týdny. Jinak se může stát, že oslabený organismus snáze podlehne infekci a angína se může vracet.
TIP: Ačkoliv se bakteriální angína neobejde bez návštěvy lékaře a předepsaných antibiotik, při virové či jako podpůrná při bakteriální pomůže i domácí léčba. Jistotou je Priessnitzův obklad: krk obalte studeným vyždímaným šátkem, přes něj převažte igelit a na něj upevněte suchý ručník. Nechte působit 30 minut. Zábal můžete opakovat třikrát denně. Naopak s doporučovanou konzumací zmrzliny opatrně. V menší míře pomůže zmírnit otok, ale nadměrné chlazení může vést k vytvoření a zapouzdření vředu na mandli.
V případě, že se angína často opakuje a přestává reagovat na léčbu antibiotiky, může lékař doporučit odstranění mandlí (tonzilektomii). Tento chirurgický zákrok se provádí v celkové anestezii.
Foto: Unsplash.com
Možné komplikace angíny
Léčbu angíny se v žádném případě nevyplatí podceňovat. Neléčený zánět krčních mandlí totiž může způsobit závažné komplikace, jako jsou abscesy v postižené oblasti, z celkových komplikací může dojít k celkové sepsi či rozvoji revmatické horečky. Revmatická horečka představuje zánětlivé onemocnění různých tkání, zejména kloubů, srdce, cév a nervového systému a může vést k jejich trvalému poškození. Častou komplikací angíny jsou též bolestivé hnisavé abscesy vzniklé v okolí krčních mandlí, které musí být ošetřeny chirurgicky.
Jak angíně předcházet?
Angína představuje poměrně běžné onemocnění přenášené kapénkovou infekcí. Inkubační doba bývá 1–3 dny a přenašečem může být dokonce i osoba, u které nepropuknou příznaky nemoci. Nejčastěji dochází k nákaze v období snížené imunity, tedy v chladnějších měsících, ale výjimkou není ani letní angína. Na vině je v létě zejména nevyvážený poměr tepla a zimy – ochlazování příliš ledovými nápoji a zmrzlinou, klimatizace a následný přechod do horkého dne či náhlé výkyvy počasí.
Prevencí pro „zimní“ i „letní“ angínu tak zůstává posilování imunitního systému, dodržování hygienických návyků, minimalizace stresu a vhodné balancování mezi teplem a zimou (v chladných měsících představují totiž podobné riziko i přetopené prostory vs. venkovní mrazy).
Zdroj: www.euc.cz
Nový komentář