Lidský mozek je složen z více než 100 miliard nervových buněk, které mezi sebou komunikují díky nervovým spojením. Ta ale vinou Alzheimerovy choroby postupně odumírají, což způsobuje pokles kognitivních funkcí – myšlení, paměti, úsudku. Je prokázáno, že mozek nemocného je následně v průměru o 10 až 20 % lehčí než mozek zdravého člověka.
Pacient má postupně stále větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější, zapomíná vše, co dříve znal. V důsledku toho se mění celá jeho osobnost. Nepoznává své blízké, ztrácí orientaci v čase i prostoru, nerozumí významu slov, neumí použít předměty, které denně používal, ztrácí hygienické návyky. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen postarat se sám o sebe. Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence, která vyústí v odkázání nemocného na každodenní pomoc jiného člověka.
Foto: Shutterstock
Onemocnění hrozí i v mladším věku
O Alzheimerově chorobě se často hovoří jako o problému spojeném se stářím. To ale neznamená, že se onemocnění mladým vyhýbá zcela. „Přestože většina nemocných je starších 65 let, stává se, že onemocní i lidé 30 až 50letí. Bývá to kolem 10 % celkového počtu lidí postižených Alzheimerovou nemocí,“ uvádí Česká alzheimerovská společnost.
Tato slova potvrzuje zkušenostmi z praxe i MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví. „Ačkoli mnozí spojují Alzheimerovu demenci jen s vysokým věkem, pravdou je, že postihuje stále mladší lidi. Výjimkou nejsou padesátníci, objevit se může už i po čtyřicátém roku věku. U žen se demence vyskytuje zhruba 2x častěji než u mužů,“ popisuje.
Riziko nástupu Alzheimerovy choroby přitom lze minimalizovat primární prevencí. Musíme s ní ale začít už v mladém věku. Jakmile se totiž začnou hlásit první příznaky, je na ni už pozdě.
Prevence může ochránit až polovinu budoucích pacientů
Před faktem, že je výskyt Alzheimerovy choroby na vzestupu, takže pacientů bude přibývat, varuje i Státní zdravotní ústav. Vydal upozornění, že do roku 2050 v Česku vědci očekávají nárůst případů z dnešních 160 tisíc na přibližně 280 tisíc. Až polovinu z možných budoucích pacientů by ale podle nich mohla ochránit důsledná primární prevence.
Riziko onemocnění lze minimalizovat vyváženou stravou, dostatkem pohybu a činnostmi, při kterých musíme přemýšlet. Podle výzkumů fyzická, psychická a sociální aktivita, přiměřená kontrola stresu a prospěšná strava zpomalí, nebo dokonce odvrátí rozvoj příznaků této zákeřné nemoci. Fyzická aktivita má velmi příznivý vliv na krevní tlak, hladinu cholesterolu a krevního cukru. Za optimální je považováno denně alespoň 30 minut rychlé chůze nebo jízdy na kole.
Velký význam mají intelektuální aktivity, mezi které patří četba, luštění křížovek, studium cizích jazyků nebo hra na hudební nástroj do co nejvyššího věku. „Studie prokázala, že mentální vytížení je zvláště vhodné v období mezi 30. až 50. rokem života. Vysvětluje se to využitím takzvané „mozkové rezervy“, která je vytvořena vznikem nových spojení mezi neurony,“ objasňují lékaři ze Státního zdravotního ústavu.
Pozor na rizikové faktory
K rizikovým faktorům pro vznik demence patří kromě nedostatku pohybu i obezita a vysoký krevní tlak. „Doporučujeme zařadit každý den do jídelníčku dostatek vlákniny, hrstičku ořechů pro vysoký obsah polynenasycených mastných kyselin, 2 porce ovoce a 3 porce zeleniny denně pro obsah antioxidantů a vlákniny, citrusové plody, avokádo, ovesné vločky a vhodná je i kostička hořké čokolády,“ zní dále ze Státního zdravotního ústavu s tím, že dobré je také méně solit, jíst méně uzenin a potravin či nápojů s vysokým obsahem cukru. Naopak žádoucí je jíst 2x týdně tučné ryby jako je například makrela, tuňák a sleď, a to kvůli rybímu tuku, který obsahuje omega 3 a 6 mastné kyseliny.
„Pro představu, doporučené množství soli je 5 gramů na den, což je zhruba jedna čajová lžička, ale včetně soli přidané v potravinách. Obsah cukru v jedné kostce jsou 4 gramy, přičemž doporučené denní množství přidaných cukrů odpovídá asi 24 gramům, tedy 6 kostkám cukru. Zříci bychom se měli i tabákových výrobků a přemíry alkoholu. Překračování maximální doporučené denní dávky 16 gramů alkoholu, což obsáhne třeba 1 pivo nebo sklenka vína, riziko demence výrazně zvyšuje,“ popisuje konkrétní příklady MUDr. Marie Nejedlá.
Důležitým faktorem pro prevenci je také dostatek spánku. Optimální doba je 9 hodin, minimum je 6. Delší doba spánku je naopak spojena se stoupajícím rizikem demence.
Zdroj informací: Státní zdravotní ústav, MUDr. Marie Nejedlá, Česká alzheimerovská společnost, Národní zdravotnický informační portál
Nový komentář
Komentáře
Můj muž teď začal hodně blbnout s tím, že na sobě pořád něco pozoruje a má strach tady z těchto nemocí. Mohu se zeptat, jak mu pomoci? Můžete mi poradit někdo?