V Čechách nechvalně proslulý císař Zikmund tedy zplodil se svou druhou manželkou Barborou Celskou pouze jedinou dceru Alžbětu Lucemburskou (1409–1442). Ta naštěstí zachránila lucemburské geny alespoň po přeslici. Její syn Ladislav Pohrobek (1440–1457), sice zemřel bezdětný ve věku 17 let, pokračování ale zajistily dvě dcery Anna (1432-1462) a zejména po matce pojmenovaná Alžběta (1436/37-1505). Jejím otcem byl Albrecht Habsburský, krátkou dobu i král český, proto označení Alžběta Habsburská.

Alžběta Habsburská
Foto: Marceli Krajewski, Public domain, via Wikimedia Commons
Moc šťastné dětství Alžběta neprožila. Když jí byly tři roky, zemřel její otec. Teprve po jeho smrti přišel na svět její bratr Ladislav, zvaný Pohrobek. Matka Alžběta začala okamžitě po jeho narození bojovat za jeho práva, jenže za nevyjasněných okolností v roce 1442 náhle v pouhých 33 letech zemřela. Malá Alžběta je tak ve svých šesti letech oboustranným sirotkem. Jejím poručníkem se stává císař Svaté říše římské Fridrich III. Ten ale o ni ani její sourozence příliš velký zájem neprojevoval. Zajistil jim však alespoň dobré vzdělání.
Pak už bylo potřeba najít vhodného ženicha. Původně byl vybrán císařův synovec Fridrich, ale nakonec k tomuto sňatku nedošlo. Jako jedna z vnuček Zikmunda Lucemburského si mohla Alžběta dělat nárok na český a uherský trůn. To její hodnotu zvyšovalo. V roce 1454 byla Alžběta provdána za polského krále a litevského velkoknížete Kazimíra IV. Jagellonského, který byl o deset let starší. Manželství trvalo 38 let až do Kazimírovy smrti. Alžběta měla na manžela veliký vliv a stala se uznávanou panovnicí. Velkou roli v tom hrálo její vzdělání, protože její manžel podle všeho uměl sotva číst. V manželství se narodilo třináct dětí, z toho šest synů. To bylo na vnučku málo plodného Zikmunda úctyhodné!

Kazimír IV. Jagellonský
Foto: National Library of Poland, Public domain, via Wikimedia Commons
Díky tomu ji nazývali „matkou králů“ nebo „matkou Jagellonců“. Vyvinula velké úsilí a postarala se díky svým diplomatickým schopnostem o budoucnost svých dětí. Nejstarší ze synů Vladislav se stal po smrti Jiřího z Poděbrad českým a po smrti Matyáše Korvína i uherským králem. Tři synové - Jan, Alexandr a Zikmund - postupně usedli na polský trůn. Další ze synů se stal arcibiskupem a druhý nejstarší, předčasně zemřelý Kazimír byl dokonce kanonizován.
Alžběta prý příliš nevynikala krásou, ale byla to velmi schopná a činorodá žena, která se také starala o výchovu svých dcer. Čtyři z nich se její zásluhou staly vévodkyněmi. Je zajímavé, že se nestarala o sňatky žádného ze svých synů. Dva se vůbec neoženili, další se oženil až po její smrti, pouze dva tak učinili ještě za jejího života.

Kazimír a Alžbeta
Foto: Nationalmuseum, Public domain, via Wikimedia Commons
Často provázela svého muže na četných cestách po Polsku, takže ze všech polských královen znala svou zemi nejspíš nejlépe. V Polsku se těšila velké vážnosti, neboť byl s jejím jménem spojován největší vzestup polského království. O jejím významu také svědčí fakt, že byl v roce 1973 z iniciativy tehdejšího arcibiskupa Karola Wojtyły, pozdějšího papeže Jana Pavla II., otevřen její hrob a proveden výzkum, díky němuž se podařilo rekonstruovat její přibližnou podobu. Alžběta zemřela ve svých 69 letech v roce 1505, což byl v té době relativně vysoký věk, navíc když k tomu přičteme tolik porodů…
Zdroj info: Brigitte Hamannová: Habsburkové, 1996, Wikipedie-pl


Nový komentář
Komentáře
Pěkné čtení, děkuji.
Děkuji
Děkuji za zajímavé čtení.
Moc pěkný článek.
Děkuju