Pivko, vínko, slivovička, tuzemáček, borovička, alkohol má zkrátka národ český v krvi. Pravda, někdy ho tam má trochu více promile, než by bylo zdrávo. Obzvláště když sedí za volantem. Jenže kdo by si nedal, když je pivo to nejlevnější, co vám v hospodě načepují? A když nám páni politici a policisté tak pěkně jdou příkladem? Ale ano, najdou se tací, co si nedají. Jiní pijí s mírou, a když není po ruce Míra, tak třeba s Karlem, s Pepou nebo s kýmkoliv jiným. A jeden můj kamarád rád prohlašuje: "Nechal jsem pití. Nevím kde."

Alkohol je zkrátka lidstva mor, a to už pěkných pár tisíciletí. V dávné historii samozřejmě vedly kvašené nápoje, destilace je vynález poměrně moderní - pochází z Arábie 10. století. A tak naši předci holdovali především pivu (nejstarší piva vařili již staří Babyloňané před 8 - 7 tisíci lety, poněkud slabší, než jak je známe dnes), vínům (první se vyráběla už před 8 - 6 tisíci lety v oblasti Blízkého východu), medovině a zkvašeným ovocným moštům. A o tom, že holdovali vydatně, svědčí i první "prohibiční zákon", vyhlášený knížetem Břetislavem I roku 1039 a stanovující přísné tresty jak pro opilce, tak pro krčmáře, kteří by jim nalévali.

Podle chemiků je alkohol v podstatě zkvašený cukr - etylalkohol. Podle lékařů dávných i současných je to zároveň lék - ovšem jen v malém množství - obvykle se uvádí maximálně půl litru piva nebo dvě deci vína nebo půl deci destilátu denně - ve větším množství se jedná o jed. Pro své z počátku euforizující a posléze omamné účinky byl alkohol od pradávna součástí náboženských obřadů. Obzvláště severská blóddrykja, pití na počest bohů, stojí za povšimnutím - každému bohovi se provedla úlitba a zbytek poháru obrátili s přípitkem "skál" hodovníci do sebe. A vzhledem k tomu, že seveřané měli bohů požehnaně, končily tyto oslavy obvykle značně mystickými zážitky nečekaných přesunů v časoprostoru - leckterý chudák seveřan pak netušil, kam a jak ho bohové té noci dopravili...

My Evropané máme narozdíl od jiných národů na alkohol poměrně vysokou rezistenci, to ovšem neznamená, že by na nás neměl žádné účinky. Jeden zajímavý pokus posuzoval schopnost řidičů odhadnout situaci pod vlivem alkoholu - řidiči byli požádáni, aby projeli průchodem širokým tak akorát na jejich automobil. Řidiči střízliví projeli povětšinou v pořádku. Ti pod vlivem jednoho "velkého panáka" projeli ještě bravurněji - prakticky bezchybně. Řidiči, kteří požili větší množství alkoholu se do průjezdu nevešli. Posléze byl stejný pokus zopakován -změněna byla jediná podmínka - průchod byl užší než automobil. Řidiči zcela podnapilí opět nabourali. Ti zcela střízliví odmítli do průjezdu vjet s tím, že je příliš úzký. Ovšem řidiči jen mírně opilí se projet pokusili... Tento experiment hezky poukazuje na vliv alkoholu - v malém množství nás euforizuje, dokonce může zlepšovat naši motoriku, reakce a komunikační schopnosti - ale zhoršuje naši schopnost správně odhadnout situaci - nu a ve větším množství působí tlumivě a jak motoriku, tak komunikační schopnosti zhoršuje.

Ať už máme alkohol rády či nikoli, faktu, že je nejen společensky tolerovanou, ale mnohdy i doporučovanou drogou se nevyhneme. Alkohol je zkrátka součástí naší kultury. Nebo ne?

Myslíte si, že alkohol patří k naší kultuře?
Pijete? Co, kdy, při jakých příležitostech?
Jaký je váš oblíbený drink?
Kdy jste pila alkohol poprvé?
Máte s alkoholem negativní zkušenosti?
Znáte někoho závislého na alkoholu?
Jaké máte zkušenosti s opilými lidmi?
Opila jste se někdy?
Zažila jste nějakou veselou příhodu s alkoholem?
Trapas nebo tragédii?

Podělte se s námi o své zážitky, zkušenosti a názory!
Nejlepší příspěvek odměníme!

 

Pokud si chcete o této problematice popovídat s ostatními ženami-in, nahlédněte do diskuse o závislosti na alkoholu!

Reklama