Záchvaty dušnosti, otoky, rýma, svědivé vyrážky, záněty očních spojivek...
Na světě existuje celá řada alergií. Alergie na zvířecí srst, na prach a roztoče, na bodnutí hmyzu, na některé druhy potravin, na plísně, na různé chemikálie a léky. Dokonce na vodu a sluneční záření. Ale asi nejčastější je alergie pylová.
Ještě před sto lety toto onemocnění znal málokdo. Náhlá netypická a nepřiměřená reakce lidského organizmu na některou běžnou látku z našeho okolí, na kterou by za normálních okolností neměl vůbec reagovat, bývala zvláštností a vyskytovala se jen sporadicky.
Jenže se zhoršujícím se životním prostředím se různé formy alergie vyskytovaly stále častěji. A pak nastal doslova alergický boom.
Kde se vzala, tu se vzala
Dalšími zjištěnými alergeny byly látky, obsažené v některých potravinách. V roce 375 před Kristem popsal Hippokrates kopřivku po požití mléka a sýra. Lukrecius si v roce 50 před naším letopočtem ve svém spise všímá, že to, co je životadárnou potravou pro jednoho, se může stát obávaným „jedem“ pro jiného.
Je to „na draka“
Moderní éra alergologie odstartovala v 19. století, kdy Charles Blackley (r. 1870) zjistil, že příznaky senné rýmy způsobuje travní pyl.
Blackley v době pylové sezony vypouštěl k nebi papírového draka, který s sebou nesl sklíčko potřené glycerolem. Na něj se lepila ze vzduchu rozptýlená pylová zrnka. Podle jejich množství a složení pak vědec určoval eventuální rozsah možného ohrožení. To byl počátek dnešní pylové služby.
Ovšem v té době ještě byla senná rýma velmi vzácným onemocněním. Podle epidemiologické studie z roku 1860 bylo v Evropě zaznamenáno pouze 300 případů senné rýmy!
Statistiky pacientů s alergiemi v ČR:
25 % alergiků
8 % astmatiků
10 % ekzematiků
Nech to koňovi
Pojem alergie poprvé oficiálně použili rakouský pediatr Clemens von Piruet spolu s lékařem Bélou Schickem. Pojmenování alergie je složeninou řeckých slov allos (jiný nebo změněný stav) a ergon (práce, reakce, reaktivita).
Piruet už v roce 1906 pozoroval přecitlivělost některých pacientů na běžně neškodné látky. Onemocnění popsal v roce 1910 poté, kdy po podání koňského séra proti záškrtu pozoroval u některých pacientů reakce, které nesouvisely s vlastním onemocněním.
Předpokládal, že jsou způsobeny odlišnou imunitní reakcí nemocných. Imunologická podstata tohoto jevu byla však objasněna mnohem později.
V posledních letech počty alergiků stále narůstají. V některých zemích trpí určitou formou alergie až 40 % obyvatel. Množství astmatiků, lidí trpících ekzémem a pacientů se sennou rýmou stále narůstá i přes zlepšující se znalosti a moderní léčbu.
Jakým typem se alergie projeví záleží na tom, jaký je přesný mechanizmus vzniku alergické reakce, co je vyvolávajícím alergenem a také na způsobu, jakým se alergen do organizmu dostává.
Alergická reakce probíhá celým tělem, protože imunitní systém funguje jako obranný štít celého organizmu. Ale nejvýraznější projevy bývají zpravidla v místech vstupu alergenu.
Alergeny přítomné ve vzduchu, které vdechujeme, tak dráždí především sliznice horních a dolních cest dýchacích cest nebo oční spojivky, alergeny, kterých se dotýkáme, působí na kůži, alergeny potravinové často vyvolávají zažívací potíže (ale i kopřivku, rýmu, dušnost) a alergeny, které proniknou do krevního oběhu, mohou vyvolat šokovou reakci s ohrožením života.
Co je alergen
Za normálních okolností neškodná látka, která u vnímavé osoby vyvolává alergickou reakci imunitního systému. Alergeny jsou většinou bílkoviny, k nejběžnějším alergenům patří například rostlinné pyly, trus roztočů či zvířecí chlupy.
Nejčastěji se alergie projevuje na dýchacích cestách, jde pak o alergickou rýmu. Tou trpí v současné době asi pětina populace na celém světě a její výskyt neustále narůstá.
Existují odborné odhady, podle kterých už v roce 2020 bude trpět alergickou rýmou každý druhý školák.
Typické příznaky alergické rýmy:
● Nepříjemné svědění sliznic a oční spojivky
● Slzení
● Vodnatá rýma
● Časté kýchání
● Ucpaný nos
Alergická rýma není choroba, která bezprostředně ohrožuje lidský život, nebezpečné mohou být její komplikace, z nichž nejzávažnější je průduškové astma. Alergická rýma může být doprovázena kožními alergickými projevy, jako jsou atopické ekzémy, které se projevují i mimo pylovou sezonu.
Průduškovým astmatem trpí asi třetina všech pacientů s nosními obtížemi. Více ohroženi jsou pacienti se silnou trvalou (chronickou) rýmou. Je dokázáno, že astmatické potíže vznikají často po zhoršení rýmy, a naopak úspěšná léčba rýmy vede ke snížení frekvence a intenzity průduškových obtíží u astmatiků.
Alergická rýma nepříjemně zasahuje do života pacientů. Omezuje je ve společenském životě a narušuje jejich spánek.
Kdo za to může?
Důvody, proč pacientů s alergiemi stále přibývá, nejsou přesně známy. Víme bezpečně, že se na rozvoji alergického onemocnění podílejí jednak genetické změněny lidské populace, tak i nejrůznější vlivy okolního prostředí.
Úzkostná hygiena s drastickou likvidací mikrobů, očkování, časté užívání antibiotik a mnoho dalších vlivů.
Alergiemi víc trpí mladší lidé. Typické „čisté“ alergické projevy se objevují především u dětí a mládeže, zatímco ve vyšším věku se vyskytují alergie komplikované.
Starší pacienti totiž většinou trpí dalšími chorobami a jejich organizmus často reaguje i na léky, které musejí užívat.
Pokud alergie vznikne brzy po narození, projeví se obvykle jako reakce na potraviny (často reakce na kravské mléko při přechodu z kojení na umělou výživu), později v kojeneckém a předškolním věku se často rozvíjí průduškové astma a teprve po něm se objevují také příznaky alergické rýmy.
Pokud vzniká alergie až v dospělosti, je pořadí obrácené. Nejprve se projeví na dýchacích cestách (alergická rýma), a teprve jako její komplikace může vzniknout astma. Alergie na potraviny je méně častá, s výjimkou reakcí na různé druhy ovoce a zeleniny u pacientů s pylovou alergií.
Preventivní desatero
Co se dá dělat proti alergii...
1. Získejte o svém alergickém onemocnění co nejvíce informací
2. Navštivte odborného lékaře
3. Důsledně dodržujte léčbu
4. Nekuřte, vylučte kouření z celého bytu a nepoužívejte dráždivé látky jako jsou
spreje a rozpouštědla
5. Použijte snadno omyvatelný nábytek, pokud je to možné odstraňte v celém bytě
koberce, závěsy, přehozy a ostatní textilie, na kterých se usazuje prach
6. Péřové přikrývky a polštáře nahraďte výrobky z dutého vlákna, které se dají prát
na více než 60 °C, povlečení perte minimálně 1x za 14 dnů, přikrývky a polštáře
1x za 3 měsíce
7. Větrejte a nepřetápějte, optimální teplota vzduchu je 20–22 °C, vlhkost vzduchu
by měla být na rozmezí 40–50 %, při vyšší vlhkosti vznikají ideální podmínky
k množení roztočů, plísní a mikroorganizmů, při nižší vlhkosti dochází k vysoušení
sliznic
8. Pokud jste alergický na pyl, nekoste trávu, nesbírejte květy, odstraňte z bytu
kvetoucí rostliny
9. Pokud jste alergický na zvířata, omezte kontakt se zvířaty na minimum, nenoste
výrobky ze zvířecí srsti
10. Používejte kosmetiku bez dráždivých přísad vhodnou pro citlivou pleť
Do boje s alergií
Většinu příznaků spojených s alergiemi už umíme v současné době poměrně dobře potlačit a jsme schopni s pomocí moderních léků nad onemocněním udržovat kontrolu. Bohužel se však nelze alergie úplně zbavit.
Léčba alergie je dlouhodobá a vyžaduje velmi dobrou spolupráci pacienta (často celé rodiny alergika) s lékaři. Každý pacient mívá vypracovaný individuální dlouhodobý léčebný plán, který se upravuje s ohledem na aktuální stav a přirozený průběh alergického onemocnění.
Velmi důležité je, aby pacient chápal podstatu onemocnění, znal možná rizika a uměl samostatně správně zareagovat. Dostatek informací pomáhá alergikům zbavit se strachu z nečekané reakce a vědomí, že mají u sebe spolehlivé léky, přispívá k jejich pohodě.
K nejčastěji užívaným lékům v alergologii patří antihistaminika. Antihistaminika působí velmi rychle na většinu alergických příznaků (kýchání, svědění, výtok z nosu), a užívají se proto už velmi dlouho.
U staršího typu antistaminik (antihistaminika I. generace) bylo jejich užívání limitováno nežádoucími účinky, zejména tlumivým působením. Moderní antihistaminika (antihistaminika II. generace) už nezpůsobují útlum, a jsou určena jak k jednorázovému podávání pro okamžitou úlevu, tak i k dlouhodobému užívání.
Efektivní možností léčby příznaků alergie je použití topických přípravků Livostin s léčivou látkou levokabastin-hydrochlorid. Livostin je nesedativní, lokální antihistaminikum s rychým nástupem účinku a prodlouženým působením. Livostin existuje ve formě očních kapek a nosního spreje.
Oční kapky Livostin jsou určeny k léčbě příznaků alergického zánětu očních spojivek (klasické i sezonní konjunktivitidy). Odstraňují svědění, zarudnutí očí, otoku očních víček a slzení, které jsou způsobeny alergií na trávy, pyl, plísně, prach a jiné látky. Dávkují se dvakrát denně jednu kapku do každého oka.
Nosní sprej Livostin je určen k léčbě alergické rinitidy (senné rýmy). Zmírňuje obtíže, jako jsou například kýchání, rýma, svědění nosu, které jsou způsobeny alergií na trávy, pyl, plísně, prach a jiné látky. Dávkuje se dva vstřiky do každé nosní dírky dvakrát denně.
Účinek se u obou přípravků dostavuje velmi rychle, nejpozději do 15 minut po použití, a přetrvává až 12 hodin. Livostin mohou používat dospělí a děti od šesti let. Livostin není sedativní, a proto je vhodný i pro řidiče.
Držitel rozhodnutí o registraci: McNeil Products Ltd. Maidenhead, Velká Británie
Místní zástupce: Johnson & Johnson s.r.o Karla Engliše 3201/6 150 00 Praha, tel.: +420 227 012 111
Před použitím čtěte pozorně příbalovou informaci.
Co je alergie
Alergií nazýváme přehnanou, nepřiměřenou reakci imunitního systému organizmu na vnější podněty, které jsou běžnou součástí našeho okolí, tedy na látky, se kterými se běžně setkáváme v našem prostředí.
Nový komentář
Komentáře
syn je alergik, tak víme, co nám jaro přináší. Je to hrůza. Bez tabletek ani ránu, zavřená okna ... Kdo nezažil, neuvěří.
Alergií netrpím, ale otekl mi obličej po tea tree oleji, několikrát (než mi došlo, čím to je). Takže nepoužívám a ic mě netrápí.
Ni-ka — #43 Nezoufej, to já mám taky. A nejen komáří kousnutí, ale i od hovada, které nepíchne, ale kus si vykousne. Nateče mi to do velkého červeného fleku, který je horký, svědí a někdy se vstřebá až za 3-4týdny. Taky mi vadí projít vysokou trávou v šortkách, tam kde se mých nohou dotkla tráva mám oteklý červený svědivý pruh a taky to trvá, než to sleze. A další a další libůstky.
Jsem mimo jiné alergik na jarní pyly (teď si to fakt užívám), Zyrtec beru celoročně, dýchátka taky. A ještě se mi alergie pylová kříží s alergií potravinovou.
Všem stejně postiženým posílám pozdrav!
A vy ostatní si važte toho, že vás zatím nic netrápí, protože alergií můžete začít trpět kdykoli!
Laicky řečeno, každý se narodí s určitým balíkem obranných (protialergických) látek. Nikdo neví, jak je ten balík velkej a kdy se vyčerpá. Ale až ho vyčerpáte, pak začnete trpět alergií a to může být v jakémkoli věku.
Já mám alergii asi na komáry,vždy se mi udělá puntík o velikosti mexického dolaru(no prostě turbo flek),každý ma ťupku dva dny a já dva týdny.To tady asi moc nepatří.Jinak když jsou pyly,tak semo tamo kýchnu.Mamka má astma.
u nás v rodině byl alergik jenom můj mladší syn na prach,ale teď je v pořádku no tak nevím jestli to vůbec byla alergie
V dnešní době,kdo není alergik,je už skoro zázrak!
....to je ale lidstvo zdegenerovaný...
zajímala by mně statistika tak před 60 lety a teď. S přihlédnutím ke zhoršenému životnímu prostředí...samozřejmě..
ještě že nejsem an nic alergická ....je to těžké...pyl, prach, chlupy, jídlo, léky....tomu se nedá vyhnout ...
Broskvička — #32 to je názor, ne do sebe pořád cpát léky....u většiny lidí by stačilo zlepšit životní styl, hlavně stravování....mám dvě děti, dnes už dospělé a ani jedno žádnou alergii nemělo
No, pokud vím, tak léky na alergii zatím žádné neexistují. Ty současné jen zmírňují potíže, ale neřeší samotný problém.
Jsem docela ráda, že se teď o alergii mluví. Já měla celý život rýmu, kašel a až když mě bylo skoro 18, napadlo doktorku poslat mě na alergologii. Tenkrát se tenhle problém moc neřešil a tak se mi rozvinulo i astma.
Syn má ty samé problémy, ale protože o tom víme, bere občas léky, používá foukátko na průdušky a může normálně žít. Já byla vždycky dušná, funěla jsem při sebemenší námaze. Syn normálně cvičí, běhá, jako každé jiné dítě.
Jenom když víme, že hrozí alerg. reakce, vezmeme si léky. A já konečně nemusím pořád tahat po kabelkách hromady kapesníků. Víme sice, že si syn bude už celý život foukat, ale zároveň umíme potlačit příznaky alergie a můžeme normálně a bez omezení fungovat.
Moje švagrová jí teď dostala poprvé je jí 45let
Lindaa — #11 Livostin má dlouhodobě dcera, je s ním spokojená, má i kapky do očí i do nosu.
Jinak s alergií bojujeme už několik let, pořád doufám že se to trošku zlepší, ale letošní jaro bylo opět docela kritické a stále ještě je. Včera jsme zrovna byli na alergologii pro další dávku léků, to půjdu z lékárny zase s taškou léků.
Od té doby co jsem šila plavky a spodní prádlo mám alergii na prach. Ale žádné léky neberu. Přece si nebudu organismus zatěžovat nejakýmy zbytečnými léky.
Já nevím.Rýmu mám celoročně,takže už ji ani neřeším,ráno nebo v průběhu dne si někdy i 10x kýchnu,ale to je taky pohoda.Zatím to neřeším a uvidím co z toho všeho vznikne.
U NÁS NAŠTĚST NIKDO NEMÁ
Já mám alergii na prach, roztoče a pyly, nejvíc mi vadí sečení trávy a sušení sena, jsem toho zproštěna a prchám. Dcera je po mě atopik a na seno začíná taky reagovat alergicky, tak uvidíme, jak se to vyvine.
Já teda asi na nic alergická nejsem. Jen nemůžu oční krémy na víčka, protože by mi to totálně oteklo. Ale toho se dá vyvarovat. Myslím, že mám ještě štěstí, že nejsem alergická třeba na lepek, to by bylo dost hrozný.
Jo zapomněla jsem napsat, že manžel je alergický na pyly - hlavně na jaře (kvetocí stomy -topoly apod.).