Mnoho žen okolo padesátky jen velmi těžko hledá nového partnera, natož ještě vysněného. Kdo je perspektivnější: svobodný „zajíček“, nebo zatvrzelý „ženáč“?  

Čerstvě rozvedená Alena je povahou velmi spontánní a optimistická žena, navíc velmi udržovaná a pohledná. Zbytečně nic neřeší a vždy se uměla správně rozhodnout. Možná proto je úspěšnou podnikatelkou a muži o ní stojí… ovšem málokterý z nich je volný.

muž

 „Sama zůstat nechci a vím, že nikdy nezůstanu!“

Před rokem si začala se svým o pár let starším šarmantním firemním společníkem. Znala ho již spoustu let, dokonce od dětství. Věčně se hádali. Její kamarádka vždy říkala: „Co se škádlívá… však to znáš. Rudolf tě zřejmě miluje, ale byla jsi vdaná, on ženatý…. tak si netroufal…“

Z věčného kritika a „soupeře na kordy“ se stal mávnutím kouzelného proutku úžasný, duši i tělu neobyčejně blízký člověk, kterému mohla říct všechno a hlavně objevila ve svém věku kouzlo nevídaně kvalitního sexu (s manželem již dlouhá léta žila jako s bratrem a sex jí nechyběl). Alenin manžel sice odešel k milence, podruhé ženatý Rudolf s manželkou zůstal, přestože je neváží společné děti.

Nikdo v okolí neřeší, že ti dva bývají stále spolu…

Rande schovávají za pracovní schůzky a Rudova manželka buď netuší, nebo jen nevěru svého muže neřeší (zřejmě stejně jako Alena nechce zůstat sama a navíc coby důchodkyně je na něm finančně závislá). Rudolf rozvod neplánuje - přece nemůže své manželce ublížit!

Nedávno do Alenina života vstoupil muž o generaci mladší.

Nová posila jejího podniku - navíc svobodný, nezadaný. Od prvního okamžiku to mezi nimi zajiskřilo a po romantických esemeskách a schůzkách došlo i k intimnímu sblížení. Alena necítila potřebu být svému milenci Rudovi věrná – dobře věděla, že jeho vztah s manželkou není jen platonický. Navíc René ji okouzlil a ona se zamilovala... Neví sice, jakou perspektivu vztah má, ale René jí neskutečně přitahuje.

„Vždycky jsem se uměla rozhodnout – teď jsem bezradná…“

O doposud pečlivě utajovaném vztahu své přítelkyně se Rudolf omylem dozvěděl od Aleniny důvěrnice, která netušila, že Alena s Rudolfem spí, a tak mu její nový románek „práskla“.

Přestože Rudolf zpočátku uznával, že není spravedlivé, aby Alena žila sama a dokonce navrhoval, že jí najde nějakého nového manžela, aby na tom byli stejně, cítí se najednou zaskočen a zrazen. „Ano, žárlí a je zoufalý, přestože se mezi námi nic nezměnilo.“ Přiznává Alena.

„Dokonce mi přesně opakoval slova, která si s Reném píšeme, a věděl, že jsem jej pozvala na večeři k sobě domů! Nechápu, jak je to možné… telepatie? Telefonoval mi to druhý den ráno, takže si nemohl najít zprávy v mém mobilu. Víš, jsme na sebe pořád hrozně moc napojeni….“ Svěřuje se Alena kamarádce. „Vadí mně, že trpí, má strach, že ho ten mladý odstaví. Reného mi vymlouvá a argumentuje tím, že za pár let si najde mladší, že nebudu pořád vypadat tak skvěle. Možná má pravdu, ale možná z něj mluví jen uražená ješitnost.“ Smutně dodává.

„Nevím, jestli se mám s Rudolfem rozejít a dát šanci Renému, kterého ale zatím příliš neznám. Na druhou stranu Rudolf, to je jistota, důvěrně blízký člověk. Navíc skvělý manažer, a když odejde z firmy, mám strach, že zkrachujeme. Ovšem s Reném se momentálně rozejít nedokážu a upřímně: Co kdyby to přesto vyšlo a já měla muže, o kterého bych se nemusela dělit s jinou ženou? Znám totiž takový nerovný vztah ze svého okolí - funguje patnáct let...“

Co je v domě, není pro mě? Jenže – kde se má vytížená podnikatelka seznamovat se „sobě rovnými“ muži? Zkoušela to sice svého času na internetu, ale nikdo zajímavý a současně volný se neobjevil.

Čtěte také: