Při přečtení dnešního tématu jsem si vzpomněla na situaci, ve které jsem se nacházala před několika lety.
Vypadalo to totiž, že jsem beznadějně nemocná, ale žádný lékař nedokázal přijít na to, co mi vlastně je. A tak dle zásady "zdravý člověk je jen špatně prohlídnutý člověk" jsem putovala od jednoho ke druhému.

Všechny laboratorní testy byly v normě, všechna vyšetření ukazovala na to, že mé tělo je zhuntované přiměřeně k mému věku, a líp mi stále nebylo, ba naopak. Nebylo to ani na umření, ale ani na slušné žití. A tak po vyzkoušení kde čeho se ke mně doneslo, že bych mohla zkusit akupunkturu, dokonce mi to poradil nějaký doktor a dal mi kontakt na paní doktorku, která se touto metodou zabývá.
Na prvním sezení - teda spíše ležení - mi paní doktorka vysvětlila,  že mi bude jehličkami postupně napichovat aktivní body a tím uvede vše do pořádku. Napíchla asi tři jehličky, na druhém sezení jich pár přidala a  postupně se dopracovala od nohou až k obličeji. Ovšem kýžená úleva se stále jaksi nedostavovala. Naopak.

Pár dnů po jednom z dalších sezení mě začal strašně brnět jazyk. Bylo to nepříjemné až k zbláznění, kdo nezažil, těžko si představí. A brněl ne den, dva, brněl stále. Bylo to, jako kdyby mi někdo neustále vpichoval tisíce drobných ostrých jehliček do toho orgánu, vyndal je a zapichoval další. Obvodní lékařka jen kroutila hlavou, jazyk se jevil jako normální, nic neshledala a poslala mě ke stomatologovi. Ten reagoval podobně, ale aspoň mě politoval a napsal vitaminy.
Vůbec mi nedošlo, že to mohlo být v souvislosti s tou akupunkturou. Při další návštěvě jsem paní doktorce vylíčila svoje jazykové problémy a další akupunkturu jsem odmítla. Ta jen nevěřícně kroutila hlavou, leč nepřemlouvala mě a jen lítostivě pronesla: "To jste mi neměla dělat,  jste můj pacient, já se to teprve učím".
Že by mě kromě jazyka trápily i sluchové orgány? Rychle jsem odkráčela a dál trpěla, jazyk si asi do tří týdnů odbrněl sám.
Teď už to vidím trochu jinak a s nadhledem, ale v té době mi do smíchu vskutku nebylo.
 
EvaH
Reklama