Každé dítě je jiné a nemá smysl srovnávat děti mezi sebou, což se týká i mluvení. Některé děti začnou mluvit už v roce, jiné ještě ve třech letech nedají dohromady větu. Rodiče by ale měli řeč potomků hlídat, aby se na případný problém přišlo včas.
Maminka čtyřletého Adama už je trochu zoufalá. Její syn totiž téměř vůbec nemluví. Má asi tři slova, která používá, ale víc nic. Zatím nechodí ani do školky, má nastoupit letos v září. Jeho máma Věra se ale obává, že bude mít velké problémy zařadit se do kolektivu, právě proto, že se nedomluví. „Mám trochu strach. Jestli to té doby nebude aspoň trochu mluvit, bude to mít ve školce těžké. Co jsem si všimla při zápisu, všechny děti mluvily,“ říká Věra.
Ano, většina dětí ve čtyřech letech mluví. Obecně by děti v tomto věku měly mluvit ve větách, vyjadřovat se samostatně a hodně se ptát, nemusí ale ještě umět správně vyslovovat všechny hlásky. Pokud to tak není, je nutné navštívit logopeda, pomoci odhalit nějaký problém by měl i dětský lékař. „Logopedku navštěvujeme už asi rok. Šla jsem k ní, když byly Adámkovi tři roky, protože to neříkal vůbec nic, jen vydával zvuky. Logopedka ho všelijak vyzkoušela, jenže bylo to náročné, protože Adámek moc nechtěl spolupracovat, koukal všude kolem, chtěl si hrát se vším, co tam našel, nevydržel sedět na židli. Chodíme tam docela často a pravidelně, poslední dobou se to trochu zlepšilo, už se víc snaží. A to je prý důležité, naše logopedka říká, že je trochu vidět pokrok, takže celkově se řeč trochu vyvíjí.
Pořád se mi to ale zdá málo. Připadá mi zvláštní, že Adámek sice nemluví, ale všemu rozumí. Zeptám se ho, jestli chce rohlík, přikývne a sní ho, dokonce si do lednice dojde pro marmeládu a do šuplíku pro nůž a ukáže mi, že ho chce namazat. Když ho pošlu pro nějakou věc, přinese ji, rozeznává i barvy, najde správně barevnou kuželku, když se ho ptám. Nevím, proč nechce mluvit... Přitom s ním odmalička mluvím, snažila jsem se mu číst pohádky a říkanky, i když o to nikdy moc nestál. Co mám ještě udělat, abych mu pomohla?“
Snad je Adámek jen pomalejší...
Dobré je, že Věra chodí na logopedii, tam by měli odhalit, pokud má Adam nějaký zásadní problém, nebo je jen pomalejší či líný. Já bych se ale ještě obrátila na nějakou psycholožku, abych měla jistotu, že nejde o závažnější problém.
Situaci jsem popsala psycholožce PhDr. Olze Shivairové, Ph.D. „Neznám konkrétní dítě, takže můžu mluvit jen obecně. Dítěti bych udělala foniatrickou zkoušku sluchu, protože to, že rozumí, možná i znamená, že se naučil odezírat, pokud by byl hluchý. Pokud by vyšlo, že dítě slyší dobře, poradila bych se s logopedem, který by měl navrhnout neurologickou zkoušku a psychologickou zkoušku, aby se zjistilo, zda to není afázie. V jeho případě by se nejspíš jednalo o motorickou afázii - rozumí, ale nemluví. Ještě existuje senzorická afázie, to člověk správně nerozumí, ale mluví (to, co říká, nemá pořádně smysl). U psychologa bych chtěla, aby zjistil intelekt, zda není chlapeček mentálně retardovaný. Asi nejpravděpodobnější by se mi jevila ta afázie. Pokud by se prokázala, pomáhají na to cvičení s obrázky a opakování slov. Dobré je také zpívání a rytmická cvičení.“
Na foniatrické vyšetření se Věra s Adamem chystají, stejně tak na návštěvu psychologa. „Nepřipadá mi ale, že by byl Adámek hluchý. Když ke mně stojí zády a zavolám na něj, otočí se, takže myslím, že mě slyší. Doufám, že mu nezjistí nic špatného. Snad je prostě jenom pomalejší...“
Nový komentář
Komentáře
chrobi — #25 chystala jsem se napsat totéž - ale s polévkou
Suzanne — #19 Slovenská (záhorácka) verzia znie:
Malý záhorák ešte stále v šiestich rokoch nerozprával. Raz mu rodičia dali ochutnať vína a on na to "Kyseué".
"Synku a proč si doteraz nic neríkau?"
"Dyž nebyuo o čem...".
syn do 27m neřekl jediné slovo, a pak začal mluvit rovnou ve větách
Tak mi ten článek připadá prapodivný.
Můj syn také do roka a půl nemluvil. Navštěvoval jesle, stranil se dětí, byl rád sám. Měla jsem obavy, ale sestra v jeslích mě ubezpečila, že se to stává.
Chlapci bývávají trošku línější než děvčátka.
Proč Adámkova maminka tuto skutečnost nesdělí pediatričce? Může se jednat i o autismus.
Od známých dcera nemluvila do pěti let. Všechna vyšetření vpořádku. Byli zoufalí a pak ze dne na den začala na úrovni svého věku. Prostě se jí nejspíš nechtělo. Dodnes je spíš nemluvná, ale studuje střední školu bez problémů.
Taky bych to neviděla tak tragicky - i když ono se to cizímu říká, že?
Také mám osobní zkušenost s mladším synem. Zatímco ten starší žvatlal brzy a chybně už v 10 měsících, mladší si dával na čas a ukazoval, co chce tak dlouho, až to dostal. Beze slov. Používal jen zvuky "eee". Teprve po druhém roce začal mluvit. A nebyla to jen slova, hned věty, možná i souvětí. A spisovně bez jakýchkoliv vad v řeči. Nic se nemusel přeučovat. Prostě začal mluvit, až to uměl. Co by se dřív namáhal?
Taky jsem byla nešťastná a ono nebylo proč. Ale Adamovu maminku chápu.
Adámek se určitě rozmluví!
evelyn — #9 ToraToraTora — #12 František najednou promluvil: "Hergot, ta polívka stojí za starou bačkoru!" Všichni se radovali a táta se ptal Františka, proč dřív nemluvil. František na to: "Dosud nebyl žádný důvod ke stížnostem"
ToraToraTora — #12 mám taky špatnou zkušenost s logopedkou byla zadarmo - děti se jí bály a tak radši platím za velice příjemnou s kterou děti perfektně spolupracují a naučí se
evelyn — #15 celý můj mladší syn
misa.35 — #10 Kdo řekl, že je to jasné a basta? Jen jedna z mnohých možností, která k nemluvení může vést. Z mých dvou dětí bylo jedno mluvné, druhé pohyblivé, možná jako u vás, nakonec se srovnaly.
Nejsem proti radám psychologů a logopedů (ostatně logoped by měl být i psycholog, což mnozí nejsou, a proto se jich někdy děti bojí, jak tu kdosi psal), ale rada psycholožky, aby se dítě stýkalo s prarodiči, mi přijde jako rada z nouze
, to by snad mělo být normální
Tak asi nebude logopedka,jako logopedka.Některé prostě jedou jako mašinka podle nějakých norem a tabulek.Rozhodně bych se alespoň pokusila vyhledat jiného odborníka.Jeden doktor ještě nemusí být spasitelem.
evelyn — #9 Tohle jsem také zažila s dcerou. měla již nastoupit do školky a ze všech tabulek na mne odborníci křičeli, co všechno už má povídat a ptát se a kdesi cosi a ona si vystačila s pár slabikami a pak najednou lup a mluvila ve větách během několika týdnů. Asi, jak říká Enka, bylo do té doby vše vpořádku
¨
enka1 — #8 Od rodičů u nás vím, že mají např. špatné zkušenosti s logopedkami zde dostupnými, protože jsou na děti příliš přísné nebo dítě prostě odmítá spolupracovat s cizí osobou.
misa.35 — #10 Všichni soudíme podle informací v článku, pokud je vynecháno podstatné, jsme na vině my nebo autorka?
Hm koukám , že všem je vše jasné hned....opičí matka a basta....jak jednoduché...
takže život je rozmanitý... viz názorný příklad :
Michalovi jsou 4 roky, již 1 rok chodí do školky a přesto nemluví . Vyšetření od psychiatra, ORL, poradny pro reč máme za sebou -bez nálezů. Starší sourozenec -6 let- mluví bez problémů, Michal pravidelně dochází už 2 roky k logopedce. Od nového školního roku je zařazen do logopedické školky. Každý týden tráví 2 odpoledne s babičkama, aby na radu psycholožky měl motivaci mluvit na "cizí osoby" a nic. Rodiče matka i otec s ním pravidleně mluví , snaží se mu nic neulehčovat, ale on raději nic nedostane, než aby něco řekl. Ve školce je zařazen do školního sboru, aby se rozmluvil přes zpěv...a vše marno...
ToraToraTora — #3 Rikina — #1
Vidím na svém prasynovci, školka hodně pomohla. Můj mladší syn taky dlouho nemluvil, zjistli jsme, že to docela umí, když jsme ho zaslechli, jak si povídá v postýlce - nechtělo se mu před lidmi
Neptala bych se, chceš rohlík, ale "co chceš, co by sis dal...."
Vzpomněla jsem si matně na vtip, jak rodina byla zoufalá, že šestiletý synek nemluví a při obědě prohlásil - ta polívka je studená - proč jsi nepovídal? - zatím bylo všechno v pořádku
No já nevím, třeba ségřin malej má potřebu všechno "komentovat" už teď a to má 9 měsíců. Spíš mi přijde divný, že sama logopedka je někam neposlala, protože to není normální. Mám kamarádku logopedku, co pracuje v logopedickém stacionáři a tam právě cca takto staré děti dochází do speciální školky a logopedi s nimi pracují každý den. To jsou pak panečku pokroky. Myslím, že by Adámkovi něco takového neškodilo.
tipla bych, že Rikina trefila do černého
chlapi jsou už od malička velmi úsporní ve svých aktivitách a nedělají nic navíc, chlapec prostě nemá potřebu žvanit, když stejně všechno potřebné má
jsou to sice pánové tvorstva, ale mají pomalejší rozjezd
Také si myslím, že školka by mohla pomoci
Dcera taky začala pozdě mluvit, vnouček má necelý rok a půl a už žvatlá, snaží se opakovat každé nové slovo. Je to asi individuální, dceři jsem se hodně věnovala, od 31/2 let jsme chodili na logopedii. Když už se totiž jakž takž rozmluvila, vynechávala písmenko K.
nerozumím tomu, jaktože už rok chodí k logopedce a nemá vyšetřen sluch? To si ten diplom natiskla doma ?
Pokud by dítě absolvovalo všechna vyšetření s negativním výsledkem, nebála bych se té školky. Kolektiv dělá hotové divy. Že nešel již ve třech letech je škoda. Ty děti se skutečně rozmluví díky vrstevníkům naprosto báječně. Trochu se bojím, že je to tak, jak psala Rikina, že jde o opičí matku, která ho trochu dusí svou péčí.