Adina Mandlová

6405b76dd9b83blobid0.jpg
Zdroj foto: Profimedia
 
Jarmila Anna Františka Marie známá spíše jako Adina Mandlová byla už od mládí tak trochu rebelka. Otec ji jako malou holčičku neuvěřitelně rozmazloval a zbytek rodiny jí musel vykat. Po jeho smrti ráj skončil a Adina se po vyloučení z penzionátu vrhla na herectví. Byla krásná, nadaná i obdivovaná. Stal se z ní sex symbol 30. let a muži ji obletovali jako hladoví motýli. Jenže ona měla za sebou potrat, různé románky a dokonce i pokus o sebevraždu. Psychicky nevyrovnaná kráska však na plátně zářila a díky filmům Panenství, Kristián a Noční motýl se stala nezapomenutelnou. Po válce byla obviněna z kolaborace a skončila ve vězení na Pankráci. Když se dostala na svobodu, žádný návrat k filmu se nekonal. Nakonec emigrovala do Anglie. Ačkoli měla nespočet milenců a několikrát se vdala, šťastná byla až se svým čtvrtým manželem, homosexuálem Benem Pearsonem, se kterým odešla na Maltu a do Kanady. Konec života strávila v Československu. Zemřela v 81 letech v příbramské nemocnici. Nikdy neměla děti a její život byl skutečně bouřlivý. Ve své biografii Dneska už se tomu směju je přirozená, otevřená a místy až vulgární.

Nataša Gollová


Nataša Helena Štěpánka Hodáčová nebo také Ada Goll se už od dětství věnovala umění a dokonce studovala moderní scénický tanec. Byla jazykově nadaná, mluvila francouzsky, anglicky, německy a rusky. Začínala jako divadelní herečka, ale největší slávu jí přinesl až film. Populární pár vytvořila s Oldřichem Novým, s nímž si zahrála ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda. Dokonce se přátelila s Mandlovou, ale jen do chvíle, než mezi ně vstoupil muž. Ačkoli za války jako dobrovolnice ošetřovala vězně nakažené tyfem v Terezíně, přesto byla nařčena z kolaborace. Sice vyvázla, ale musela přerušit kariéru. V roce 1947 se vdala za divadelního režiséra Karla Konstantina, avšak její osudovou láskou byl rumunský básník a dramatik Tristan Tzara, kterého poznala v Paříži. K herectví se vrátila díky pohádce Císařův pekař - Pekařův císař a pak hrála dál. Bohužel už na ni čekaly pouze vedlejší role. V pozdním věku trpěla nemocemi a sklonem k alkoholismu. Zemřela opuštěná v jednom pražském domově důchodců. Bylo jí 76 let.
 
 Věra Ferbasová

Byla pokřtěná Věra Julie a navždy se stala takovým šibalským komikem v sukních. Tento andílek s pusou do srdíčka přitahoval maléry a k herectví se dostal náhodou. Traduje se, že když pracovala jako sekretářka v divadle Vlasty Buriana, musela zaskočit za nemocnou Anny Ondrákovou, a pak už u kumštu zůstala. Ve svých rolích byla nezbedná, dětinská, upovídaná a bezprostřední. Na její smích a lumpárny v komediích Uličnice, Falešná kočička a Andula vyhrála se nedá zapomenout. Rozverná Věrka se naštěstí vyhnula natáčení německých filmů za války, ale na předchozí hvězdnou kariéru už nikdy nenavázala. Od roku 1941 byla vdaná za architekta Josefa Pálku. Aférkám s muži se vyhýbala a po smrti manžela se tu a tam objevila na plátně v epizodních rolích. Zahrála si například ve známé komedii Jáchyme, hoď ho do stroje! Žena kdysi slavná a obdivovaná, zemřela v chudobě a osamění v maličké garsonce ve věku 62 let.
 
Lída Baarová

Narodila se jako Ludmila Babková a byla tak krásná, že se z ní mužům až točila hlava a tajil dech. Zamilovali se do ní dokonce i Vlasta Burian a režisér Karel Lamač. Její fotogenická tvář a atraktivní vzhled jí předurčily role v romantických komediích a melodramatech. Zazářila v Dívce v modrém i v Madle z cihelny, ale chtěla víc. Ještě před válkou točila v Německu a málem se dostala i do Hollywoodu, jenže odmítla. Za největší chybu svého života pak ale draze zaplatila. Jelikož okouzlila říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse a stala se jeho milenkou, byla po válce vězněna a vyšetřována za kolaboraci. V té době zemřela její matka na infarkt a její sestra Zorka, také herečka, spáchala sebevraždu, takže jí zůstal jen nemocný otec. Po propuštění z vězení se provdala za loutkáře Jana Kopeckého, se kterým prchla do Rakouska. Na herectví nezanevřela. Hrála v Itálii i ve Španělsku a točila dokonce se slavným režisérem Federicem Fellinim. Po rozvodu s Kopeckým si vzala lékaře Kurta Lundwalla. Když ovdověla, napsala memoáry s názvem Života sladké hořkosti a režisérka Helena Třeštíková o ní natočila dokument Zkáza krásou. Zemřela osamělá a zahořklá ve věku 86 let v rakouském Salzburgu.
 
Zita Kabátová

Ani půvabná Zita Kabátová neměla v životě na růžích ustláno. Po vzoru rodičů od dětství vystupovala v divadle a brzy ji okouzlil také film. Poté, co se objevila ve snímku Světlo jeho očí, šla z role do role. Mezi její nejúspěšnější filmy patřily Přednosta stanice a Muži nestárnou. Za války si coby Maria von Buchlow zahrála ve dvou německých filmech, což se jí, jak se dalo čekat, nevyplatilo. Zakázali jí hrát, a tak pracovala ve fotoateliéru jako retušérka. Ještě předtím se vdala za Jerryho Krále, se kterým chtěla odjet do Bombaje, leč nedostala vízum, tak odjel sám. Několik let po jeho smrti si vzala veslaře a olympionika Jiřího Zavřela, kterému ve 44 letech porodila syna Jiřího. Krutý osud jí však vzal i druhého manžela a ona čekala až do roku 1969, kdy se mohla vrátit k filmu. Poslední dva filmy natočila ve věku 96 let. Byla hezká a čiperná i jako stařenka. Dožila se 99 let. Její syn žije v Americe.
 
 
Zdroje: wikipedia.org, csfd.cz, wikipedia.org, csfd.cz, csfd.cz