A máme tady další karambol na kole a následnou sádru. Ale ani ta naší čtenářce Věře nezabránila v dalších výletech. Autobusem, nikoliv kolmo
Zábavné na zlomeném zápěstí levé ruky před deseti lety byl úraz sám a pořízení sádry v mém úctyhodném věku vůbec. Krásný jarní den zlákal mé dvě kamarádky, aby uskutečnily cyklistický výlet okolím.Mé kolo stářím úměrné věku bylo zbaveno pavučin, promazáno a jelo se.
Přilby se nenosily. Cyklisté znají pojem výtluk. Tak ten právě na mě čekal při sjezdu ze srázného kopce. Chybička se vloudila, při více jak jistém pádu jsem nedosáhla na pedály, jelikož kdysi na mém kole občas jezdil můj dvoumetrový chlap a nesnížil výšku sedla.
Tak jsem bujného oře stočila do křoví, tam dodnes leží sklo mých heliotropních brýlí. Obličej zmalovaný silničním make-upem k nepoznání úplně vyšokoval sestru na chirurgii. Zapřísáhla se, že v životě na kolo už nesedne.
Sádru jsem měla festovní, tlačila a bolela, nicméně zápěstí se po druhém srovnání slušně zhojilo, horší byly momenty po sundání těch gypsových kil, kdy krev vesele proudila na patřičná místa a šíleně to bolelo.
Se sádrou jsem byla i s bývalými kolegy na skvělém zájezdu ve francouzském kraji Provence, ruku jsem si v autobuse umně zavěšovala, když bolela. Taky jsem se sádrou strávila týden pod Lysou horou na rekondičním pobytu. Po dlouhé rehabilitaci / klepu !!! / ruka zase slouží.
Věra
Tak to je moc dobře. Doufám, že jste kolo pověsila na hřebík. Po těch zkušenostech...
Jak jste na tom se zlomeninami vy, milé ženy-in? Napíšete nám také o svých zkušenostech? Budeme se těšit na adrese: redakce@zena-in.cz
Nový komentář
Komentáře
Jojo,na kole jsou šílený držkopády

Auva!