Genetika je věda s řadou složitých zákonitostí. Základem ovšem je, že každý člověk má jedinečný vzorec DNA. Každý z nás má dvě sady genů, uloženy ve dvou sadách chromozomů, což je konkrétně 23 párů, respektive 46 chromozomů. Jeden chromozom dědíme vždy od otce a jeden od matky. Takže na formování svého potomka se oba podílejí stejnou měrou ještě dříve, než ho začnou vychovávat. Stejný vliv se ovšem netýká všech situací. Něco může více ovlivnit otec a něco matka.
Od otce: pohlaví
O pohlaví dítěte rozhodne otec, i když samozřejmě to není rozhodnutí, které by učinil vědomě. Udělá to za něj jeho spermie. Záleží totiž na tom, jaký pohlavní chromozom s sebou nese právě ta spermie, které se podaří oplodnit vajíčko. Až se tedy budete rozčilovat, že jste chtěla holčičku, můžete si (i když vlastně dost neprávem) vybít vztek na otci.
Od otce: duševní (ne)pohoda
Negativní vliv mohou mít otcové na duševní zdraví svých dětí, zejména pak ti, kteří se do plození pouštějí v pozdějším věku, respektive po 45. narozeninách. Mutace spermií související s vyšším věkem mohou mít následně na svědomí vyšší pravděpodobnost rozvoje autismu, ADHD, schizofrenie a dalších duševních chorob. Nepříznivý duševní stav může sice na dítě přenášet i matka, ale u starších mužů je to pravděpodobnější.
Od otce: zuby
Důležitou roli sice hraje zejména ústní hygiena, ale do problémů se zuby se promítá i dědičnost. Zejména ze strany otce hrozí dispozice k tvorbě zubního kazu, plaku apod. Jeho geny bývají v tomto ohledu aktivnější. Týká se to i tvaru a velikosti čelisti a zubů.
Od matky: inteligence?
V poslední době výzkumníci tvrdí, že větší vliv na inteligenci dítěte má jeho matka. (Řada inteligenčních genů je přenášena s chromozomem X, přičemž žena má dva a muž jeden, takže pravděpodobnost je vyšší.) Zároveň je však třeba poznamenat, že dědičnost má na úroveň vliv jen přibližně z 40 až 60 % a genetika je velmi komplikovaná. „Uvádí se, že v případě dědičnosti inteligence je vyšší podíl vlivu ze strany matky, ale ani toto není vždy jednoznačné, roli hrají i jiné geny a faktory,“ poznamenává Kateřina Veselá, lékařka a generální ředitelka kliniky reprodukční medicíny a preimplantační genetické diagnostiky Repromeda.
Od matky: životní elán
Je vaše dítě akční nebo spíš klidné? Na tohle má vliv hlavně matka. „Kromě genů, které jsou zakódované v jaderné DNA se pár z nich nachází také v DNA takzvaných mitochondrií. Jsou to buněčné organely nacházející se v cytoplazmě vajíčka a jsou děděny vždy výhradně po matce. To může určovat náš energetický metabolismus, který lze přirovnat k životnímu elánu či energii. Ten tedy máme spíš po matce, avšak opět jsou ve hře i další dispozice,“ vysvětluje Kateřina Veselá.
Od matky: menstruace a menopauza
Často se hovoří také o tom, jestli dcery po matkách dědí průběh menstruace a čas nástupu menopauzy. Je patrné, že v některých případech se dcery svým matkám opravdu podobají, ale jde spíše o zdědění určité tendence.
Od obou: líné spermie
Nepříjemná zpráva pro chlapce je, že pokud se otec potýká s nízkou kvalitou spermií, je možné, že s tím bude mít problém i jeho syn. Poukázal na to průzkum evropské společnosti pro lidskou reprodukci a embryologii. I na chromozomu X se však nachází řada genů, které určují kvalitu spermií. Zní to sice paradoxně, ale špatnou kvalitu spermií může syn zdědit i po matce.
Od obou: dispozice k nemocem
Dispozice ke křečovým žilám může dítě zdědit po matce i po otci. Ovšem vzhledem ke skutečnosti, že více než 70 % lidí s křečovými žilami tvoří ženy, je pravděpodobnější, že je předají svým potomkům právě ony. Jestliže má křečové žíly jeden rodič, je více jak 80% pravděpodobnost, že je bude mít i dítě. Mají-li je oba rodiče, pravděpodobnost se přehoupne přes 90 %.
Ostatně dědičnost různých onemocnění nebo sklonů k nim je kapitolou samo o sobě. „V každém genu mohou existovat změny, kterým říkáme mutace. Mutace jsou zodpovědné za evoluci, ale jsou také příčinami vzniku nemocí. Každý gen máme ve dvou kopiích (tzv. alelách). Jednu alelu dědíme po matce a druhu po otci. U některých mutací k propuknutí nemoci stačí, aby byla zmutovaná jen jedna alela. U jiných k propuknutí onemocnění dochází jen když jsou mutované alely obě. Některé choroby se dědí i prostřednictvím mutací v pohlavních chromozomech. U muže jsou pohlavní chromozomy X a Y. U ženy jsou dva chromozomy X. Y chromozom se tedy dědí pouze z otce na syna, matky mohou přenést onemocnění prostřednictvím svého X chromozomu na dcery i syny,“ objasňuje Kateřina Veselá.“
Třeba dispozice k rakovině prsu nemusí být děděna jen od matky, stejně tak ji může přenést otec. Tyto mutace, i když ovlivňují vznik rakovinného bujení nejčastěji na ženských orgánech (prsa, vaječníky), nevznikají na pohlavních chromozomech. Dědit se mohou také sklony k tvorbě krevních sraženin (což zvyšuje riziko potratu), hemofilie, cystická fibróza apod. Dědí se i sklony k diabetu, zde však vliv nehrají jen geny, ale i životní styl, prostředí a další faktory.
Pokud početí neprobíhá přirozenou cestou, je možné párům s genetickým rizikem v rodině pomocí. „Reprodukční medicína dokáže riziko eliminovat a zajistit, aby se dítě nenarodilo s dědičnou chorobou nebo vadou a bylo po této stránce zdravé. Může to zajistit tzv. preimplantační genetické testování, které umí odhalit vlohu pro onemocnění ještě před zavedením embrya do dělohy,“ popisuje lékařka.
Čtěte také:
- Moje dvacetiletá dcera je těhotná. Bojím se, že se o dítě nedokáže postarat. Ve hře je i sociálka
- Všichni doufají, že v mém těle se vrátila jejich prvorozená, zlobí se na svou rodinu Lenka
Nový komentář