Foto: Shutterstock
Stačilo vyhnat z jeho hlavičky obavy, říká Klára (37)
Syn se do školy celkem těšil, ale co se vrátil z prázdnin u babičky, přešlo ho to. Najednou si s námi ani nechtěl jet vybrat školní aktovku. Řekl, že půjde v září zase do školky. Vůbec jsem tu proměnu nechápala. Odmítal se o tom bavit. Až jednou před spaním na něm bylo znát, že si chce povídat. Tak jsem po chvilce nenápadně převedla řeč na školu. S kým asi bude sedět v lavici a jestli se jeho kamarád Honzík už těší do školy. Najednou z něj vypadlo, že asi těší, protože zatím neví, že paní učitelka ho bude bít, když na něco neodpoví správně. A že nebude moct ani na záchod, takže se v lavici třeba i počůrá. Hleděla jsem na něho s otevřenou pusou. Kde ty nesmysly vzal? Jasně! Jak vyšlo najevo, tak od pubertálního bratrance, s nímž byl na prázdninách u babičky. Vysvětlila jsem mu, jak se věci mají, že šlo jen o hloupý vtip. Dokonce jsme jeho bratránkovi i zavolali, aby se přiznal. Díky tomu se syn do školy už zase těší.
- Snažte se přijít na to, proč se vašemu dítěti do školy nechce. Může za tím stát i něčí nesmyslné tvrzení nebo strašení. U starších dětí ale můžete odhalit i vážnější příčiny, třeba šikanu, konflikty s konkrétním učitelem. Problém nebagatelizujte, řešte ho.
Vzali jsme na milost jeho koníček a zvolili vhodnou motivaci, popisuje Věra (41)
Náš dvanáctiletý syn by nejraději jenom jezdil na koloběžce nebo trénoval parkur, škola ho vůbec nezajímá. Známky podle toho taky vypadaly, do školy chodil s nechutí. Není hloupý, jen líný učit se. A tak jsme mu začali jeho koníčky, kvůli kterým školu zanedbával, zakazovat. To ale vedlo jen ke konfliktům, dělal naschvály. A školu nesnášel tím víc. Považoval ji za nepřítele, který mu bere, co má doopravdy rád. Tak jsme dali na radu psycholožky a celé to postavili jinak. Namísto výhrůžek a zákazů zkoušíme pozitivní motivaci. V jeho aktivitách ho víc podporujeme, zajímáme se o ně. Prázdniny jsme mu taky nechali celé volné, byl s kamarády neustále na hřišti. Když teď přišel s tím, že se absolutně netěší na září, dostal nabídku. Když nebude školu flákat, bude se učit a nosit lepší známky, nebudou zákazy z naší strany. A pokud na vysvědčení budou nanejvýš dvojky, dostane na konci roku vysněnou koloběžku. Přivítal to s nadšením. Ne že by se teď do školy vysloveně těšil, ale je na něm vidět, že má motivaci. Přestal být otrávený a protivný, snad mu to vydrží.
- Namísto výhrůžek, zákazů a příkazů zkuste pozitivní motivaci.
Bála se neznámého, tak jsme si na školu zahrály, svěřuje se Hedvika (28)
Maruška poslední dobou při jakékoli zmínce o škole ztuhla, přestala komunikovat a občas se i rozplakala. Bylo na ní vidět, že se jí do první třídy vůbec nechce. Přitom do školky chodila moc ráda. Až jsem si začala říkat, jestli je připravená. Moje kámoška je učitelka, tak jsem ji poprosila o pomoc. Ona z ní pak svými metodami vytáhla, že se prostě jen bojí kroku do neznáma. Je fakt, že v té škole ještě nikdy nebyla. Ani u zápisu. Kamarádka mi tedy poradila, abychom si na školu alespoň začaly hrát, ať ví, co se tam bude dít. Tak jsem doma udělala ze stolku školní lavici, pořídila malou tabuli a stala se paní učitelkou. Vše jsem jí vysvětlila i prakticky ukázala. Nevěřila bych, že jen díky tomuhle otočí o sto osmdesát stupňů! Najednou se moc těší, každý den si kontroluje aktovku, jestli má všechno.
- Mluvte se svými dětmi o tom, co je ve škole čeká. Vypíchněte to zajímavé, snažte se je nalákat. Rozhodně je nestrašte, ale ani nic nepřikrášlujte. A také jim dodejte odvahy, že vše zvládnou.
Zavedli jsme bodovací systém, usmívá se Veronika (35)
Ondra (9) si moc rád staví z lega, touží postavit celé město. Škola ho ale zase tak moc nebaví. Je otrávený, že končí prázdniny. Proto jsme s manželem vymysleli, že zavedeme speciální bodovací systém. Za každou dobou známku dostane bod. Za češtinu je to známka do trojky, za matematiku do dvojky. Když dosáhne určitého množství bodů, může si vybrat lego v dané hodnotě. Nadšeně souhlasil a už se na první body těší. Přemýšlí, co si pořídí jako první. A s tím se začal těšit i do školy, protože to ona mu ve finále stavebnice zajistí. Tak jen doufáme, že mu to vydrží po celý školní rok.
- Odměna za dobré známky je pro dítě vhodnou motivací, ale není fér klást cíle příliš vysoko. Jinak dítě demotivujete už na začátku. Školák, který bojuje se čtyřkami, bude mít jen těžko na konci školního roku samé jedničky, přestože po odměně touží. Zaslouží si uznání za jakékoli zlepšení.
Zdroj informací: respondentky redakce, autor článku
Nový komentář
Komentáře
Tohle je fakt těžké, co si budeme povídat. Umět to nějak vybalancovat. Ono je potřeba, aby si dítě uvědomila, že prostě má nějaké povinnosti. Bez toho to prostě a jednoduše nejde. Hodně dělá třeba i školní batoh, protože nesmí nikde tlačit nebo tak něco. Prostě být pohodlný. Na to jsou super batohy od https://www.stil.cz/ :) Z nich mám fakt velkou radost, že jsme je na internetu našli.
Také jsem s tím dlouho u dcery bojovala. Nějak vůbec nechtěla chodit do školy... Teď už ale chodí ráda a dokonce už chodí do školy sama. To jsem ze začátku měla vždy hrozný strach, aby se jí něco nestalo. Proto jsem jí pořídila chytré hodinky https://www.armodd.cz/armodd-kidz-gps-4g-ruzova/ , díky kterým se mohu kdykoliv podívat kde zrovna je nebo kudy šla před tím.
Není hloupí. Ne, kluk hloupý není, hloupý je ten, kdo to psal.
Naše holky se těšily, ale teď ještě s láskou vzpomínají na školku
. U syna nás to čeká za 2 roky.
Ema se těší, i když říká, že přes prázdniny nestihla všechno co si naplánovala, tak by nastoupila až od října a už to říká i její nejlepší spolužačka, se kterou sedí v lavici. To jí asi nevyjde. Já mám radost, že budou mít novou paní učitelku, a doufám, že nebude dělat na dětech experimenty, jak ta minulá.