Předloni jsem se spolehla, že hrnek byl dovezený z jiného kraje a navíc z lokální dílny, takže jsem si myslela, že podobný nikdo nesežene. Chyba lávky! Podnikaví vedoucí si v oné dílničce dohodli exkurzi a dítě se vrátilo s cizím hrnkem, navíc notně otlučeným. Naštěstí maminka Svišťounová (to je samozřejmě přezdívka - nikdy jsem nezjistila, jak se Svišťoun jmenuje doopravdy) hrnek přinesla sama. Po mnohých dotazech jsem postupně zamítla omotání ucha provázkem, protože by hrnek nešl umývat, vyťukání jména do stěny hrnku důlčíkem, protože to sice jde u klasického ešusu, ale smalt by pravděpodobně nepřežil, přivázání barevné mašle na ouško hrnku, a šla zdánlivě cestou nejmenšího odporu.
Ucho hrnku jsem omotala barevnou izolepou. Až do předtáborového výletu se to jevilo jako skvělý nápad. Ovšem na srazu se na nás vrhlo třicet dětí, z nichž každé mělo na zádech na krosně plechový hrnek od loňska s uchem omotaným barevnou izolepou. Po této zkušenosti omotal manžel ucho hrnku bužírkou, protože to měli jenom vedoucí a ti si přece jen hrnky hlídali.
Na další tábor to ovšem nestačilo. Děti jsou učenlivé a bužírku sehnalo půl oddílu...takže
Začneme tím, že ucho hrnku omotáme tou izolepou, protože korálky nesmí klouzat. Pak založíme první řadu s lichým počtem korálků a dál už postupujeme jako u klasického navlékání deček - druhou řadu navlékáme ob jeden korálek původní. Dál už je to jednoduché - postupujeme pořád dokola, snažíme se hodně utahovat a tam, kde potřebujeme, jednoduše korálek vypustíme nebo naopak přidáme. Navlečené jsou na silonový vlasec a jak máme ověřené, vydrží i hodně horkou vodu a drhnutí kartáčkem.
Nový komentář
Komentáře
To je hezoučký
Super nápad, a vypadá to i hezky.
Skvělý nápad, a prakticky nezničitelné.
..napadlo mě taky omotat ouška takovými těmi chlupatými drátky, co se z nich vyrábí třeba zvířátka a prodávají je v každém lepším papírnictví za pár kaček.. zkusím to..