Foto: Shutterstock
Menopauza sice není období, které by ženy s radostí vyhlížely, ale rozhodně to neznamená, že se jí musíme obávat. Když víme, co očekávat a jak s příznaky zacházet, může být tato fáze života mnohem snesitelnější, dokonce i posilující. Na to, jaké signály tělo vysílá a jak je možné si s hormonálními změnami poradit, jsme se zeptali gynekoložky MUDr. Veroniky Mňukové z pardubické kliniky PRENET. Téma je více než aktuální, 28. května si připomínáme Mezinárodní den menstruace, a tak je ideální čas promluvit otevřeně i o těchto ženských proměnách.
Paní doktorko, jak menopauzu vlastně poznáme?
Menopauza je období, kdy žena přirozeně přestává menstruovat, obvykle k tomu dochází kolem 50. roku života. Před tím většina žen pociťuje období přechodu, kdy je cyklus nepravidelný (slabší nebo silnější) a objevují se příznaky jako návaly horka a noční pocení, změny nálad, podrážděnost nebo deprese, problémy se spánkem, snížená chuť na sex, suchost a bolest při pohlavním styku, zpomalený metabolismus a přibývání na váze.
Jak se s menopauzou můžeme skamarádit?
Základem léčby perimenopauzálních obtíží je dodržování pravidel zdravého životního stylu. Pravidelný pohyb pomáhá ke zmírnění návalů, zlepšuje spánek i náladu. Neméně důležitá je zdravá a vyvážená strava s omezením alkoholu, kávy a cukru, které návaly zhoršují. Dále je možné užívat přírodní doplňky stravy s obsahem fytoestrogenů (jetel, sója, ploštičník), jenž mají prokázaný pozitivní efekt na perimenopauzální obtíže. Pokud uvedená základní opatření nejsou dostatečná ke zmírnění symptomů, pak může lékař doporučit nasazení hormonální substituční terapie.
Proč chodit ke gynekologovi v období menopauzy?
Zejména u žen nad padesát let dochází k tomu, že přestávají na pravidelná gynekologická vyšetření chodit. V populaci se dostáváme na hodnoty pouze kolem 30 % žen nad padesát let, které na prevence pravidelně docházejí. Starší ženy často mají pocit, že už gynekologické vyšetření nepotřebují, souvisí to mimo jiné s tím, že již nemají menstruaci a některé nejsou sexuálně aktivní. Právě po menopauze se ale zvyšuje riziko některých gynekologických onemocnění. Mnohé ženy pak přijdou až ve chvíli, kdy už mají potíže, což může být pozdě.
Jak může gynekolog pomoci v období menopauzy?
Základem péče o zdraví je prevence, a právě preventivní a screeningová vyšetření nabývají v období menopauzy na důležitosti. V rámci preventivní prohlídky gynekolog provádí screeningové stěry z děložního čípku k vyloučení přednádorových a nádorových změn. Ultrazvukovým vyšetřením malé pánve lze odhalit případné patologie gynekologických orgánů, které jsou po menopauze častější. Gynekolog se podílí i na dalších screeningových programech – screening rakoviny prsu, rakoviny tlustého střeva, screening osteoporózy a může doporučit vhodná vyšetření. V případě perimenopauzálních obtíží vám gynekolog nabídne možnosti léčby včetně hormonální substituční terapie, poskytne poradenství i v oblasti dalších problémů typických pro období menopauzy, jako je močová inkontinence nebo sestup orgánů pánevního dna.
Gynekoložka MUDr. Veronika Mňuková se věnuje ženskému zdraví.
Foto: Se svolením Veroniky Meruňkové
Je vhodná hormonální terapie? Pro koho? Jaká jsou její rizika?
Hormonální substituční terapie (HRT) je léčba, která doplňuje chybějící ženské hormony – hlavně estrogen – v období menopauzy. Je vhodná na léčbu akutního klimakterického syndromu, který se projevuje návaly, pocením, nespavostí, výkyvy nálad. Lokální estrogenní terapie je vhodná k léčbě vaginální suchosti a bolestí při pohlavním styku, může mít pozitivní vliv i na projevy močové inkontinence. Dále je hormonální terapie doporučována v prevenci osteoporózy u pacientek se zvýšeným rizikem úbytku kostní hmoty. HRT mírně zvyšuje riziko rakoviny prsu při dlouhodobém užívání (10 a více let). Mezi další rizika substituční terapie patří tromboembolická nemoc – HRT by neměly užívat pacientky s žilní trombózou nebo plicní embolií v anamnéze či pacientky se závažným trombofilním stavem.
Jaká vyšetření v období menopauzy podstoupit?
V menopauze nejsou nutná žádná specializovaná vyšetření automaticky, některá se doporučují individuálně podle zdravotního stavu ženy a jejích obtíží. Výběrově u žen můžeme odebírat a hodnotit hormonální profil, pokud máme o menopauze nějaké pochybnosti. Ženy by v období menopauzy a postmenopauzy neměly zapomínat zejména na screeningová a preventivní vyšetření, jež jsou v ČR nabízena. Na organizaci screeningových vyšetření se podílí praktičtí lékaři i gynekologové. Preventivní vyšetření u praktického lékaře je doporučováno 1x za 2 roky, prevence gynekologická včetně screeningového cytologického stěru z děložního čípku 1x za rok. Další pojišťovnou hrazené screeningové vyšetření je mamografie, která je doporučovaná 1x za 2 roky od 45 let. Screening rakoviny tlustého střeva se provádí od 50 let – jde o test na okultní krvácení nebo kolonoskopii. Nově je doporučováno denzitometrické vyšetření k odhalení osteoporózy – od 50 let ženám v riziku, od 60 let všem ženám.
Je možné otěhotnět i během perimenopauzy?
Ano, i v období perimenopauzy je stále možné otěhotnět, ale pravděpodobnost s věkem klesá. I když je ovulace nepravidelná, občas stále dochází k uvolnění vajíčka, takže těhotenství není zcela vyloučené. Plodnost je ale výrazně snížená, s věkem klesá kvalita i počet vajíček. Pokud si žena v perimenopauze nepřeje otěhotnět, měla by používat spolehlivou antikoncepci.
Co mohou ženy změnit v prevenci?
Jak již bylo uvedeno výše, zdravý životní styl a dostatek pohybové aktivity jsou klíčové v každé životní fázi. Po menopauze se role zdravého životního stylu ještě prohlubuje. Ideální je, pokud žena vstupuje do menopauzálního období v co nejlepší kondici fyzické i psychické. Tyto ženy poté zvládají změny spojené s přechodem výrazně lépe a menopauzální obtíže mají menší negativní vliv na jejich život. Ráda bych řekla, že na to není nikdy pozdě, a proto bych ženy vyzvala, aby o sebe co nejvíce pečovaly, nezanedbávaly se a myslely nejen na ostatní, ale také na sebe.
Zdroj: MUDr. Veronika Mňuková z pardubické kliniky PRENET, Markéta Faustová
Nový komentář