Kdysi v dobách pradávných, jak se vypráví v knize knih, žil v zemi egyptské v otroctví jeden malý národ. A z vůle Boží byl vyveden Mojžíšem ke svobodě. Na památku této události slaví Židé každoročně pesach - hebrejsky chag hapesach - svátek překročení, protože při poslední, desáté z egyptských ran nezahubil Hospodin prvorozené v domech, které byly na veřejích označeny krví beránka.
Tento obětovaný beránek však v té době neměl nic společného s křesťanskou symbolikou - naopak, šlo o symbolické - a v té době Egypťany přísně trestané - zahubení jednoho z nejvýznamnějších Egyptských božstev, Amona. Židé se tak definitivně oddělili od egyptského náboženství a vložili svou důvěru jen a pouze v Hospodinův příslib, že budou vyvedeni do zaslíbené země.
Pesach se hebrejsky nazývá také chag hamacot - svátek macesů - nekvašených chlebů, protože Židé prchali z Egypta tak narychlo, že ani chléb nestihl vykvasit. Od počátku tohoto svátku je tedy zakázáno mít v domě cokoliv kvašeného. Název chag hacherut znamená svátek svobody a připomíná vyvedení z otroctví. Označení chag haaviv - svátek jara pak souvisí s hospodářským významem těchto dní.
Pesach je v židovské tradici prvním ze tří poutních svátků - zbožní Židé při něm navštěvovali jeruzalémský Chrám a přinášeli do něj obětiny. Na počátku pesachu se také konají takzvané sederové večeře (v Izraeli jedna, mimo Izrael tradičně dva dny za sebou), při nichž se připomíná vysvobození Izraelitů z Egypta. Byla to právě taková večeře, jejíž řád (a slůvko seder znamená právě řád) Ježíš pozměnil a která se stala poslední večeří - symbolickým ustanovením největší křesťanské svátosti - eucharistie.
Právě tuto skutečnost si připomínají křesťané na takzvaný Zelený čtvrtek, tedy čtvrtek před Velkým pátkem. Zelený se tomuto dni říká zřejmě proto, že původně se při sederové večeři kromě nekvašených chlebů jedla také zelená jídla - zelenina a hořké byliny, připomínající hořkost otroctví. Později se tato tradice prolnula se zelenou barvou liturgických rouch, užívaných kněžími tento den. V anglicky mluvících zemích se častěji setkáme s pojmem 
Na zelený čtvrtek se obvykle v katedrálách dopoledne žehná křižmo, olej nemocných a olej katechumenů. Při večerní liturgii se pak připomíná poslední večeře, ustanovení eucharistie a to, že Ježíš omyl nohy svých učedníků, aby tak prokázal, že je služebníkem. Naposledy také zazní Gloria a zvony - říká se, že odlétají do Říma, aby se vrátily až na Bílou sobotu.
Znáte význam velikonočních svátků? Budete na Zelený čtvrtek v kostele? Zažila jste někdy sederovou večeři? A dokážete vyjmenovat deset egyptských ran?
Nový komentář
Komentáře
Zvony zvoní naposled při večerní mši svaté na Zelený čtvrtek, při žpěvu Gloria ....a pak umlknou po celou dobu Kristova utrpení. Místo toho se v kotele třeba při proměňování klape dřevěnými klapačkami.
Při vzkříšení na Bílou sobotu večer (podle židovského počítání času už v neděli) se při zpěvu Gloria zas rozezvoní a rozsvítí se všechna světla - do té doby hoří v kostele jen svíčky zapálené od jedné-paškálu.
Že zvony odlétají do Říma je lidové úsloví, ale roztomilé, Rikiinu verzi jsem ještě neslyšela, ale moc se mi líbí
Ťapina: A já pořád, proč mají naproti v sběrně vytažené ty sítě.
Zrovna před chvilkou letěly kolem, dělaly u toho pěknej randál
Já jsem zas slyšela, že zvony odlétají, protože drží smutek za ukřižování Ježíše Krista a vrecejí se na Boží hod velikonoční, aby oslavily jeho zmrtvýchvstání. Ale taky nevím, jsem ateista
.
Majucha: nicméně, kdyby přece, je to rozhodně zajímavá představa, hlavně jak by se ty zuby pak vracely a hledaly své majitele.
Majucha: přes zuby tedy nejsem odborník, ale zatím jsem slyšela jenom o zlatých zubech. A zlato by bylo na zvony moc měkký kov, to by nezněly.
Majucha:
zuby? To se mi nezdá. Zvonovina je bronz, tedy slitina mědi a cínu. Z toho se snad zuby nedělají. 
Jinak kdyby šel kolem někdo, komu se dostalo křesťanské výchovy a vzdělání, a měl pocit, že tady hlásám bludy, tak prosím o shovívavost, neb moje informace jsou především z lidové slovesnosti a četby. Případně mě opravte, já se radostně poučím.
Rikina: Tak tohle neznám, to je hezká představa
Majucha:
pro Evropu určitě, jak to řeší zbytek světa, to nevím. Jinak by to měly zvládat bez mezipřistání, akorát nesmí pod nima nikdo sprostě klít, když letí, to by prý spadly. 
Taky údajně povinnost letět do Říma platí i pro zvony, co byly roztaveny a použity na něco jiného, takže například za 1.světové války odletěla do Říma i bronzová děla, vyrobená ze zvonů zabavených při válečných rekvizicích. To mohl být docela zajímavý pohled.
Majucha: vždyť jsem to napsala - doletí do Říma, dostanou požehnání od papeže a poděkování za věrné služby církvi a letí zase zpátky. To je tak akorát na otočku, aby to stihly - do soboty.
Letí napřed nejstarší zvony, co znají cestu, pak ty různé menší a malé, a nakonec jako stráž největší zvony od sv. Víta a z Týnského chrámu. Tedy aspoň podle mých informací. 
Rikina: Jo, já to znám stejně
Pentlička: ale moje znalosti v tomto směru mohou být velmi neúplné, tak se nebudu přít, jestli to znáš jinak.
Pentlička: zvony odlétají do Říma na Zelený čtvrtek po modlitbě, pro požehnání od papeže, a vracejí se Bílou sobotu. Mezitím se řehtá řehtačkama.
Já jsem myslela, že zvony odlétají do Říma na Velký pátek
Anketa:
1.doufám
2.pravděpodobně ano
3.ne
4.ano, ale neručím za správné pořadí. Žáby, komáři, krupobití, dobytčí mor, hejna much, neštovice, kobylky, změna vody v krev, tma a smrt všech prvorozených dětí. Dost drsné...