Milé ženy (a muži?), je vidět, že udeřilo jaro, protože dnes se propírá zdobné téma. I když... zdobné - zatím jsem snad neviděla nikoho, o kom bych řekla, že se piercingem ozdobil. Naopak, když vidím kroužky v obočí, v nose a tuším, že taky ještě všude možně i nemožně po těle nositele, kladu si otázku: co blbne?
Pořád mi nedochází, k čemu to může být dobré. Krásné se mi to nezdá ani trochu, slušivé taky ne. Vidím-li kroužek (nebo jejich soupravu) v nose, okamžitě mě napadá, jak se s tím asi smrká? Vím podle sebe, jak mi třeba při práci překáží prstýnek. Všechno, co na těle trčí do prostoru, se může někde zachytit. Zatrhnout si ucho tím, že uvíznu za větvičku, není příliš lákavá představa.
Nebo že by to bylo způsobené výkřikem z Mrazíka... „A tebe, dědku, zač tě mám tahat?" Jó, kdyby babka nechala dědka ozdobit kruhem do nosu, měla by to vyřešené. A to nemluvím o tom, že někdo může na kov zareagovat alergicky. Já vím, okamžitě mi namítnete, že jde o vyzkoušenou techniku, čistý materiál, jenomže: znám mladou paní, které natekly uši se zlatými náušnicemi, otekl krk pod stříbrným řetízkem. Proč bych měla proboha riskovat, když nemusím?!
To, že se oplechovaným jedincům nedoporučují procházky kolem silných magnetů, snad ani nemusím připomínat ;).
Všecky zdraví
Gerda
Děkujeme za příspěvek, jsem ráda, že tu zazní taky nějaký „protišperkový" názor :).
Inu, mně se vkusně umístěný, drobnější piercing prostě líbí :). A tetování taky... Asi jsou to nějaké atavismy z dob pravěkých lovců :))).
A magnety mi nevadí, ale tuhle jsem „pískala" na detektoru kovu cestou na tiskovku do sněmovny :))).
Nový komentář
Komentáře
redaktorce: to mě vyděsilo, mám intimní pierc a představa, jak to vysvětluju někde u detektoru ochrance mě upřímně pobavila
