Milé čtenářky,
se začátkem sexuální výchovy našich osmiletých dvojčat se u nás začalo jaksi samovolně...
Také jsem si samozřejmě od mládí slibovala, jak skvěle si budu s dětmi povídat, aby ke mně měly důvěru a že nebudu vůbec prudérní, jako byli moji rodiče. Jako bývalá zdravotní sestra jsem uměla (a umím) perfektně vysvětlit menstruační cyklus, početí, funkci mužských orgánů i těhotenství.
Totálně mě však jednou uzemnil můj tehdy šestiletý syn.
Nevím, kdy a jak - přečetl si někde odbornou literaturu i s příslušnými ilustracemi a v tu ránu "zmoudřel" a byl zcela nad věcí... Začal poučovat svou o 2 minuty starší sestřičku a kde jinde než ve vaně. (Tehdy se ještě koupali spolu.)
Já zaslechla z koupelny jen rozrušený hlas dcerky a úporný přesvědčovací tón od syna. Šla jsem se podívat, co se děje, a dcerka s bolestným výrazem ve tváři na mně: "Mami, že to není pravda, že ne?" Na mou otázku, co že to nemá být pravda, syn spustil: "Miminko vylézá touhletou dírkou a to pěkně bolí," a
ukazoval přitom na odpovídající místa u dcerky. Ta se tvářila dost zděšeně.
Začala jsem jim vysvětlovat, že to tak občas bývá (a jen trošku bolí), ale zbaběle jsem pak dodala, že často musí pan doktor vzít miminko mamince přímo z bříška - operací. A že se o tom budou ještě učit ve škole.
Děti vysvětlení přijaly.
Ale potom - za necelý rok se mé sestře narodila holčička a můj syn se jí tehdy tvrdě zeptal: "A šla horem nebo spodem???" Jeho tetě ztuhl obličej a jenom zašeptala "spodem"... Náš synek na to přikývl, nasadil svůj "moudrý" výraz a odkráčel ke své sestřičce, kde jsme zaslechly: "No jasně - spodem!"
Takže tak teď pokračuje má odborná sexuální výchova - děti mě předbíhají samy.
S manželem jim kupujeme aspoň dětské encyklopedie, kde jsou přijatelné obrázky i text...
Reneta
Milá Reneto, myslím, že hošík se v životě rozhodně neztratí :o))) Díky za Tvůj příspěvek.
Dnes si povídáme o dětech, jejich všetečných dotazech a o tom, jak jste se s otázkami ohledně sexu vypořádali/y. Pište, pište, pište... těším se na všechny Vaše příspěvky.
Krásný čtvrtek přeje
Nový komentář
Komentáře
Reneta: u vás se to prostě dědí z generace na generaci
Dneska se opravdu bavím, dětské rozumy jsou k nezaplacení
Vzpomínám na svou neteř, která ve svých asi čtyřech letech došla k svoji mamince s návrhem : AŤ JIM NARODÍ JEŠTĚ NĚJAKÉ DĚTI, ŽE JE JICH MÁLO NA VYBIJKU.
Reneta: po kom je synek tak šikovný, po tatínkovi
?
Reneta:proč už se děti nekoupou spolu - nevejdou se do vany?
Tak mi tyto anatomické podrobnosti řešily s dcerou v jejích cca 3 letech - měla jsem na to hezké knížky a kreslily jsme si obrázky. Dcera byla velice zvídavá a kladla poměrně složité dotazy. Musím říct, že se absolutní upřímnost a malá míra zjednodušení vyplatily - my rodiče jsme si zvykly mluvit s dětmi úplně na rovinu a bez červenání.
Chudak holčička
4-letý synek mojí ségry poté, co mu oznámili, že bude mít sourozence, se taky ptal, jak se "to stalo". Hned si sám odpověděl - to je tím, jak jsi brala to Calibrum!