Poslední příběh z pátečního "tajemného" tématu... Taky vás zamrazí?
V říjnu 2002 mi zemřel po krátké nemoci taťka. Na jeho vlastní přání jsme zařizovali zpopelnění bez obřadu.
Asi po týdnu mi volala naprosto vyděšená mamka, že se stalo něco velmi podivného. Byla v kuchyni a najednou z obývacího pokoje uslyšela hrát natahovací strojek. Lekla se, že je někdo cizí v domě, ale bylo tam pusto a prázdno, jen strojek hrál melodii. Mamka byla nešťastná, a i když je zcela materialisticky založená, pořád si vedla svou, že se taťka přišel naposledy rozloučit.
Nedalo mi to a druhý den jsem volala do krematoria, jestli už byl taťka zpopelněn. Dostala jsem odpověď, že ano, den před tím a v čase, kdy hrál strojek. Od té doby věřím na to, že je něco mezi nebem a zemí.
Redakce děkuje všem čtenářkám, které nám píší své příběhy....
Nový komentář
Komentáře
Se mnou se stejně jak píšete přišel ve snu rozloučit kamarád... tu noc, kdy byl naposled při vědomí...
Mám dceru a syna.Když zemřel tchán, přišel se rozloučit v noci s mojí dcerou - jeho vnučkou.Teď zemřela tchyně, dcera několik nocí čekala, ale babička přišla za synem. Nkdo mi nevymluví, že mezi nebem a zemí něco není.
se mnou se taťka přišel rozloučit sice jenom ve snu,ale zato hezky....
takhle přišel za mnou i děda,oba sny byly tak hrozně živý,že si je pamatuju pořád...
Hmm taky v to věřím, určitě něco takového mezi nebem a zemí existuje.