A je konec pololetí

Taky mame trojky...u starsiho darebaka...ale porad to vypada dobre...DOBRY!!!

Juli, také máme trojky, ale slíbili, že to jistojistě opraví. Svět se nezboří, hlavně zdraví - A JEDE SE DÁL ... ... přejme našim hodně ve škole .

Taky si myslím, že ve známkách to není. Rozhodně to ale podle mě je v samostatnosti v uvažování - mám sestřenici, se kterou se rodiče učili od první třídy, pořád samý jedničky a pak ve druháku zběhla z gymplu. Já bez pomoci rodičů a lajdák vyznamenání s odřenýma ušima a pak naprosto v pohodě vejšku. měl čtyřky, i dělal reparát, dokonce i trojku z chování na vysvědčení najdu, a nakonec dělá databázovýho specialistu, je v práci uznávanej a má IQ o dvacet větší než já.

Jeremi: tak jo, uznávám, asi někteří rodičové tu linku využijí, ale myslím, že takové rodiče neznám..rozhodně se nevyskytují tady, na ž-in /viz. tyto reakce a příspěvek Suzanne č.44/ - samé rozumné ženy-in

Jeremi: ta linka opravdu existuje a zítra bude v provozu.

kubikm: Jo, na tom něco bude. Já byla na gymplu záškolačka s trojkami-čtyřkami. Jen čj jsem měla za 1 Dnes mám vysokou se státnicemi za 1 a našlápnutou kariéru. Několik jedničkářů, pokud vím, zůstalo pěkně při zemi. Ve známkách to fakt není. Ale když se daří, je to fajn.

Fifinka: Já myslím, že pro děti bude posílená služba na Lince bezpečí. A speciální linka pro rodiče, kteří se hroutí ze špatného vysvědčení, mi nepřijde jako špatný nápad. Naopak. Určitě je spousta takových, kteří radu potřebují - pohled z venku, jestli třeba jejich ambice kladené na dítě nejsou přehnané, nebo, co dělat s pubošem, který je talentovaný a mohl by na tom být se známkami líp, jenže je flákač... Třeba je vysvědčení postrčí k tomu, že se budou pídit po radě, jak dítko příští pololetí líp motivovat. I rozzuřenému rodiči může takový telefonát pomoct vychladnout.

a ještě malý dodatek
když jsme se sešli po 20 letech od maturity, tak premianti se v životě moc neprosadili, zato ti čtyřkaři - byli na tom výborně, takže o známkách to není

newjvíc se mi líbí, když taťka se 4 a maminka o nic moc lepší si představují, že jejich dítě bude mít na vysokou....může. ale spíše by to byla výjimka, spíše bude takové průměrné...

nebo maminka chtěla být baletkou a dítě tam cpe, ač jeho přání je jiné

buďte realistkami a poslouhejte přání svých dětí, vždyť je milujete

Děti nemám jen jedno od přítele a pracuji ve škole ne jako učitelka, takže to vidím z obou pohledů a není to jednoduchý se přiklonit na žádnou stranu. Rodiče, doma veřejně nadávají na učitele, takže ti pak nemají ve škoel žádný respekt a naopak rodiče na spoustu dětí nemají doma čas, protože pracují u podnikatelů od nevidím di nevidím. Takže to mají také těžké.

Kelly: Já tedy nevím, ale mě právě od mámy vadilo, že mi všechno přikazovala a neřekla ani prosím. Když jsem přišla domů, ani se nevyzula a už bylo: "Dojdi nakoupit, vem sebou koš, až se vrátíš, vyžehlíš tatovi košile" A jak to nebylo hned, tak byl sakra kravál. Byla pořád nervózní, štěkala po nás, jako, kdyby se něco neudělalo, zbořil by se svět. Přece povinnost se dá naučit i jinak, připadala jsem si jako onuce. A právě takové příkazy ve mě budily ještě větší odpor.

Alfa: jó, to je těžký. Holky mají příšernou pubertu. My jsme té naší pubertu "doma" rovnou zakázali . Ty svoje fígle a obličeje si mohla uplatňovat akorát tak na své kamarádky.
S puberťákem se totiž nedomluvíš a nic mu nevysvětlíš. Všichni jsou OUT, nikdo jim nerozumí, nic jim nechceme dopřát. Takže když to sečteš, stejně se nezavděčíš. A proto jsme zavedli výchovu na systému: ne žádost, ale příkaz.
Ne - "Zajdeš mi pro rohlíky?" ale - "Zajdi pro rohlíky!".
Neexistuje že nechci. Matkám se také nechce kolikrát vařit, žehlit, uklízet, tahat se s nákupy - a musí. A že poslouchá Kabáty? Tak si je poslechne později - neutečou.
Puberťáci jsou jak mladí neosedlaní koně. Jsou vzpurní a těžce ovladatelní, ale pokud na ně naložíte břemeno zodpovědnosti, začnou uvažovat jako dospělí a v lecčems nás - rodiče i pochopí.
Párkrát se mi osvědčilo dceru postavit před otázku: "Tak mi tedy řekni, jak by jsi se rozhodla (řešila) Ty, kdyby jsi měla děti". Většinou to skončilo krčením ramen a mírným úsměvem, že neví a že mám pravdu.
Čím víc budeš chtít dceři dopřát, porozumět a ustupovat, bude mít víc a víc požadavků.
Takže občas popustit uzdu, ale jinak pevně držet otěže

Alfa: trpělivost a jestli ti můžu poradit, tak promyslet kdy ji nechat volnou ruku s tím, že si malinko naryje čumec..kruté ale u nás to pomohlo....lečba šokem

Já každý rok žasnu, kolik dětí má strach jít domů s vysvědčením? Proč? Protože si myslím, že rodiče na ně kašlou. Kdyby je kontrolovali nebo jim nějak s učením pomáhali, tak by přece věděli, že našemu Pepíkovi hrozí 4 z matiky a Mařce zase z dějepisu. Tak mě to nemůže na výzu překvapit, děti vědí, že to rodiče vědí, tak proč ten strach? No jenže spousta rodičů průběh roku nesleduje, ani nevidí kolikrát žákovské a když dítě přinese blbé výzo,tak vyšilují.Myslím si, že největší chyba je právě v těch rodičích.

mufly: ty si dobráááááááááááá

Víte ono to není všechno tak jednoduché. Já zastávám názor, že pokud si "vyrušování" nevyřídím v hodině sama, tak tu nemám co dělat. Nikdy jsem nenavrhla trest za tohlencto. To vyrušování píšu v uvozovkách správně, on se musí najít důvod, bez něj to to děcko fakt neudělá.
Včera měla moje třída jedinou hodinu matiky se mnou, před tím byli na přednášce o budoucím povolání a potom nic. Jsem svázanáí osnovama, hodinu prokecat nemůžu, ale jejich nesoustředěnost mi byla jasná..tak se holt udělala odlehčená hodina, počítalo se, ale taky jsme se zasmáli, pobavili. No co....

ja na to mam.o)))) za dvě.o)) děkuji za držení pěstiček.o)

domi: to je jak za mých školních let! Jestli to jde, přeřadit do jiné třídy nebo změnit školu.
Přesně to samé je náš syn, jenom má štěstí, že nám ho vzali do školy, kde mají k dětem jiný přístup. Protože četl od 5 let, tak si povinně nosil od 1. třídy svoje knížky, aby si mohl číst a nerušil. Občas přinese "mráček" za vyrušování, ale včera se přiznal, že má paní učitelku rád. Je ale fakt, že po prvních měsících si nás učitelka zavolala, že neví, co s ním má dělat, protože je příliš živý. Doma se tak vůbec nejeví, tak jsme jí poradili, ať ho zaměstná, aby se nenudil a pomohlo to. Ona tehdy začínala po škole teprve učit, ale chytla se dobře a už ty lumpy zvládá.

Zítra čekáme první opravdové vysvědčení, vloni měli jen ústní hodnocení.

Domi - souhlas. Jedina cesta je vymenit ucu, pripadne skolu! Znam to - s mladsim synem. Ten byl tak vystresovany, ze at udelal, co udelal, nikdy to nebylo dobre a neznam nikoho, kdo by skolu nenavidel vic.... Byli jsem u nekolika psychologu - stejny vysledek, uzasne IQ, zaroven absolutni neschopnost udrzet pozornost.
Hyperaktivita. A milion poznamek.... Denne neco. 5 let jsem stala na strane skoly a chtela po nem nemozne. Pak jsem se nastvala a postavila se na jeho stranu. Ne, ze bych mu rekla : kasli na ucitelky, jsou to slepice, ale chvalila jsem ho za uspech a zacala se mu konecne i venovat. Zasla jsem do skoly a vysvetlila jim, ze JA jsem to byla, kdo nebyl v poradku a ze muj kluk mel hromadu starosti. A ze si preji, aby se s nim veci v klidu resily ve skole - a ze si nepreji, aby mi denne nosil poznamku. Ze mame co dohanet ve vztahu jeden k druhemu a ze ho odmitam trestat v pet vecer za neco, co udelal v devet rano.
Takze 2.stupen skoly jsme celkem zvladli v relativni pohode. Jeho odpor ke skole byl ale porad obrovsky. Presvedcila jsem ho o nastupu na stredni skolu. Nakonec byl moc rad, ve skole se mu zacalo i trosku libit. Mel moc rad tridni, velice si vazil reditele, ktery ho mel na dva predmety... Pak jsme odjeli sem. Zpocatku des, ohromna skola, vsechno jinak, neznalost jazyka ( pres 6 let anglictiny v CR - fakt nevim, co v te skole delal.... ).
Tahal s sebou do skoly ohromny slovnik, ale denne mi povidal zazitky, vypravel, co je jinak, co delaji, jak je vedou - za pul roku prestal nosit slovnik a zacal si skolu uzivat. Ted je v poslednim rocniku. Skolu miluje, uz davno je ve tridach s Amiky ( predtim sdilel tridy s detmi, ktere se anglicky teprve uci ), par predmetu ma povinnych, ale muze si vybrat, co ho bavi, studuje programovani, web design, dejiny, spanelstinu - a vynika v nekolika predmetech. K memu uzasu si ted nabral i dalsi - dela je on line pres net. Jen zase nechce na VS..... Ale mozna potrebuje jen trochu casu. Myslim, ze se predem zase boji.....
Uvidime.

louže: To se fakt dneska ještě učí, ve kterém městě je která továrna? V DNEŠNÍ DOBĚ?