Arcibiskupské letní sídlo s prastarou tradicí a památka UNESCO. Zejména to druhé činí z Kroměříže místo, které se dá dobře prodat cizincům. Památky UNESCO mají ve světě zvuk a lidé je chtějí vidět. Bylo by to skvělé, kdyby to došlo i těm, kteří ony památky spravují. Že by na vás totiž v Kroměříži křičely billboardy se zněním Vítejte ve městě na seznamu UNESCO, to se rozhodně říci nedá. Ale je pravda, že jsou v UNESCu „teprve" od roku 1998, takže to možná nestihli.

Přesto je Kroměříž město, které rozhodně vystačí na celodenní výlet, a ještě nestihnete úplně všechno, co se stihnout dá. K vidění je toho skutečně hodně. Arcibiskupský zámek má dva okruhy, o kterých se více dozvíte ZDE. Rozhodně stojí za to podívat se, jak si arcibiskupové žili bez jakéhokoli odříkání (zlato je snad všude).

Dokonce měli právo ražby a mohli razit stejné mince jako panovník. Jediní v celém království, později v monarchii. To pochopitelně světské panovníky znepokojovalo a Marie Terezie tuto výsadu celkem rázně utnula. Více o historii tamní mincovny se dozvíte v samostatné expozici pár minut od zámku.

Pokud snad je někdo zaujatý vůči církevnímu bohatství, stejně musí přiznat, že snad jen díky němu byl někdo s to pracovat s městem a pozemky tak konceptuálně. Podzámecká i Květná zahrada jsou skutečně unikátní, a když jsem si představíte náklady s nimi v tehdejších časech spojené, protočí se vám panenky.

Uprostřed Květné zahrady naleznete rotundu a v ní právě probíhá výstava Orbis Pictus, na které naleznete zvukové nástroje. Nedá se říci hudební, protože hudba se jimi moc tvořit nedá, ale jedná se o kuriózní kousky, které rozhodně zaujmou i nemuzikanty. Vše je zcela k dispozici, takže si každý může vyzkoušet, kudy vede zvuk.

Až vás přestanou bavit hejblata, můžete vyrazit do zahrady, která se také jen tak neochodí a z níž se vám nebude jen tak chtít. Ale měli byste, protože je tu ještě podzámecká zahrada s pávy a paviány, městské muzeum s Maxem Švabinským (ten se zde narodil) a aktuální výstavou plnou panenek. Zajděte i do komplexu Octárny, kde na zahradní zdi naleznete originální Švabinského lunety (mozaiky), které podivnou cestou doputovaly až na místo, kde nějaký čas bydlel.

Stojíte-li o praktickou informaci, navštivte kavárnu a restauraci Scéna, kde se skvěle najíte v moderním a velmi vkusném prostředí (tahle reklama je zcela zdarma jen proto, že mi chutnalo a líbilo se mi tam).

Zkrátka je toho moře. Navíc zde mají Arcibiskupské sklepy se slušným vínem, konzervatoř s tradicí polního trubače Vejvanovského, vzpomínku na zemský sněm, točil se tu Amadeus, v létě je tu hudební festival, mají obstojný antikvariát, asi pět knihkupectví a hezké centrum... Zkrátka sobotní výlet jak vyšitý. A když na to přijde, tak i klidně dva!