Snažila jsem se vychovat tři děti, ale občas jsem si taky zoufala. Obzvlášť nad jejich upřímností a fantazií.
Jako když se mě ptala ředitelka ve školce, jestli máme doma krysy. Mladší dcera totiž ve školce vykládala, že má doma krysičku v růžové sukýnce, která jí tancuje. Úplně mi zatrnulo s představou kontroly sociálního úřadu a říkám samozřejmě, že žádné krysy nemáme. Po osmi letech jsem oblékala synkovi tílko po dceři a hle! mezi proužkem sloníků a ježečků s jablíčky si trůní řada myšek v růžových sukýnkách.
A vůbec mladší dcera měla různé trapné hlášky a dotazy jako: „A, babičko, kdy už teda umřeš?“ (prababička si stěžovala před dětmi na stáří), nebo: „Co jste dneska ve školce papali?“ „Housku s máslem“ (údajně jediné jídlo za celý den), nebo: „Janinko, co vařila maminka k nedělnímu obědu?“ - „My neobědváme.“ (pravděpodobně jsem rodinu trápila hlady).
A tvrzení “Maminka nikdy nespí, u nás spinká jen tatínek.“ (večer je ukládám, když se vzbudí v noci, jsem ještě vzhůru a ráno je budím – logicky - nechodím vůbec spát.
Vikina007
--------------------------
Vikině007 moc děkuji za vtipný příspěvek a všem čtenářkám přeji krásný, slunečný čtvrtek. Během dneška se můžete těšit na spoustu Vašich zážitků a také na soutěž a balíček plný překvapení. My s vámi, vy s námi.... :o)))
Všechny Vás zdravím
Nový komentář
Komentáře
Ako malá som chodila na prázdniny na Moravu k babičke a dedovi. Mali obrovskú králikáreň, 8X3 chlievovú a narvatú králikmi. Tie mrchy hlodavé len žrali a žrali a muselo sa chodiť na pole s veľkou károu na trávu. Bába síce kúpila kokino, udelala šťávičku, ale ani tým ma nenadhla pre každodenný branný pochod kamsi do krkahájov pre trávu. JA SOM TO TAK NENAVIDELA,každý deň som tú trávu obrečela a na králičie medajlonky dodnes
.
Nejak som zaregistrovala, že králiky sú hlavne dedove hobby a docvaklo mi v detskej kotrbe, že pokým bude dedo, budú pochody za trávou.
Raz som preto dedovi zahlásila:
- dedečky a kdy umřeš?
- když budú hodne starý a zubatá po mne příde.
- dedečku a nemohla by si pro tebe zubatá prísť už dnes?
- a proč dnes?
- Aby som už nemusela zajtra na pole pre trávu..
Ve školce na otázku, co dělá maminka, jsem vzorně odpověděla:"Ta je pořád v hospodě." Ještě že učitelky věděly, že je servírka
Matiee: oni teda fakt slavili - den předtím měla narozeniny a
to nějak zůstalo uložený v hlavince 
muj
měl jako malej kreslit ve školce co maminka doma obvykle dělá... všechny maminky žehlily, praly, vařily... jen on nakreslil skleničky, lahev vína a maminku. Na otázku co to maminka dělá odpověděl, že slaví, maminka byla druhý den na pohovoru u paní učitelky 
.
oprava: neschovala
dadamac:
Naši, tehdy asi tříletou, dceru babička naučila (kromě spousty jiných) písničky: Jarošovksý pivovar a lidovku Hospůdko, hospůdko. Nejlepší bylo, když jsem se vraceli z procházky a malá si tyto dva své nejoblíbenější hity prozpěvovala na celé sídliště.
Ještě k těm zajímavým slovíčkům. Hodně dlouho místo "prosím" říkala "mechme". Nevím, kde na to přišla, ale občas to použije i ve 13-ti letech. Synovec měl zase na okně obrázek "hodydadadá", což byl sněhulák a jednou se rozzlobil na babičku, že mu schovala "afiku". Nechovala, hodil ji do pračky, protože se mu zdála špinavá - plyšová žirafa.
Když jsem jako malá byla u mámy v práci, dala mi papír na kreslení a já jsem vytvořila zátiší s lahví rumu s plachetnicí na etiketě - byla jsem hrdá na to, jak se mi to povedlo a nechápala jsem, proč z toho máma není nadšená, zato její kolegové se nasmáli
dadamac: č.16 - mamku v hospodě
Jo, dcera také mým kamarádkám i babičce dopoledne do telefonu vesele hlásila, že máma šla do hospody. (Ve vesnici nemáme obchod a v té době hostinská prodávala mlko a pečivo.)
Hm, to mi připomnělo... Když byl syn malý (nyní 9),měli jsme takové ty rozhovory o rozdílech mezi holkama a klukama. A on to samozřejmě použil v úžasné chvíli. Byla jsem s ním u holičky a seděla jsem v pánském a někteří páni tam ještě skutečně čekali. Chtěla jsem jenom trochu ostříhat.Ve chvíli, kdy už jsem se seděla na křesle a byla svázaná tou velikou plachtou,tak si miláček za mnou hezky jezdil s autíčkem a jakoby mimochodem všem oznamoval,že: Maaaamkaaa máááá pipku !!! Zlatíčko moje.
Když bylo malýmu 5, tak jsem dělala servírku.
ho vyzvedával ze školy, a malej se na celou šatnu (ve tři odpoledne plnou rodičů) zeptal : " A tati, vyzvedneme mamku v hospodě ?" 
Těžko něco vysvětlovat
Nevěděl co je hubatej, tak si to přeložil na chlupatej Jsou mu 3.
Jo, jo hlášky dětí nemají chybu, zrovna včera jsem malýmu říkala at není hubatej a on na to jako moucha? Proč jako moucha, no ta je taky chlupatá?
vikina007-tak něco podobného vyprávěla moje dcera ve školce když měla tři roky p.učitelkam
.Vyprávěla,že tatínek není pořád doma,pije pivo a bije maminku !
Nebo když jsme byli s dcerou na kontrole u pana doktora a tvrdli jsme v čekárně už druhou hodinu a dcera byla neposedná,slíbila jsem jí,že když bude hodná,půjdem se podívat do kanceláře za tatínkem.Celá čekárna nás upřeně pozorovala,jak si hezky povídáme..když tu z mé dcery vyletělo na celou čekárnu...ale maminko a za kterým tatínkem to půjdeme ??
.V tu ránu sklopili všichni v čekárně oči,dívali se jeden na druhého,z okna a tak podobně :-)))!Já jsem se snažila uzardělá vysvětlit že vlastníme jenom jednoho tatínka,ale asi to bylo zbytečné.Skutečně jseme ale měly jednoho tatínka,kterému v tom čase dcera říkala Tontoníne.Jednou byl muž dýl v práci a když přijel,dcera měla tak strašnou radost,dala mu pusu..chytla ho za uši a zakřičela..Tontoníne..ty máš ale hezký čuňák...myslela tím pochopitelně obličej ! :-)
Dcera mojí sestřenice zase říkala svému dědovi - mému strejdovi - na jedné rodinné oslavě "dědo, umři!". Jo jo, brzo chudák umřel, měl na to ale věk - 80 let. Předpokládám, že tu hlášku měla od své babičky.
U nás některé hlášky dětí taky zdomácněly. Jen si někdy připadám jako infantilní cvok, když mi mezi lidma něco ujede.
Ano, děti nám vážně připravují prekérní situace, ačkoliv ta moje je už dost velká, nedávno před návštěvou prohlásila, že maminka jen spí, maximálně si dojde na záchod... A když byla malá na celou ulici zakřičela : " Maminko a tatínek taky prdí ??? "... myslela jsem, že se propadnu. Nejhorší ovšem je, když plácne : " A mami, pamatuješ, jak jsi mi dala facku až mi tekla krev ? "... tak to už bych se jí nejraději vzdala ( humor ) Kdysi jsem jí plácla a kousla se do rtu, tak to mám na talíři pořád. Bití dětí nezastávám, ale ani netvrdím, že občas správně načasovaná lupka na zadek dokáže divy. Kor, když to nezná.
ViKi: A dobře babičce tak !!!! Když si starý lidi tak strašně libujou v řečech, že už tady dlouho nebudou (což já teda bytostně nesnáším !!!! ), tak je dobrý, když jim to někdo takhle "vysvětlí"