Foto: Shutterstock

Vzhledem k tomu, že svrab se šíří poměrně snadno v rodinách, kolektivech či zdravotnických zařízeních, je důležité vědět, kde se můžete nakazit a jak dlouho je člověk se svrabem pro své okolí infekční. Také jak konkrétně může dojít k nákaze. Na tyto dotazy v naší odborné poradně odpovídá Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. 

Jak se mohu nakazit svrabem? Kde například? Znamená to, že je ideální si nikde v MHD nesedat? 
Svrab je kožní onemocnění, které způsobuje parazit zákožka svrabová, malý roztoč, který se zavrtává do kůže. Nakazit se můžete přímým, delším kontaktem kůže na kůži s nakaženou osobou, typicky v rodině, na letních táborech, v domovech pro seniory nebo při cestování. 

Nákaza v MHD je méně pravděpodobná, přesto je dobré být obezřetný, zejména pokud jezdíte často a v letních měsících, kdy lidé nosí kratší oblečení a dochází k většímu kontaktu kůže s povrchy. Pokud máte podezření, že jste se mohli dostat do kontaktu s někým nakaženým, je vhodné věnovat pozornost hygieně a případným příznakům, jako je svědění kůže. 

Jak je nakažlivý člověk, se kterým jsme v nějakém kontaktu, který má svrab? Jde o kontaktní nákazu? Jak si to máme představit konkrétně? Původce svrabu je aktivní po celý den a může někam „přelézt“? 
U svrabu jde o kontaktní nákazu. Člověk se svrabem je nakažlivý od doby, kdy má příznaky (svědění, pupínky), a to až do doby, než je řádně přeléčený. 

Přenos si představte jako delší tělesný kontakt, například když s někým sdílíte postel, objímáte se nebo nosíte stejné oblečení. Krátký kontakt jako je podání ruky, obvykle k nákaze nestačí. 

Zákožka nepřelétává, neskáče, ale umí lézt. Mimo lidské tělo přežije zhruba 24–72 hodin, takže se může dostat třeba do ložního prádla nebo oblečení a přelézt na jiného člověka, pokud si ten člověk prádlo oblékne nebo si lehne do stejné postele krátce po nakaženém. 

Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. 

Prof. Monika Arenbergerová je přední česká dermatoveneroložka a odbornice na infekční kožní onemocnění. Působí na Dermatovenerologické klinice 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se věnuje jak klinické praxi, tak výzkumu. Specializuje se mimo jiné na léčbu svrabu, atopické dermatitidy a kožních infekcí. Je autorkou řady odborných publikací a pravidelně vystupuje na domácích i mezinárodních konferencích. Vedle své odborné činnosti se aktivně podílí na osvětě v oblasti kožního zdraví. 

Zajímavé informace:  

  • V Česku výrazně stoupá výskyt svrabu. Jen v Praze se letos nakazilo 328 lidí, celorepublikově jde o více než 5 000 případů za první polovinu roku. 
  • Vyšší čísla hlásí i další evropské země 
  • Nejrizikovější období je léto, kdy se lidé více sdružují, cestují a méně dbají na hygienu. 
  • Nemoc se šíří těsným kontaktem i přes textilie – sdílené ručníky, povlečení nebo oblečení. 
  • MUDr. Monika Arenbergerová doporučuje při výskytu příznaků okamžitě navštívit lékaře a současně léčit i blízké kontakty. 
  • Lékem první volby je permetrinový krém, který je šetrnější k podrážděné pokožce. 
  • Důležitá je také dekontaminace prostředí – praní prádla na 60 °C, uzavření nenošeného oblečení do pytlů apod. 
  • Hygienici apelují na zvýšenou osobní hygienu a prevenci zejména v kolektivních zařízeních a při cestování. 

Naše články: 

TÉMATA:
KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ MONIKA ARENBERGEROVÁ SVRAB