Vyhodnocení čtenářských příběhů na téma „Můj život s alergií na roztoče“

Alergie na roztoče je velmi rozšířená. Týká se asi 10 % dospělých a víc jak tři čtvrtiny dětských pacientů, které trápí astma. Bohužel roztoči jsou všudypřítomní, žijí všude a nelze je důsledně z prostředí, ve kterém žijeme úplně zlikvidovat. Alergici ale mohou snížit jejich počet a tak omezit alergické reakce.

Naše příběhy:

Tereza D.
Alergie na roztoče se bohužel týká i naší rodiny. Já jsem jí trpěla hlavně v dětství, dnes naštěstí alergie “spí”. Dcera to štěstí nemá. Od narození bojujeme s ekzémy, svědivostí, extrémním odlupováním kůže ve vlasové pokožce, rýmami a ranní zvýšenou teplotou. Nezáleží na ročním období, ale na zimu se to vše zhoršuje. Plný nos jí trápí téměř každé ráno. Děti jí to ve škole velmi často dávaly najevo svými posměšky. Téměř celou dobu je nucena užívat antihistaminika. Alergii přímo na roztoče dceři potvrdila lékařka až kolem 12 roku. Zakoupili jsme tedy novou matraci a vysavač s UV světlem abychom snížili případné množství roztočů v matraci. Řekla bych že je to trochu lepší, ale není to žádný zázrak. Roztoči jsou prostě všude kolem nás. Nemáme tedy z důvodu alergií žádné závěsy ani koberce. Stále se musí utírat prach, vytírat podlaha a dcera musí všechny plyšáky schovávat. Vždy když mrzne tak je vyndáme na mráz s likvidujeme roztoče. Teď je dcera na střední škole a bydlí přes týden na internátu. Je to opět problém, protože jsou tam staré válendy a těžko vyřešíme výměnu. Navíc je v pokoji koberec, který je pro roztoče rájem. Zakoupila jsem tedy opět potah na matraci, novou deku a polštář abychom snížili co nejvíce kontakt s matrací při spánku. Bohužel to není dostatečné a dcera se paradoxně jezdí domů v klidu vyspat bez toho, aby vstávala s alergickou reakcí. Je to nekonečný boj ale když jsme důslední jde to vcelku zvládat.

Barbora K.
Pěkný den, trpím na mnohé alergie a jednou z nich je i na roztoče. Popravdě řečeno, moc se mi s ní dobře nežije, protože na ni neexistuje žádný lék, jen trochu vypomohou léky na alergie, které bych ale řekla, že jsou dost všeobecné, protože jsou na vícero alergií. Musím si každý týden vysávat matrace, popřípadě spát v tričku s dlouhým rukávem a mít je „zakasané“ v kalhotách, abych neměla přímý kontakt s prostěradlem, což v letních měsících, nebo když jste, jak se říká „horkokrevní“, není žádná hitparáda. V chladném období je to o něco lepší, protože si na prostěradlo natáhnu deku, kterou tedy každý týden také peru. Tato alergie mi nedopřeje moc spánku, protože máte tendenci se „škrábat“ a svědí vás tělo, mě nejvíce záda a horní část ramen. Velmi bych byla za možnost otestovat tento přípravek vděčná.

Petra B.
Roztoči, to je téma, které mě trápí od mala. Mé dětství u babičky mám dost v mlze. Vždy, když jsme na víkend k prarodičům přijeli a večer ulehli do staré ložnice začalo tóčo, na které opravdu nerada vzpomínám. A co za tím stálo? Roztoči! Úplně nejvíc jsem nenáviděla velké gruntování, když se před Vánoci otevřely skříně a maminka začala znovu skládat prádlo, opět jsem upadala do stavů, které mě uzavíraly do totální bubliny a touhy, aby to už všechno skončilo. První úleva přišla s prvními vyšetřeními na alergologie a krevním rozborem. Verdikt zněl, že jsem těžký alergik na roztoče a přidružené pyly, což vlastně nebylo překvapivé, ale jistý posun začal. Lékař začal zjišťovat a podle výsledků krve jsem už v devadesátých letech dostala dost nadstandartní léčbu. Celé zimní období jsem si kapala kapičky, jednou dvě, pak zase tři, pak červená ampulka, pak zase zelená, žlutá, červená...tak to šlo několik sezón a já najednou nevěděla, co to je záchvat. S postupujícím časem a přibývajícím věkem se má alergie dost zlepšila a mi z čela zmizela nálepka těžký alergik. Dnes, po skoro dvaceti letech od toho pekla můžu říct, že mi je dobře. V bytě mám kočku, šatní skříně třídím moc ráda a mám pocit, že žiju. Žiji ale s velkou obavou, kdy se ta zákeřná nemoc projeví i u mých dvou dětí, které jsou teď dost malé, stejně tak u mě se alergie začala projevovat a nastupovat naplno až v předškolním období. Všem Vám, alergikům, přeji hodně sil, ač se to nezdá, alergie umí opravdu hodně život zkomplikovat a není vždy snadné najít vhodnou léčbu.

Jitka K.
Do života alergika se dokáže vcítit jen ten, kdo sám nějakou alergií trpí. Vždyť na alergii se přece neumírá, není to žádná vážná ani smrtelná nemoc. Člověk prostě čas od času kýchne a je to. Jenže ona není alergie jako alergie a představa občasného kýchnutí je úsměvná. Tak třeba já. Jsem alergik prakticky na všechno myslitelné. Od kočičích chlupů a roztočů až po pylová zrníčka nejrůznějších travin a kytiček. A alergie se u mě projevuje dosti výrazně. Ano, včetně kýchání. Ale klidně 30 x za jedinou minutu. Z nosu teče rýma prakticky nonstop, k tomu se přidá slzení z očí, které okamžitě zrudnou a začnou nehorázně svědit. A nejenom oči, svědí také patro, uši a snad i vlasy. V dnešní době roušek opravdu zábava, kdy potřebuje člověk takřka stále smrkat, utírat oči, kýchat... V obchodě je člověk okamžitě považován za potenciálně nakaženého covidem a lidé si raději udržují co největší odstup. Moc fajn pocit. Co já už jsem toho za život vyzkoušela. Zaručené diety (ano, také ty údajně alergii vyléčí), alternativní medicínu (čínské tobolky i akupunkturu), u alergologa jsem pečená vařená. Ale jsem nějaký odolný případ. Běžné kapky, spreje a tablety se v mém případě míjejí s účinkem. Rozhodně tedy neplatí, že stačí „vzít si prášek“ a člověk má pokoj. Alergie na roztoče patří k těm nejzákeřnějším. Od pylu má člověk v zimě pokoj, blízkost koček se dá regulovat. Ale roztoči, ti jsou zkrátka všude! Koberec, závěsy, dekorační polštářky, matrace, peřiny... A i když je domácnost takřka ve sterilní čistotě, ty potvory si do ní cestičku stejně najdou. Aktuálně takřka po 40 let marného boje jsem ve fázi, kdy jsem se s alergií do značné míry smířila. Jako alergik jsem se narodila a jako alergik pravděpodobně i umřu. Ke zmírnění projevů mně kromě již zmíněného častého úklidu jsem objevila pár fíglů, které kupodivu pomáhají. Nefungují na 100 %, ale lze díky nim klidněji spát a přes den nemuset neustále hledat kapesník, a to za to stojí. A mé tipy? Objevila jsem nosní konvičku. Zdánlivě marginální věc, ale efekt je skvělý. Noc vyplachuji roztokem s mořskou solí vždy před spaním, v případě větších potíží i přes den. Používám tea tree olejíček ve spreji, ten si míchám sama, takže je hodně „silný“. Jednou za den s ním osvěžím domácnost a roztoči zdrhají. Čas od času místo něj používám levandulový osvěžovač vzduchu (opět si vyrábím vlastní), po tom se pro změnu i příjemně spí a jako bonus odpuzuje komáry. A vzdala jsem se ořechů. Byla jsem smutná, ale jsem ukázkový příklad tzv. křížové alergie. Vezmu si oříšek a rázem se alergie na pyl markantně zhorší. Alergie je velice nepříjemná, obtěžuje v každodenním životě. Boj s ní připomíná boj s větrnými mlýny. Ale opravdu se s ní dá žít a existují i způsoby, jak ji zmírnit. Mně se to zatím docela daří, tak držte palce.

V balíčku, který autorkám příběhů zasíláme najdou mimo jiné i ExAller, sprej, který přispívá k léčbě alergie na roztoče a její prevenci tím, že odstraňuje příčinu.

Podívejte se na video