Foto: Shutterstock
- Tradice říká, že štědrovečerní večeře má sestávat z devíti chodů. Naši předkové to dodržovali. Dnes se to vidí málokdy.
- Pokud z večeře něco zbylo, měly být zbytky zakopány do země, aby byla úrodná.
- Koluje pověst, která říká, že až půjdete po večeři spát, dejte si pod polštář vlašský ořech. Ráno, až se probudíte, ho rozlouskněte a snězte. Měly by se vám celý rok vyhýbat blechy a vši.
- A pokud přímo při večeři sníte krajíc okoralého chleba, mělo by se vás příští rok držet štěstí. To stojí za to zkusit!
- Šupina z kapra pod talířem má přinést bohatství, to se dělá dodnes, ale věděli jste, že ty šupiny mají být podle našich předků tři? Nějak jsme si to dnes zkrouhli na jednu.
- Kapr s bramborovým salátem se na talíři začal běžně objevovat až od poloviny 19. století. Před touto dobou si ho mohly dovolit jen bohatší rodiny. Dnes lidé dávají přednost smaženému řízku, který se objevuje v 55 % rodin.
- Dřív se říkalo, že hospodyně nesmí vstát od stolu. Jinak to ponese smůlu. Ale je to jen mýtus, jak by asi nandala všechny chody na talíře?
- Je ale pravda, že hospodyně musí vstát jako první od stolu. Takže pokud by někdo chtěl dojíst dřív a utéct ke stromečku, opravdu to může přinést smůlu. To bychom neměli podceňovat.
Zdroj: zbynekmlcoch, nutriadapt, blesk
Nový komentář
Komentáře
Do země se nezakopávaly zbyky večeře, ale drobky, které zůstaly po večeři na stole. Kapr se jedl proto, že se na Štědrý den nemělo konzumovat maso a také kapr byl pro moho rodin dostupnější než jiné maso. Od stolu mohla vstát pouze hospodyně, ale většinou se čekalo, až všichni dojedí.
Snůška nesmyslů. Ono co taky čekat, když zdroj je to, co je uvedeno pod článkem. Autorka má opravdu podivný vkus.
Tady v tom má někdo pěkný chaos. Jediná hospodyně mohla vstát od stolu. Kdyby se naši předkové nacpali předkrmem, polévkou, smaženým kaprem nebo řízkem a bramborovým salátem, těžko by zvládli 7 - 9 chodů. Když měli pučálku, kubu nebo hubník, jahelník, muziku, oplatky s medem nebo česnekem, určitě toho nesnědli plný talíř, tak ty chody zvládli bez přežrání. Ten chleba dál hospodář kousek každému u stolu, aby se jim to příští rok dostávalo. Naši předkové nebyli tak rozcapení jak někteří lidé dnes.
U nás se opravdu od stolu nevstává. Máme prostřeno a co se nevejde na stůl je na servírovacím stolku ( včetně dalších chodů ). Nádobí se odkládá na přídavný stolek. A prostíráme pro případného pocestného jednu sadu navíc ??