zenyy.jpg

Foto: Shutterstock

Myčka na nádobí

Josephine G. Cochran byla bohatá socialistka z Shelbyville v Illinois, která dostala nápad na vynález, který ulehčuje práci nejen ženám v mnoha domácnostech do dnes – myčku na nádobí. Výsledkem byla první komerčně úspěšná myčka nádobí, kterou si Cochrane nechala patentovat v roce 1886. Předchozí vynálezy myček příliš neuspěly, ale návrh Josephine G. Cochran byl účinnější, protože k čištění nádobí používal tlak vody. Později založila Cochran’s Crescent Washing Machine Company. Protože byl ale stroj tehdy pro většinu domácností příliš drahý, prodávala své myčky hlavně do hotelů a restaurací.
 
Injekční stříkačka

Nástroj, který máme všichni neodmyslitelně spjatý s lékaři a neradi jej vidíme v jejich ruce, vymyslela newyorčanka Letitia Mumford Geer v roce 1852. V roce 1899 si pak nechala stříkačku patentovat. Produkt pomohl revoluci ve zdravotnictví a usnadnil zdravotníkům mnoho práce. Design lékařské stříkačky měl mnoho jedinečných výhod – byla velmi jednoduchá, levná a šlo ji ovládat jednou rukou. Stříkačku šlo použít pro rektální injekce a podobné účely a mohl ji obsluhovat lékař i samotný pacient. Ve skutečnosti jsou dnešní moderní stříkačky inspirovány původním nápadem Letitie Mumford Geer.
 
Kamerový systém

Marie Van Brittan Brown byla zdravotní sestra a inovátorka. V roce 1966 spolu se svým manželem Albertem Brownem, technikem elektroniky, vynalezla kamerový bezpečností systém do domácnosti. V roce 1969 jim byl udělen patent. Tato inovace měla obrovský dopad na celý bezpečnostní systém. Mariina myšlenka se rozšířila od domácích bezpečnostních systémů až po ty, které zabezpečovaly podniky po celém světě.

Stěrače

Mary Andersen byla americká obchodnice s realitami, farmářka a majitelka vinic. Kromě toho ale také vynálezkyně stěračů. Když byla jednoho mrazivého dne v zimě 1903 v New Yorku, všimla si, že řidič tramvaje, kterou jela, má otevřené přední okno. Nemohl ho totiž kvůli dešti se sněhem udržet průhledné a neviděl by tak na cestu. Po návratu do Alabamy si Mary najala konstruktéra, který podle jejího návrhu sestrojil zařízení na čištění čelního skla. Stěrač fungoval tak, že připevnila stěrku na drát, který se dal prostrčit do kabiny vozu a ovládat pomocí držadla. Poté nechala zaregistrovat svůj první patent na „automatické“ mytí oken vozu ovládaného zevnitř. Stěrače vycházející z její konstrukce, se staly nedílnou součástí výbavy automobilů.
 
Samonavíjecí vodítko

Většina majitelů psů si už nedokáže představit venčení svého mazlíčka bez samonavíjecí vodítka. Za tento vynález můžeme poděkovat Mary A. Delaney. O jejím životě je známo jen velmi málo, kromě toho, že 12. května 1908 obdržela patent pro svůj vynález – samonavíjecí vodítko pro psy. Sama byla majitelkou psa a chtěla svému miláčkovi dopřát volnost, ale zároveň ho mít pod kontrolou. Za tento vynález jí tedy mohou poděkovat nejen majitelé čtyřnohých společníků, ale i samotní psi, kteří se nemusejí škrtit na krátkém vodítku.

Akvárium

Francouzka Jeanne Villepreux-Power byla dcera ševce a původně švadlena, která v roce 1816 vytvořila svatební šaty pro princeznu Caroline, nejstarší dceru Františka I. Později se však dala na dráhu mořské bioložky a v roce 1832 jako první vytvořila akvárium pro experimentování s vodními organismy. Anglický biolog Richard Owen o ní hovořil jako o „matce akvariofilie“.

Kávový filtr

Amalie Auguste Melitta Bentz byla německá žena v domácnosti, rodačka z Drážďan, která v roce 1908 vynalezla kávový filtr a založila společnost Melitta. Milovala kávu, ale vždycky jí vadila kávová sedlina při posledním doušku. Ze sacího papíru, který vzala synovi ze školního sešitu, proto vynalezla kávový filtr. Sací papír vložila do plechovky, ve které udělala několik děr. Patent na svůj vynález obdržela 20. června 1908 od císařského patentového úřadu v Berlíně. Společnost Melitta dodnes prodává kávu, kávové filtry a kávovary.

Zdroje: Wikipedia/Melitta BentzWikipdia/Jeanne Villepreux-PowerBritannicaMedsourceLabs, Koule, Wikipedia/Marie Van Brittan Brown, Voice Magazine, History, India Times

Reklama