Foto: Shutterstock

Co všechno je třeba udělat doma, pokud někdo z našich blízkých má svrab? Jaká jsou nutná opatření, abychom z domova měli zase bezpečné prostředí? 
Léčit se musí všichni členové domácnosti a blízké kontakty, i když nemají příznaky. Jen tak se dá zabránit opakovanému přenosu a dalšímu šíření. To platí i pro kolektivy, zdravotnický personál nebo další rizikové kontakty, protože nemoc se snadno vrací, pokud se neléčí všichni zároveň. 

Kromě samotné léčby je velmi důležité také ošetřit prostředí, kde nakažený člověk pobývá. Zákožka sice mimo lidské tělo dlouho nepřežije, ale na textiliích může vydržet až několik desítek hodin, a to stačí k opětovnému přenosu. 

Veškeré oblečení, ložní prádlo, ručníky a látkové povrchy, které přišly do kontaktu s kůží v posledních dnech, je potřeba vyprat minimálně na 60 °C. To spolehlivě zahubí všechny zákožky i jejich vajíčka. Předměty, které se prát nedají, například kabáty, deky, polštáře nebo plyšové hračky, je nutné uzavřít do igelitového pytle a nechat minimálně 72 hodin stranou, ideálně v chladu nebo na přímém slunci. 

Dále je potřeba vysát matrace, sedačky, koberce a další místa, kde mohlo dojít ke kontaktu s nakaženou kůží. Pokud je to možné, doporučuje se také očistit často používané předměty, jako jsou hřebeny, kliky nebo sedací plochy. 

Prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D. 

Prof. Monika Arenbergerová je přední česká dermatoveneroložka a odbornice na infekční kožní onemocnění. Působí na Dermatovenerologické klinice 3. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kde se věnuje jak klinické praxi, tak výzkumu. Specializuje se mimo jiné na léčbu svrabu, atopické dermatitidy a kožních infekcí. Je autorkou řady odborných publikací a pravidelně vystupuje na domácích i mezinárodních konferencích. Vedle své odborné činnosti se aktivně podílí na osvětě v oblasti kožního zdraví. 

Zajímavé informace:  

  • V Česku výrazně stoupá výskyt svrabu. Jen v Praze se letos nakazilo 328 lidí, celorepublikově jde o více než 5 000 případů za první polovinu roku. 
  • Vyšší čísla hlásí i další evropské země 
  • Nejrizikovější období je léto, kdy se lidé více sdružují, cestují a méně dbají na hygienu. 
  • Nemoc se šíří těsným kontaktem i přes textilie – sdílené ručníky, povlečení nebo oblečení. 
  • MUDr. Monika Arenbergerová doporučuje při výskytu příznaků okamžitě navštívit lékaře a současně léčit i blízké kontakty. 
  • Lékem první volby je permetrinový krém, který je šetrnější k podrážděné pokožce. 
  • Důležitá je také dekontaminace prostředí – praní prádla na 60 °C, uzavření nenošeného oblečení do pytlů apod. 
  • Hygienici apelují na zvýšenou osobní hygienu a prevenci zejména v kolektivních zařízeních a při cestování. 

Naše články: 

TÉMATA:
KOŽNÍ ONEMOCNĚNÍ MONIKA ARENBERGEROVÁ SVRAB