Foto: Shutterstock
Praktické informace o prevenci, průběhu vyšetření i seznam akreditovaných mamografických center najdete na webu bylotooprsa.cz.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) byla rakovina prsu v roce 2024 s přibližně 2,4 milionu nových případů druhým nejčastějším nádorovým onemocněním na světě, hned po rakovině plic. V České republice je každý rok diagnostikováno přibližně 8 000 nových případů rakoviny prsu a kolem 1 700 žen na toto onemocnění ročně zemře.
WHO zároveň zdůrazňuje, že nádory zachycené včas lépe reagují na léčbu, zvyšuje se pravděpodobnost přežití a u rakoviny prsu je při časném odhalení a správné léčbě vysoká šance na vyléčení. V roce 2024 absolvovalo v Česku screeningovou mamografii okolo 810 tisíc žen, z rizikové skupiny žen ve věku 45 až 69 let to bylo zhruba 60 %. Lékaři v těchto preventivních programech zachytili 5 158 nádorů, přičemž přibližně tři čtvrtiny nalezených invazivních nádorů byly zachyceny už v prvním stadiu. Proč tedy některé ženy stále váhají s návštěvou mamografu?
Mýtus č. 1: Když mě nic nebolí a nemám bulku, mamograf nepotřebuji
Právě ženy bez příznaků jsou hlavní cílovou skupinou mamografického screeningu. Vyšetření totiž dokáže odhalit i velmi malé změny, které ještě není možné nahmatat. Čekat na bolest nebo viditelnou změnu prsu proto může znamenat, že se na nemoc přijde později. Jedním z nejčastějších příznaků rakoviny prsu je navíc nebolestivá bulka.
„Mamografické vyšetření každé dva roky od 45 let věku je důležité pro včasné nalezení nádoru, který by jinak ještě nebyl hmatný nebo viditelný. Výrazně se tak zvyšuje šance na včasné odhalení nemoci a velmi úspěšnou léčbu,“ vysvětluje prof. MUDr. Samuel Vokurka, Ph.D., z Onkologické a radioterapeutické kliniky LF UK a FN Plzeň. U časně zachyceného nádoru bývá podle něj častěji možné prs zachovat a v některých případech se obejít bez chemoterapie. Léčba může vést k prakticky úplnému uzdravení u více než 90 % žen.
Mýtus č. 2: Mamografické záření může způsobit rakovinu
Mamografie využívá nízkoenergetické rentgenové záření. U moderních digitálních přístrojů je radiační dávka velmi malá a přínos pravidelného vyšetření výrazně převyšuje případná rizika. Rakovinu nezpůsobuje ani krátké stlačení prsu během snímkování. To je nutné, aby se prsní tkáň rovnoměrně rozložila a výsledný snímek byl co nejpřesnější.
„Mamogram je jednoduchý rentgen s minimální radiační zátěží a jen malou nepříjemností spojenou se stlačením prsu. Přitom vám může zachránit život,“ říká prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc., z Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka. Úkolem mamografie je případný nádor zachytit co nejdříve, kdy bývá léčba méně náročná a šance na uzdravení nejvyšší.
Mýtus č. 3: Vyšetření hodně bolí a zabere půl dne
Při mamografii se každý prs na několik sekund stlačí mezi dvěma deskami a pořídí se snímky ze dvou směrů. Samotné vyšetření trvá jen několik minut, s přípravou přibližně deset minut. Celou návštěvu centra lze zpravidla zvládnout do půl hodiny.
Tlak může být některým ženám nepříjemný, trvá ale pouze krátce. Ženy, které ještě menstruují, si mohou vyšetření naplánovat na první polovinu cyklu, kdy bývají prsy méně citlivé. Pomáhá také radiologické asistentce předem říct, že má žena z vyšetření obavy. „Vždy své obavy sdílejte s týmem mamografie, který vám vše objasní a bude je vnímat. Vždy lze hledat cestu, jak vyšetření zvládnout,“ doporučuje prof. Samuel Vokurka.
Mýtus č. 4: Mamocenter je málo a objednání je složité
V České republice funguje přes 70 screeningových mamografických pracovišť včetně detašovaných míst. Centra jsou zastoupena ve všech krajích a žena si může vybrat kterékoliv z nich bez ohledu na místo svého bydliště. Aktuální kontakty, možnosti objednání i orientační čekací dobu najdou ženy v přehledné mapě na webu bylotooprsa.cz.
Žádanku na screeningové vyšetření standardně vystavuje praktický lékař nebo gynekolog. Od 1. července 2026 ji však může v odůvodněných případech vystavit také přímo akreditované mamografické centrum, například ženě, která nemá registrujícího lékaře nebo jej dlouhodobě nenavštěvuje. O využití této možnosti rozhoduje centrum podle konkrétní situace.
Objednat se lze zpravidla telefonicky, někde také online nebo e-mailem. Pokud žena pozoruje novou bulku, výtok z bradavky, změnu tvaru prsu nebo změny na kůži, měla by na své potíže upozornit už při objednávání. V takovém případě nejde o běžné preventivní vyšetření a centrum zvolí další postup podle naléhavosti obtíží.
Mýtus č. 5: Podezřelý výsledek automaticky znamená rakovinu
Nejasný nebo podezřelý nález ještě není potvrzenou diagnózou. V prsu se mohou objevit také nezhoubné cysty, uzlíky a další změny. Mamografické centrum proto obvykle doplní ultrazvuk a v případě potřeby také biopsii, tedy odběr malého vzorku tkáně tenkou jehlou v místním znecitlivění.
„Snahou je, aby bylo vše upřesněno do týdne, nejdéle dvou týdnů, protože jde pro ženu o velmi náročné období nejistoty,“ popisuje prof. Samuel Vokurka. Teprve pokud biopsie potvrdí zhoubný nádor, je pacientka odeslána ke specialistům. Její případ následně posuzuje multidisciplinární tým, ve kterém spolupracují například onkolog, chirurg, radiolog, radioterapeut a patolog. Společně navrhnou nejvhodnější léčebný postup.
Půlhodina jednou za dva roky
Mamografický screening pomáhá u žen od 45 let zachytit nádor včas, často ještě před vznikem prvních příznaků. Podle Národního programu může pravidelný mamografický screening snížit úmrtnost na rakovinu prsu až o 30 %.
Žena starší 45 let, která nebyla na mamografii déle než dva roky, může začít jednoduchým krokem: požádat praktického lékaře nebo gynekologa o žádanku, na webu bylotooprsa.cz vyhledat nejbližší akreditované centrum a objednat se. Jak vzkazuje prof. Petra Tesařová: „Většina z nás neustále řeší problémy celé rodiny a na sebe často zapomíná. Prázdniny jsou ale skvělé období, kdy je možné, pomyslet i na sebe. Objednání představuje jen chvilku času. Jistota, že jste v pořádku, za to stojí.“
Nový komentář