Měla jsem to veliké štěstí, že mne život opravdu obdaroval...
Skvělými rodiči, dětstvím, které mi každý závidí, dvěma krásnými a zdravými dětmi, vítězstvím nad zhoubnou nemocí, chalupou na Kokoříně, dosud čtyřmi pejsky, jedním méně než průměrným manželem, jedním o trochu lepším manželem, jednou báječnou nevěstou vybavenou nezměrnou trpělivostí a zatím jednou andělskou vnučkou.
Moji rodiče, na které nemohu nikdy zapomenout a kteří mi do života dali skvělou výchovu a jsou po
Snažila jsem se proto podle svého nejlepšího svědomí předat vše svým dětem a ještě přidat to, co jsem se sama naučila od života a považovala jsem za výchovné, pozitivní, morální, správné a prospěšné.
Několik let se obě moje děti zdály být naprosto výchově rezistentní a život s nimi byl prostě nesnesitelný. Až teď, kdy je jim 30 let, konečně zjišťuji, že moje slova nepadala na neúrodnou půdu, a musím říci, že jsem na obě své děti docela pyšná. Nejsou žádné zázraky, ale vedou si dobře.
Jsem šťastná, že mi bylo dopřáno vidět je vyrůst a dospět, i když jsem si musela projít peklem, ze kterého také nemuselo být návratu. Jsem ráda, že mne potkalo takové neštěstí, jako je zhoubná nemoc. Pomohlo mi to přehodnotit životní náhled i celý dosavadní život a nasměrovalo mě to tou správnou cestou, kde já nemám tolik velký význam jako ti druzí.
Nemusela jsem se dožít ani všech mých pejsků, kteří byli zlatí a učinili nám ze života ráj, počítajíc v to i rotvajlerku, i když několikrát sežrala maso i štrůdl celé rodině, jednomu velmi váženému sousedovi natrhla kalhoty i se zadkem a na ulici ji popadala často rdousící nálada...
Nebylo by zcela ani mých manželů, jež mi ze života dělali peklo i ráj střídavě, ten první tak intenzivně, že se to opravdu již nedalo vydržet. Po 20 letech marného snažení jsem musela složit zbraně. Na druhého jsem naštěstí vynalezla po 6 letech jakýsi systém, i když žít s ním je jako pobývat s načasovanou bombou, u které nevíte, kdy vybuchne a zničí vše, na čem jste se pracně pachtili. Do výbuchu je ale k zulíbání.
Kdybych bývala ve svých 27 letech odešla z tohoto světa, neměla bych ani chalupu na Kokoříně, kde s radostí a dobrovolně vstávám s východem slunce a do pozdního večera pracuji na zahradě. Nevynechám zde příležitost toulat se přírodou a čím dále tím více usedám v němém úžasu nad její krásou, dokonalostí, organizovaností a tolika tvářemi.
Své vnučce vtloukám do hlavy všechny své poznatky a to, co mne život naučil, v naději, že jí to pomůže její bytí na této planetě usnadnit a zpříjemnit.
Mojí vnučce Báře hodně čtu a vyprávím. Prožíváme spolu úžasné večery, kdy ležíme ve veliké posteli, držíme se za ruce a já jí čtu podle jejího přání o zlých či hodných kocourech, vodnících, zvířátkách a vůbec o všem.
Bude-li na mne vždy v dobrém vzpomínat, tak jako já často pomýšlím na své rodiče, potom snad ani více od tohoto života nemohu žádat.
Líbí se vám tento příběh?
Napište do diskuze jeho pisatelce vaše hodnocení...
Nový komentář
Komentáře
Fakt krásný příběh, úplně mě to
. Přeji hlavně hodně zdraví a spokojenosti.
Aaaaach to je krása......
Díky za mooooc milý článek
Frantisko - krasny clanek
Krásné, nemám slov, kterými bych vyjádřila své pocity.
Franiško -
!!!
Krásný příběh
Jo,líbí.Shrnuto: díky za každé nové ráno.A je to fakt.Teprve když se člověk dostane do nesnází a nakonec z nich vyleze zocelený,poznává,že život je o něčem jiném,než hlásají "média".Asi by se měl každý upachtěnec a závodník s časem někdy takhle zastavit a shledat,že doteď byl blbý,a že život je něco zcela jiného.
Moc hezky jsi příběh napsala - vystihla jsi všechno důležité v několika větách a ještě jsi mě pohladila po duši. Hodně štěstí v dalších letech.
Milá Františko!Moc pěkně jsi svůj příběh napsala,přeji ti aby jsi už prožívala jen ty štastné chvíle se svou rodinou.
Moc hezký
Mne se taky clanek libil, ikdyz ty pejsky, co muzou uskodit taky moc nemusim
Lilijka: i život je někdy patetický
taky nepovažuji peníze za smysl života
a chci si ho pořádně užít v dobrém i zlém
!
Pro mě pěkné
No, prijde mi to trosku pateticky.....ale nechci byt skarohlid
Frantisko,nadherny pribeh.Dekuju.
Moc hezky, ne-krásně, to taky ne-BOŽSKY napsáno!
Krásné pohlazení na duši hned ráno. Přeji jen samé radosti. Díky za krásný článek