Jako dítě jsem samozřejmě o sexualitě neměla ani ponětí. To až v době, kdy se začaly postupně proměňovat mé druhotné pohlavní znaky, jsem kromě změn na svém těle začala zjišťovat, že úměrně se vzrůstajícím ochlupením a stále více se tyčícími bradavkami, které postupně nabývaly vzhledu pučících pupenů, se zcela zásadně proměňuje i náplň mého mozku.

Panenky, pohádkové knížky a venkovní skákání „gumy“ a „panáka“, bylo vytlačováno velmi intenzivními myšlenkami na jedince opačného pohlaví. Do té doby zcela nezajímavé a pitomé kluky jsem náhle začala vidět ve zcela jiném světle. Netrvalo dlouho a v mé mysli se usadil ten jeden jediný, krásný, spanilý, chytrý a samozřejmě všemi ostatními dívkami žádaný ON.

Jistěže – ani já jsem neměla šanci být poctěna jeho přízní, to mi ale nebránilo v tom, abych na něj nemyslela. Neustále, pořád a na plné pecky.

S myšlenkou na něj jsem večer usínala a ráno se probouzela opět s ním. Bylo to krásné a já jsem postupně začala prožívat tělesné pocity, které mi byly dosud neznámé.

Vlna nedefinovatelného vzrušení projela mým tělem ve chvíli, kdy jsem si jen představila, jak mě líbá (panebože, opravdu se při tom strká jazyk do pusy, jak říkala zkušená Věra?!) a objímá.

A tak jsem v nějakých svých tuším 12–13 letech poprvé "poznala" sama sebe. Nechala jsem své ruce, aby objevovaly tajemství vlastního těla a zažívala opravdové krásno.

Pamatuji si, jak strašně moc jsem se bránila sáhnout si ... tam … ačkoli mé ruce se v pravidelných intervalech k tomu místu blížily a nechtěly nic jiného, než se ho dotknout. Rozumově jsem to ale kategoricky zavrhovala a dlouho jsem nebyla schopná se do důsledku a bez zábran oddat všemu, o čem dnes již vím, že je zcela samozřejmé a přirozené. Tehdy jsem ale byla sama ze sebe zmatená, styděla jsem se a myslela si, že dělám něco opravdu, ale opravdu nechutného a špatného.

Hraní si sama se sebou se ale postupně stalo pravidelnou součástí mého života a postupem času jsem ho začala považovat za tak přirozenou potřebu, jakou je jídlo, pití a čištění zubů.

Myslela jsem si, že až přijde ta dlouho očekávaná chvíle a já poznám toho jednoho jediného, který mě okouzlí, uchvátí a sevře ve své náruči, nebudu muset používat tuto náhražku v podobě vlastních sexuálních hrátek.

Mýlila jsem se. Ačkoli jsem již byla šťastně vdaná a o manželské radovánky jsem nouzi neměla, občas jsem si prostě udělala sama pro sebe svou malou, soukromou chvilku.

Jednou, již pozdě večer, jsme šli s manželem spát. On měl za sebou velmi těžký a náročný den a těšil se, jak si jenom tak lehne a usne. Políbil mě, pohladil, otočil se na bok a za pár minut jsem již slyšela jeho oddychování.

Pozorovala jsem ho, jak spí a aniž bych si to předem nějak plánovala, zjistila jsem, že mé ruce se samy od sebe daly do práce.

Pohladila jsem se po šíji a sjela přes prsa dolů k podbřišku, ale ne až úplně … jen jsem si tak nechala projet tělem tu prvotní vzrušivou vlnu a vrátila se zpět ke svým ňadrům. Hrála jsem si s nimi, hladila je, vymýšlela různé nové způsoby a postupně se dostávala do toho krásného pocitu, kdy pomalu zapomínáte na vše, co se děje kolem vás. Již zcela cíleně jsem zaútočila na ta nejintimnější a nejcitlivější místa a můj dech se začala zrychlovat, vzrušení stoupat až k oblakům, když jsem náhle zjistila, že můj manžel nespí, ale dívá se na mě. Krve by se ve mně nedořezal. Lekla jsem se. Své vlastní hrátky jsem považovala za zcela soukromou záležitost a to, že jsem byla přistižena – byť vlastním mužem – mi nebylo vůbec příjemné.

Z jeho pohledu jsem ale poznala, že on mé rozpačité pocity nesdílí. Pozoroval mě s nelíčeným zájmem a evidentně vzrůstajícím vzrušením. Naklonil se ke mně a něžně přitiskl své rty na mé, jazykem mě lehce pošimral a pak uchopil můj spodní ret a jemně jej stisknul. Položil svou ruku na mou a nechal se vést mými pohyby. Stále mě líbal, sjel hlavou na mou šíji a hruď, já jsem pak uvolnila svou ruku a nechala ho, aby pokračoval sám. "Takhle?" zeptal se šeptem a já jsem viděla, jak moc je pro něj tahle chvíle vzrušující. "Trošku jemněji, prosím," odpověděla jsem a položila zas svou ruku na tu jeho a navedla ho na tu správnou intenzitu.
Milovali jsme se opravdu nádherně. Vášnivě, vroucně a nenasytně. Počáteční pocity přistižené školačky byly zapomenuty, a já jsem prožila to nejbouřlivější vyvrcholení, jaké jsem do té doby zažila.

Tento náhodně a zcela nezáměrně objevený způsob milostné předehry od té doby provozujeme velmi často. Cíleně i zcela náhodně. Občas, když přijde ta správná chvíle, lehnu si v ložnici do postele, nechám otevřené dveře a začnu sama. Bez zábran a beze strachu z přistižení jenom čekám, kdy se mé vzdechy donesou až k němu. Zatím nikdy nezůstaly nevyslyšeny….:o)))