Jana s Lucií se loni na jaře shodly. Obě by do léta rády shodily plus minus osm až deset kilo. Bylo to na přelomu května a dubna, a tak bylo jasné, že mají nejvyšší čas. "Přibraly jsme obě zhruba stejným způsobem. Po narození dětí nebyl čas na dřívější porci pohybu, navíc jsme neuváženě dojídaly po dětech a léčily si navíc mateřské splíny čokoládou," líčí mluvčí dvojice, devětadvacetiletá Jana. Obě mladé ženy se seznámily právě díky dětem, když chodily s potomky na kojenecké plavání.
Nemají stejnou postavu. Jana je vyšší, měří kolem 170 centimetrů a za ideální váhu pro sebe dneska považuje plus minus 63 kilo. Lucie je o něco menší, měří 164 centimetrů a má od přírody mohutnější postavu, a proto by byla spokojená se zhruba 60 až 62 kily, byť tabulky jí doporučují zhubnout více. Loni na jaře obě vážily zhruba sedmdesát kilo.
Jak na to loni šly? Zatímco Jana se rozhodla zhubnout tak, že si odříkala jídlo a enormně cvičila, Lucie byla zprvu tou, kdo vypadal váhavěji. "Já se do toho vrhla po hlavě, ze dne na den jsem odbourala dorty ke kafi a večerní mlsání u televize a místo toho jsem chodila fakt denně běhat," líčí energická Jana, která je zkrátka zvyklá dělat vše naplno. Lucie na to šla jinak. Zakoupila a nastudovala příslušnou literaturu, psala si, co jí, aby si uvědomila své chyby - třeba příliš mnoho sladkostí a večeři jako nejhutnější jídlo dne... Plus se přihlásila na aquaerobik, ze sklepa vytáhla zaprášené kolo a obden cvičila cviky na zpevnění svalů, zejména svých problematických partií.
Výsledek? Po měsíci snahy měla Jana dole šest kilo, Lucie dvě. Na začátku prázdnin byla Jana, po dvou měsících usilovné snahy o vytoužených deset kilo lehčí. Lucie zhubla o kila čtyři a zprvu nebyla spokojená. Jenže, zatímco Jana si musela dále odpírat, což vydržela přesně jen po dobu letních veder, kdy chtěla vypadat dobře poloobnažená v letních šatech a plavkách, Lucie nepolevila. Jedla sice stále poměrně dost, ale úplně jinak - propadla například zeleninovým salátům, navíc si zvykla na pravidelné cvičení, zatímco Jana chodí od loňského zaří běhat či cvičit spíše jen sporadicky. "Jen když mám skutečně hodně velké výčitky svědomí," přiznává. Iva Málková ze sdružení Stop obezitě dává za pravdu právě Lucii. "Lépe je hubnout pomalu a jistě a změnit své stravovací návyky a pohybový režim natrvalo."
Zkušenosti obou mladých žen jí dávají za pravdu: dneska je to Lucie, která váží o celých dvanáct kilo méně než loni na jaře, kdežto Janě se kila rychle shozená před rokem běhm následujících měsíců zase vrátila.
Nový komentář
Komentáře
OK, Lucie to dělá dobře. Já se taky snažím o takový přístup k dietě, nyní po měsíci mám dole 6 kg a jsem spokojená. Včera jsem si řekla, že to na pár dní přeruším a zkusila se "normálně" najíst a ono už to nejde.
1) mi bylo těžko
2) jsem stejně snědla jen ptačí porci.
Takže dnes už zase směle pokračuji a celý večer tu pojídám mísu zeleninového salátu. (Přes den jsem měla jogurt, k obědu kousek kuřete s chlebem, ke sváče jablko a ovesnou expres kaši a teď salát a to stačí!!!)
rada pro pomoc:doporučuji stránky www.F-sport.cz. Je tam vše nejen o hubnutí, ale i cvičení,a hlavně skladba jídla.Můžu vřele doporučit, já se řídím jejich radami a kila jsou dolů.Držím palečky
tak ja jsem dnes docela spokojene sama sebou...zhubla za 3 mesice cca 6-7kg..a zas vejdu do svych kalhot a muzu nosit sve obleceni
jo a mimochodem, docel dobře se hubne po operaci slepáku, když do vás furt cpo piškoty, tak jich máte za 2 dny plný zuby a raději nejíte vůbec, ještě že v nemocnici člověk nemá moc hlad, když je mu mizerně
mě ty články o hubnutí nevadí, když jsem se sebou spokojená, tak je ani nečtu, ale ted si je občas prořčtu, nějaký to kilíčko bych měla shodit, za poslední 3 roky jsem přibrala 8 kg, a to jsem si předtím držela 10 let pořád stejnou a pro mě ok váhu, a to jsem se o ni nijak nestarala, a najednou.... to je k vzteku.
Ale když mi někdo řekne, že jsem přibrala (u mě to není moc vidět) tak vždycky říkám: "No je vidět, že se mám dobře."
Nikusa: Všechno nej,nej,nej a hodně zdraví a ,taky si říkám,raději nějaké kilo navíc...
Nikusa: taky se přidávám k holkám vše nej i rodince máš opravdu pravdu zdraví je jen jedno !!!!!!!!§
Nikusa: jsi dobrá, že jsi to zvládla
Jsou dva problémy-hubnutí a tloustnutí. Já měla ten první. Za svobodna jsem měla při výšce 162cm, 52kg a hezkou postavu. Po 1.dítěti jsem najednou začla nevysvětlitelně hubnout, až jsem měla 42kg. Po pěti letech a 2.porodu(chlapeček zemřel druhý den-měl jen 1kg)jsem se ocitla během půl roku na 36kg. Doktoři si nevěděli rady a prý jsem podle vyšetření v pořádku. Nikomu nepřeju, co jsem tenkrát prožívala, nemohla jsem ani vstát z postele a myslela, že umřu. Podotýkám, že dietu jsem nikdy žádnou nedržela a jedla ůplně normálně. Ovšem v té době (36kg)jsem byla už tak zesláblá, že jsem jíst ani nedokázala. Byla jsem ráda, že jsem do sebe za celý den dokázala nacpat aspon po částech 1 rohlík. Doktoři se na mně vysloveně vyprdli. Bylo mi 26 let a vypadala jsem jak troska. Můžu dnes říct, že jen svou vůlí jsem se během asi roku dostala zpět aspon na 42kg.Dnes je mi 40 let,mám 48kg a dvouletou zdravou dceru. Jsem vděčná za to, že jsem to všechno přežila, dokázala mít ještě jedno dítě a chci tímto všem vzkázat, aby byly rády, že jsou hlavně zdravé,nějaké kila navíc za to nestojí.Nikdy se asi neodhadne ta hranice, za kterou už by se nemělo jít-pak je zle a někdy není cesta zpátky. Zdravím všechny rozumné holky.
tak já už to vidím....
Jitulína: no napsat ti: nečti to, nemá smysl.
Tak ti můžu jenom napsat tohleto: bud ráda, že info o hubnutí nepotřebuješ (tzn jsi štíhlá) a drž sama sobě palečky at ti to vydrží.
capy: moc na nás nemrkej...
To nám chtějí asi říct "nežrat" a "nežrat"!
takže zázračný recept asi nebude, nojo tak nám opravdu nezbývá nic jinýho než se zapomenout nažrat...
i já bych někdy chtěla vypadat průhledně, až neviditelně.
a já bych to zrovna tak potřebovala.Chci do léta zhubnout nějaké to kilčo
ani mne, nic si z toho nerob:) mozno rano...
nějak se mi to nenačetlo