Baťův mrakodrap ve Zlíně
Foto: Shutterstock
Legendární Baťův mrakodrap nebo také „jednadvacítka“ je bývalá správní budova celých baťovských závodů ve Zlíně. Právě tady se odehrávalo všechno důležité, co se týkalo Zlína a Baťova obuvnického impéria. Najdete tu pojízdnou kancelář ve výtahu (a pozor, s klimatizací a umyvadlem), funkční páternoster, ředitelské patro i nádhernou vyhlídku na celý Zlín z 16. etáže. Ostatně, pokud chcete Zlín poznat opravdu podrobně, vezměte si sebou na cestu Zlínský architektonický manuál.
„Jinak než „jednadvacítka“ téhle budově ve Zlíně nikdo neřekne,“ radí Jana Pastyříková z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko. „Budova je volně přístupná v běžné otevírací době, ale můžete si taky objednat prohlídku s průvodcem. Dozvíte se spoustu věcí, které jste ani netušili. Objednává se 14 dní předem na webu 14|15 Baťova institutu.“
Tovární areál Zlín
Foto: Shutterstock
Vystavět tovární areál chce pořádně hluboké zamyšlení. Baťovský systém se ale prokázal i ve stavbě továrních hal. Baťa nechal navrhnout železobetonový skelet s kruhovými sloupy o rozestupech 6,15m. Továrny jsou vystavěny z červených cihel a jsou seřazeny do přísného rastru, který dodnes umožňuje snadnou orientaci. Díky šachovnicovému systému značení budov je první budova v první řadě značena jako 11, v řadě za ní 21, dále pak 31 a tak dále. První budova v druhé řadě bude zcela jistě 12, ve třetí řadě 13 a tak pořád dokola. Jde vám z toho hlava kolem? Pak vězte, že nejlepší je svou procházku továrním areálem začít v budovách 14 a 15, kde sídlí 14|15 Baťův institut, Krajská galerie výtvarného umění i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dozvíte se toho dost na to, abyste se v areálu vyznali. Pokračujte pak na prohlídku slavné „jednadvacítky“ nebo se zatoulejte až do 64 budovy na skvělou kávu do Jedním tahem.
Náš tip: láká vás atmosféra ožívajícího továrního areálu? Pusťte si studentský film Návrat do Červeného města, který najdete na YouTube Zlínsko a Luhačovicko.
Obchodní dům Zlín
Foto: Shutterstock
Obchodní dům neboli Obchodňák byl vždycky chloubou města. Svého času to bylo největší nákupní centrum na celé Moravě, byl tu vůbec první eskalátor, na jaký jste mohli v Československu narazit, a šlo o reprezentativní prodejní dům firmy Baťa. Jeho sláva pokračovala také v dobách, kdy jej vlastnil Prior. Chodilo se sem nejen na nákupy, ale také na chlebíčky a pivo. Devadásátá a nultá léta však Obchodní dům zanechala napospas času a ten se tu doslova zastavil. Před rekonstrukcí v roce 2017 byste tu našli atmosféru 70. let, ve výtahu za vás tlačítka mačkala obsluha a dole u toalet měla svůj krámek kartářka.
Dnes je Obchodní dům zpět na architektonické mapě Zlína, a to nejen díky zdařilé rekonstrukci, která krásně dotvořila Náměstí práce, ale také díky gastronomii, za kterou sem teď chodí celé město.
Kaple sv. Václava Sazovice
Foto: Shutterstock
Jako svinutý list papíru vypadá kaple v malé vesničce Sazovice jen kousek od města Zlína. O výstavbě vlastního kostel místní uvažovali už od roku 1935 a je k nevíře, že doba pro jejich svatostánek uzrála až o 80 let později. Díky tomu však v Sazovicích stojí odvážná stavba, která se v roce 2017 zapsala mezi nejlepší stavby světa. Jeho tvar vychází z klasického tvarosloví rotundy a je zasvěcen svatému Václavovi, patronovi obce. Za jeho návrhem stojí Marek Jan Štěpán, který se rozhodl pracovat se světlem, které v různých formách a různými světlíky a okny padá dovnitř.
Jen kousek odtud je skvělé nové koupaliště s restaurací, takže se stavte zchladit i sem.
Kaple sv. Antonína Paduánského Fryšták
Místní sice nechápou, kde se tu tahle kaple vzala a proč vypadá takhle, ale musíme říct, že je to velmi odvážný kus architektury. „Tuhle lokalitu mají místní za svou, a proto se není co divit, že jim sem kaple nesedí,“ říká Lenka Blažková z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko. „Jako turista ale musíte elegantní a výrazně válcový tvar kaple obdivovat.“ Věž z červených cihel najdete ve Fryštáku, v místní části zvané Skalka. Po těžbě pískovce tu zůstaly odhalené skalní útvary, kam chodí místní na procházky. Mimo jiné také proto, že tu je nádherný výhled na Fryštáckou brázdu a na Zlín. Teď nově sem stojí za to zajít také díky Kapli sv. Antonína Paduánského, kterou tu nechal postavit místní rodák Antonín Zátopek.
Jurkovičovy Luhačovice
Foto: Shutterstock
Básník dřeva, který do Luhačovic promítl všechny své sny o urbanismu v duchu lidové secese. Kam jinam by se hodily stavby s folklorními motivy než sem, do městečka schovaného v údolích Bílých Karpat, kde jsou dodnes živé nejen zkazky o bohyních a čarodějnicích, ale také nářečí a lidové zvyky?
Malebné městečko Luhačovice Jurkovičovy stavby zdobí už více než sto let. Dodnes jsou nádhernou a nadčasovou ukázkou toho, jak osobitý styl slovenský architekt měl. Jurkovičův dům, Jestřabí, Sluneční lázně a další stavby z Luhačovic udělaly nejen světové lázně, ale také architektonickou perlu Zlínska a Luhačovicka.
Náš tip: Jak asi vypadaly Luhačovice za dob Jurkoviče nebo Janáčka? Zjistěte to se Zvukovou mapou Luhačovice. Půjčte si v infocentru přehrávač nebo stáhněte Zvukovku do mobilu a projděte se lázněmi s osobnostmi, kterým zapůjčili hlasy slavní čeští herci.
Pavilon Expo Milano 2015 Vizovice
Foto: Český pavilon na Světové výstavě 2015
Davric, CC BY-SA 4.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0>, via Wikimedia Commons
Chcete-li se bavit o moderní architektuře, neměli byste opomenout elegantní pavilon Expo Milano 2015. Modulární stavba, která získala několik ocenění, zaujala především lehkostí, s jakou vznikla a s jakou později putovala z Itálie zpět do Čech.
Na svědomí ji má společnost KOMA Modular z Vizovic, která je průkopník modulární architektury v Čechách. Stavěli tak nejen školky a správní budovy, ale také třeba školu v italské oblasti postižené zemětřesením. Rychle, efektivně a bezpečně. Ve spolupráci se studiem Chybik+Kristof firma navrhla také pavilon pro Expo. A díky tomu, že jde o modulární stavbu, mohl se celý pavilon po výstavě přesunout zpět domů do Vizovic. Dnes je sídlem firmy, a pokud se objednáte předem, můžete si ho spolu s průvodcem prohlédnout.
Baťův památník ve Zlíně
Foto: Shutterstock
Jedna z nejčistších a nejhezčích staveb světové architektury. Odborná veřejnost o něm mluví v superlativech, turisté se nechávají unést povznášející volností vnitřního prostoru.
Památník vznikl jako vzpomínka na tragickou smrt „šéfa“ baťovských závodů a celého Zlína Tomáše Baťu, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě v nedalekých Otrokovicích. Prosklená budova, která nezapře baťovský původ, ukrývá repliku osudného letadla Junkers. Jinak je prostor téměř prázdný až na funkcionalistické schodiště ve tvaru písmene Zet. I přesto skrývá řadu odkazů a symbolů a patří mezi nejzajímavější místa, jaká dnes můžete ve Zlíně navštívit.
Bílá čtvrť Luhačovice
Nejen Dušan Jurkovič vtiskl Luhačovicím jedinečnou atmosféru. Jako protiklad k dřevěným kudrlinkám jurkovičovy lidové secese, vzniká v Luhačovicích strohá a přísně elegantní Bílá čtvrť, která reaguje na požadavky moderního urbanismu funkcionalistickými stavbami.
Na svahu pod pramenem Aloisky vzniká série lázeňských penzionů, které díky svým fasádám daly ulici jméno Bílá čtvrť. Avion, Viola i Radun jsou dodnes úžasným příkladem funkcionalismu i prvorepublikové elegance. Doplňuje je také Městská plovárna nebo rodinné vilky Jarča, Draža a Eva.
Foto: Shutterstock
Náš tip: O luhačovických vilách existuje skvělá kniha Příběhu luhačovických domů a vil, kterou napsala Blanka Petráková. Seženete ji na infocentru nebo v Muzeu luhačovického Zálesí. Stojí za to.
Bratmannova vila ve Valašských Kloboukách
Věděli jste, že vůbec první secesní stavba na území Česka vznikla v malém městečku na východě Moravy – ve Valašských Kloboukách? Místní rodák a později také slavný architekt Hubert Gessner ji postavil pro vídeňského sládka Josefa Bratmanna v duchu právě se rodící secese, která byla na tehdejší poměry pro městečko klobuckého charakteru něčím nesmírně odvážným.
Sušírny Vlachovice
A nakonec jedna malá zlínskoluhačovická lahůdka. Ve vesničce Vlachovice, která leží mezi Zlínem a Valašskými Klobouky, najdete jedinečné valašské „sušárně“. Roubené dřevěnky staré více než sto let, ve kterých se kdysi sušívalo ovoce, houby a bylinky. Zatímco jinde byly podobné sušírny velkou raritou, tady ve Vlachovicích se jich povedlo dochovat a obnovit hned 8. A místní v nich dodnes suší úrodu ze zahrádek.
Každý prázdninový pátek tu probíhají prohlídky a exkurze a musíme říct, že to stojí za to.
Akce je realizována v rámci projektu Objevujeme Zlínsko a Luhačovicko za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj.
Zdroj informací: webová prezentace zlinsko-luhacovicko, Wikipedia, tiskové materiály
Nový komentář
Komentáře
Já jsem ve Zlíne žila dvacet let. Nádherné město. Pak jsem si však našla manžela z druhé strany republiky a odstěhovala se. Teď jsem se tam musela vrátit, protože mi zemřela maminka a já jsem musela vyřešit byt po ní. Nevěřila jsem, jak těžké bude tam jít. Nedokázala jsem ty její věci přebírat a vyklízet. Proto jsem si na vyklízení najmula firmu ze Zlína https://vyklizenizlincz.cz/
Doporučuji navštívit
Krásný článek, fota a stavby. Děkuju
v Luhačovicích je nádherně, je to moje srdcovka.