Léčba kašle

Formou samoléčby je možné řešit pouze akutní kašel, ať už suchý nebo vlhký, ve všech ostatních případech je třeba se poradit s lékařem. Před zahájením léčby je velice důležité určit, jestli se jedná o suchý, nebo vlhký kašel a věnovat pozornost případnému vykašlávanému hlenu.

K léčbě suchého kašle bez produkce hlenů jsou vhodná antitusika, která tlumí dráždivý kašel.

K léčbě vlhkého kašle se naopak používají expektorancia (mykolytika, sekretolytika, sekretomotorika), která podporují tvorbu řídkého hlenu a snižují jeho viskozitu, čímž usnadňují vykašlávání a odstraňování hlenu z dýchacích cest několika způsoby: rozvolněním hlenu v dýchacích cestách, zvýšením aktivity řasinkového epitelu, podporou transportu hlenu. Při léčbě vlhkého kašle je rovněž doporučováno pít dostatečné množství tekutin a zvlhčovat prostředí, ve kterém se pacient nachází.

Kombinace léků na vlhký kašel (expektorancia - sektretomotorika a mukolytika) a léků na suchý kašel (antitusika) se nedoporučuje. Při užívání obou druhů současně by mohlo dojít k hromadění většího množství hlenu v dýchacích cestách bez možnosti vykašlávání.

Volně dostupné léky na kašel lze pořídit ve formě sirupů, šumivých tablet, pastilek, prášků pro přípravu horkých nápojů či kapek. K dostání jsou i léčivé čaje a prsní balzámy.

Samostatnou kapitolou je pak léčba dětského kašle. Ta se odvíjí od jeho příčiny a léky by měly být podávány zpravidla na doporučení pediatra. Při kašli je žádoucí častý příjem tekutin v malých dávkách, zvlhčování vzduchu v pokoji, časté a krátké větrání, zvýšení polohy na spaní (u nejmenších dětí podložení nožiček postýlky).

autor: redakce Zena-in.cz