Jestli si prehistorické děti dělaly ze žvýkaček bubliny, se asi nikdy nedozvíme, ale že prehistorický člověk pomalu dřív žvýkal, než mluvil, se vědcům prokázat podařilo.

Už před devíti tisíci lety se na území severní Evropy žvýkaly materiály obsahující smůlu. V pozdější době, asi tak 4000-2500 let př. n.l ., již lidé žvýkali smolnou březovou kůru. Ta jim pomáhala dezinfikovat dásně. Zřejmě ještě nevěděli, že ze štětin praprasete by byl bezva kartáček.

 

Žvýkačku znal ale člověk už tehdy v několika druzích, například v podobě různých druhů trávy, přírodního latexu, listů i přírodních vosků. Inu, příchuť dělá hodně i dnes.

 

Loni v srpnu našla skotská studentka ve Finsku 5000 let starou rozžvýkanou žvýkačku značky „březová kůra s velkým obsahem smůly“ dokonce s patrnými otisky chrupu. Je to nejstarší předchůdce Pedra, nalezený na území Evropy.

Reklama