Týden je opět za námi, a tak vám jako vždy přinášíme nejčerstvější informace, na co se můžete těšit příští týden v našem magazínu.

Šéfredaktor Radek Kříž má starosti se stěhováním a zítra budu editovat já, takže na mě zbyl i zápis z včerejší porady. Nikdy jsem moc neuměla psát vtipně, natož abych konkurovala Radkovi, ale snad to se mnou taky přežijete.

Porada začala trochu později. Nebylo to vinou Jakuba Kočího, který po třech týdnech na poradu dorazil z hor a kupodivu nevypadal jako „lesní muž“, ale pořád stejně. Ten přišel včas. Zdržel se Radek a hned při příchodu prohlásil: „Vy už jste s poradou začali?“ Nezačali jsme bez něj, to bychom si nedovolili, jen Kuba stačil vyzvědět, jestli jsou porady kratší, když na nich nebývá on. A dost se divil, když jsme mu řekly, že aspoň o polovinu. Potvrdilo se to i včera.

Rozdělování témat šlo trochu ztuha. Já budu příští týden na horách, takže editaci nezvládnu, a Radek znovu nemůže kvůli stěhování, a tak si chudinky holky musely vzít každá dva dny. Radek se pozastavil nad tématem udělování Nobelovy ceny, ale nakonec to prošlo, další dny byly v pohodě, jen Kuba s počítačem na kolenou byl trošku mimo, ptal se, co má za téma, i když už měl dávno přidělené čtvrteční stěhování.

Některé nápady jsme probírali docela dlouho. Třeba téma „Když je žena generál“, které navrhla Saša Stušková.

„A...?“ zeptal se Radek.

„Co a...? To nikdy neuškodí,“ kontrovala Saša. Pak ale rezignovala, protože Radek vytáhl argument z historie, že matriarchát nikdy nikde nefungoval. Na to byla i Saša krátká.

Saša měla vůbec povídavou náladu, při tématu šikana si zase vzpomněla, jakou poznámku kdysi přinesl její syn ze školy (cituji): „Nutil spolužáka Korotvičku pod pohrůžkou násilí volat z telefonní budky hasičům, policistům a záchranné službě.“ Nakonec jsme se usnesli, že to šikana nebyla.

A ještě u jednoho nápadu jsme se zdrželi - „Naše babička je ležák, nechce se hýbat“. Na to Radek prohlásil, že znal někoho, kdo se staral o starou babičku, a ta se jim pořád pos... a ještě to schválně mazala kolem sebe. Doslova řekl: „Mají babku nechat dva dny v tom a ona už by to podruhé neudělala.“ Asi má své zkušenosti, kdoví?

Takže co vás čeká v březnu? Těšte se na soutěže o velké ceny, které budou probíhat celý březen. A kromě toho, co vás nemine v příštím týdnu?

V pondělí 25. února se Dana Haklová ujme tématu Zvrzaný účes. Inspirovala se příběhem, ve kterém se manžel pomstil ženě tím, že nechal ostříhat dceru. To je hnusná pomsta, co?

Úterní den 26. února bude patřit Nobelově ceně a Saše Stuškové. Ta se chystá na besedu se scénáristou Matějem Mináčem, který na cenu navrhuje Sira Nicholase Wintona. Komu byste daly Nobelovu cenu vy?

Středa 27. února a opět Dana Haklová, tentokrát téma Dětské chuťové prazážitky. Jsem sama zvědavá, jak tohle téma pojme.

Jakub Kočí se ve čtvrtek 28. 2. bude stěhovat, tedy jen v tématu, protože sám bude zalezlý doma v horách, ale zprostředkuje vám tento proces díky fotkám Dany.

A poslední téma týdne si nechala na závěr Saša Stušková. Pátek 1. 3. = Můj první kluk - hořká, nebo sladká vzpomínka? Asi ji to napadlo při vzpomínání na vlastní zkušenost, protože jak přiznala, její první kluk byl později zavřený za znásilnění. „Ale ne kvůli mně, to ho udaly až ty další,“ upřesnila, když jsme se o to začali zajímat. Kuba si při tom vzpomněl na písničku Jarka Nohavici o dívce Svatavě. „Svatava, to je moje bývalá tchyně,“ poznamenala Dana se zvláštním výrazem ve tváři.

Vida, na co všechno si člověk vzpomene při pracovní poradě...

Reklama