Někdy se to tak přihodí, že vám nemocné dítě nemá kdo pohlídat. Tak ho vezmete s sebou na nákup... a další už se dočtete v příspěvku od čtenářky s nickem Bohuša, za který děkujeme.

Ahoj moje milé Ženy-in, k dnešnímu tématu přispěji i já, svojí troškou do mlýna...! Před dvěma lety jsem šla se svojí tehdy tříletou dcerkou nakupovat do naší místní samoobsluhy. Dcera byla nějaká polezená, prostě nebyla ve své kůži, ale doma mě ji neměl kdo hlídat, tak jsem ji musela vzít s sebou...což jsem raději dělat neměla?!

Při nakupování na mě dcera s hrůzou v očích zavolala:" Mamíííí, já chci blinkat!!!!" V té chvíli jsem nechala košík i s peněženkou na místě a křikla na dcerku: "Utíkej ven!" Ta uposlechla a přes celou sámošku běžela, ale bohužel bylo to rychlejší než ona, a navíc v cestě jí stála nafintěná panička, na jejímž luxusním svetru přistál obsah dceřina žaludku. No povím vám, hrůza mě obešla, celá červená jsem se začala omlouvat poškozené paní, která vyváděla na celý obchod, co že jsme to za prasata...?!?!

Ale to horší nás ještě mělo čekat...? Vše se seběhlo ve velké rychlosti, že to ještě nebyl konec dceřiných problémů, o tom se celý obchod přesvědčil v následujících minutách. Dcera  v rychlosti běžela ke vchodu, kde se ve dveřích srazila s pánem, který do prodejny nesl bedny s rohlíkama -a v té chvíli neměla úniku, a gejzír zvratků letěl kosmickou rychlostí přímo do beden s "křupavýma rohlíkama"...! Ten chaos a zmatek vám popisovat nebudu (nechci vám zkazit již více chutˇ), prostě děs a hrůza...!

To nakupování mě tehdy stálo hodně. Té poblité paní jsem zaplatila svetr, a rohlíků v bednách bylo taky víc než dost...! Tu spouštˇ jsem spolu s ochotnou prodavačkou taky pouklízela! Domů jsme se vrátili opravdu jako "prasátka". Dcerka měla střevní chřipku, která nás sužovala ještě dalších sedm dní, a já jsem dlouho do naší "oblíbené" samoobsluchy nevkročila. Vyhýbala jsem se jí obloukem, raději jsem chodila nakupovat do vzdáleného obchodu, a věřím ,že se mi ani nedivíte?

Ale nic netrvá věčně. Stud jsem překonala, a již více než půl roku chodím nakupovat zase do našeho obchůdku...!  Krásné a pohodové nakupování přeje Bohuša

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

Milá Bohušo, děkuji za skvělý příspěvek k dnešnímu tématu. To je přesně situace, kterou si sice dokážeme představit, ale žádná z nás by ji nechtěla zažít.

 

Reklama