Týdenní psí téma končí. Někdo si možná oddychne, ale většina z vás by klidně uvítala nějaké kynologické okénko, kam by si chodila o svém pejskovi poklábosit. Znám to z vlastní zkušenosti. Jakmile přijde řeč na psy, nevím, kdy skončit.

Kynologické okénko sice neotevřeme, ale víme o místě, kde si s vámi o psech nejen rádi popovídají, ale můžou vám předat i cenné zkušenosti. A těch není při výchově nebo výcviku psa nikdy dost. Sebelepší příručka nenahradí názorný příklad. 

Tím báječným místem pro psy a jejich majitele je Kynologická poradna v Praze Bohnicích. Vypravila jsem se tam za vás, abych zmapovala terén. A rozhodně nelituji. Doporučila bych ji všem, kdo mají nebo se teprve chystají mít psa. Ochotně se vás ujmou zkušení cvičitelé Kateřina Dědičová a Petr Linda a poradí snad se vším, co se týká psů: S výběrem vhodného plemene, naučí vás, jak psa vychovávat, cvičit, ale pomůžou i v případech, kdy vaše amatérské výchovné metody selhaly a pes vám více či méně přerostl přes hlavu. A to vše zdarma. Trochu jsem zalitovala, že jsem s sebou nevzala psa, ale to bychom neměli moc času na otázky, kterých jsem měla na jazyku spoustu.

Začněme s výběrem vhodného plemene. Co byste poradili úplnému začátečníkovi?
Záleží na tom, co od toho psa bude chtít a jak je sám aktivní. Jestli je spíš domácí pecivál, nebudete si přece pořizovat psa, který je temperamentní, vyžaduje každodenní aktivitu a pohyb. Když naopak sportuje a chce, aby mu pes dělal parťáka, nepořídí si logicky takového, který na to fyzicky nestačí. 

Existuje nějaké nevycvičitelné plemeno?
Nepleťte si pojmy výcvik a výchova. Není to totéž. Každý pes se dá vychovat. Některá plemena se pochopitelně vychovávají lépe, jiná hůře. Ale nejdůležitější je vychovat psa k soužití s lidmi. Člověk musí svého psa natolik zvládnout, aby neobtěžoval své okolí. Pokud to nedokáže, psa si nezaslouží.

Co říkáte na testy psí inteligence? V televizi jsem viděla pořad, ve kterém se jednotliví psi hodnotili podle rychlosti, s jakou najdou pamlsek.
(Smích) Podle toho se to určit nedá, není to objektivní. Některý pes je prostě žravý a najde jídlo rychleji, jiný žravý není a je mu to fuk. Ale to neznamená, že by byl hloupější. Jedno plemeno hloupé je, ale nebudu raději jmenovat, abych neurazil.

Ale teď k vaší poradně. S jakými problémy za vámi majitelé psů chodí nejčastěji?
V postatě s takovými, o kterých psaly vaše čtenářky. Přivolání, agresivita, odložení (tzn. zůstání na místě) atd. Třeba vy. Přijdete se svým psem, podiskutujeme o problému a přitom vás oba pozorujeme. Vás i vašeho psa. Pak jdeme na plac, abyste nám předvedli, co máte za problém. Většinou využíváme i naše psy, což je výhoda, vytvoříme tak modelovou situaci – třeba agresivitu psa vůči druhému psovi, a vidíme, jak pes i jeho pán reagují. Upozorníme vás na chyby a řekneme, jak postupovat správně. Pak si vás podle potřeby pozveme ještě jednou, někdy i víckrát, abychom se ujistili, že jste si správné návyky zafixovali. Samozřejmě je na vás, zda se vrátíte, či nikoliv.
Ale nechodí sem jen lidé s problémy. Může přijít kdokoliv, kdo chce poradit třeba s výchovou mladého psa. Od toho jsme tady.

Jak se vůbec stane, že začne být pes agresivní? Znám případ, kdy se i vyloženě mírumilovný bernský salašnický pes musel nechat utratit kvůli agresi.
To je klasický příklad toho, kdy si nechali dominantní zvíře přerůst přes hlavu. Každý pes si dovolí tolik, kolik mu dovolíte vy. Když jeho prvotní projevy agrese nepotrestáte a nedáte najevo, že jste silnější, začne mít převahu on a převezme funkci vůdce. Najednou se stane šéfem a vy ho musíte poslouchat. Podobný případ jsme tu také měli. Přišla paní s ovčákem, který byl agresivní, ona se ho začala bát a nedokázala ho zvládnout ani fyzicky. Byl to velmi dominantní pes, kterého nechala narůst. Tato chyba ve výchově – ať si hraje, nechám mu svobodu, ať projeví svou individualitu, se může vymstít. Ale dá se ještě napravit, když se pes dostane včas do správných rukou.

Existuje řada mýtů o tom, jak se zachovat při útoku psa. Co dělat, když se na vás žene cizí pes?
Zásada číslo jedna – neutíkat. To je to nejhorší, co můžete udělat. Psovi stejně neutečete a navíc ho vyprovokujete k větší agresi. Pes je lovec a vy se stáváte jeho kořistí.
Zásada druhá – nemáchat rukama, negestikulovat.
Zásada třetí – zůstat stát, zachovat klid a snažit se na psa promluvit. Nejlepší je, když mu dáte nějaký razantní povel. Třeba „Jdi domů!" Snažte se působit sebevědomě a dát mu najevo svou převahu.

Je mizivé procento psů, které má opravdu v úmyslu člověka kousnout. Obvykle si za to lidé můžou sami. Útoky psů, o kterých čteme v novinách nebo vidíme v televizi, jsou většinou překroucené polopravdy. Málokdy slyšíte názor obou stran, málokdy se objasní, co bylo pravou příčinou útoku. Na vině je vždycky pes a jeho majitel. Ale už se nemluví o tom, že pes třeba bránil svoje teritorium, svého pána, nebo že byl sám napaden. Když vlezete sousedovi na pozemek nebo si chcete pohladit jeho psa přes plot, nedivte se, že vás kousne. Je to vaše hloupost, že nerespektujete cizí území. Nebo případy s dětmi typu: On si s tím psem dosud hrál, pes si nechal všechno líbit. Válel se po něm, strkal mu prsty do uší, očí, tahal ho za ocas." Ale někdy se stane, že to dítě přežene a pes po něm chňapne. A co je dětská ručička proti skusu německého ovčáka?

Když už jsme u dětí a psů. Co psí žárlivost?
Často je pes vychováván jako jedináček, je mu věnována veškeré péče a pozornost... a pak přijde dítě. Najednou se všechno soustředí na ně, na psa není už tolik času a je odložen na vedlejší kolej. Aby pes nezačal žárlit, musí se postupně s novým členem rodiny seznamovat. Musíte mu dát pocit, že je stále milován. Snažit se mu co nejvíce věnovat a svou pozornost mezi dítě a psa dělit.

Pokousal vás někdy pes?
(Smích) Mockrát. Většinou při vzájemných rvačkách, při výcviku, ale i při hře. Třeba stafford si neumí hrát s citem. Obě ruce jsem měl samý šrám od zubů. Ale nevysvětlujte si to špatně. To uvádím jen jako příklad a rozhodně neplatí, že hra se staffordem =pokousání.

Doporučte našim čtenářkám tři nejdůležitější zásady dobré výchovy psa.
Důslednost. Klid – trpělivost. Správné načasování pochval a trestů. S tím si vystačí. A když si nebudou vědět rady, mohou přijít k nám.

V našem týdenním tématu Výchova psů v Čechách vyšlo:
Máte doma nevychovaného psa?
Příběh redaktorky Dany Svobodové: Poraďte, můj pes napadá jiné psy.
Článek Jakuba Kočího Hrozba: Důchodce s jezevčíkem nebo skin s pitbullem?
Velká anketa Pes ve městě: Ano, či ne?  
Rady i s vašimi příběhy: Vaše starosti na kynologovu hlavu
Můžete vybírat také Nejlepší psí příspěvek

V průběhu pátečního dne se v magazínu objeví i netradiční rozhovor 
s redakčním mops(l)íkem.


Máte vlastnosti uvedené v poslední odpovědi? Využila jste je při výchově svého psa? Obrátila byste se na poradnu osobně? Myslíte si, že je takové poradenství užitečné, nebo zbytečné?

Reklama