Reklama

Moji známí najednou zaměnili hodiny posilovny za hodiny tae-bo. Básnili o příjemně bolavých svalech, prima odvazu a já jsem se rozhodla dozvědět se o tom víc. Požádala jsem trenérku tae-ba Leonu Škanderovou, zda mi o tae-bu může vyprávět.
Byla jsem moc ráda, když souhlasila, a navíc jsem byla i pozvána na cvičební hodinu (pravda v 6. měsíci těhotenství by to cvičení asi nebylo ono, a tak jsem pouze přihlížela…). Odcházela jsem s papírem plných poznámek typu: rukavice, více žen, pořád se posiluje, dunivá hudba, pořád se počítá, precizní provedení, slow motion a double time…

Když jsem se ptala lidí v mém okolí, co je to tae-bo, většinou se mi dostalo odpovědi, že je to skvělé vybití agresivity pro ženy nebo že je to aerobic kombinovaný s kicboxem. Ten pocit jsem z toho ale neměla. Jak to tedy je?
Tae-bo je druh aerobního cvičení, které vychází z prvků karate taekwon-do a klasického boxu. Na rozdíl od jiných aktivit má svoji filosofii ,,get the first place by your own".... tedy „zvítěz sám nad sebou“. Jde o pochopení vlastního těla a našeho vlastního cítění, abychom sami poznali, kde jsou naše meze a kdy si udělat přestávku podle svých individuálních potřeb. A to je jeden z rozdílu od aerobiku, kdy neříkám, že bude pauza pro pití, ale každý se řídí svým vlastním pocitem. A jak jste již správně řekla, nejde o kopírování pohybu instruktora, nýbrž o to, abychom postupně posunovali a rozšiřovali tělesné a duševní meze.

Dalo by se říci, že ten, kdo nerad posiluje na strojích, nechť se dá na tae-bo? Je hlavním cílem tae-ba posilování?
Hlavním cílem tae-ba určitě posilování není. První myšlenkou, o které jsem se již zmínila, je ,,get the first place by your own". Další je fitness myšlenka, která je zaměřena na posilování všech svalových skupin, zejména trupového svalstva. Takže dobré břišní a zádové svaly jsou zaručeny a slouží k lepší stabilizaci páteře. Ale ani ramenní svaly, svaly paží, nohou a hýždí nepřijdou zkrátka. A je tu ještě bojová myšlenka. I když protivník je imaginární, víme, kde stojí, kam je úder či kop mířený a jak by měl být správně technicky proveden. Tyto všechny myšlenky tvoří celek - tae-bo.

V rozvrhu hodin jsem našla dva různé typy hodin – tae-bo jako takové a tae-bo Intro? Jaký je rozdíl a cíl jednotlivých hodin?
Ano. Jsou dva typy hodin. Tae-bo INTRO je hodina, ve které se trénuje technika jednotlivých úderů, kopů či jejich kombinací. Zde je vyhrazen prostor pro informace, je kladen důraz na preciznost provedení a trénujeme výrazně svalovou sílu. Myslím, že tato hodina je důležitá a neměla by ve fitness centrech, kde se tae-bo cvičí, chybět. Nelze postupovat dopředu bez informací JAK a KUDY. Dále je to hodina tae-bo, v níž údery, kopy a jejich kombinace na sebe bezprostředně navazují. Cvičení klade důraz na sílu, výbušnost, flexibilitu, rovnováhu, koordinaci, ale největší důraz je kladen na vytrvalost. Takže jde spíše o vytrvalostní trénink.

Kdo tae-bo může cvičit a kdo ne? Je tae-bo vhodné třeba i pro absolutně netrénovaného člověka?
Tae-bo může cvičit každý zdravý člověk a mám tím na mysli každého, kdo nemá žádné akutní onemocnění, oslabený imunitní systém, posunuté meziobratlové ploténky, problémy kolenní či kyčelní, apod. Není to cvičení pro těhotné a v žádném případě není pro zájemce se srdečními potížemi. Pokud se jedná o netrénovanost, tak je tae-bo určeno i pro úplné začátečníky – každý si řídí intenzitu svého tréninku, udělá si přestavbu nebo místo double time pokračuje ve slow motion.

Jaké je třeba vybavení? Všimla jsem si například rukavic…
Co se týče vybavení, tak největší investici bych viděla v kvalitní aerobikové obuvi. Jinak ze skříně můžete provětrat tepláky a triko nebo top bez rukávů (zde neplatí pravidlo, vzít si úzký top, abyste ukázali své tělo, ale je to pro Vaši kontrolu pohybu v zrcadle). Dále si vemte ručník a hlavně vodu, která je hodně důležitá pro správný chod organismu. Vypotíte hodně vody a s ní i hodně minerálů. Doporučila bych v tomto případě namíchat některý ze sportovních nápojů, které jsou nabízeny přímo ve fitness centrech.
Pokud jde o rukavice, máte zřejmě na mysli bandáže. Já nosím červené bandáže, které vypovídají o tom, že jsem ,,basic" trenérka. Další stupeň v trenérství je ,,advanced" – modré bandáže, na kterých začínám pracovat, a tedy poznávat další část tae-ba. Černé bandáže jsou pro „master“ – vrchol systému tae-ba. Pro klienty jsou určeny bandáže žluté a bílé, ale je lepší začínat bez nich, a zpevnit si tak zápěstí. I já jsem absolvovala celý kurz bez bandáží
.

Tae-bo se cvičí na hudbu – velmi rytmickou. Jedná se o hudbu speciálně skládanou/upravovanou pro tento druh cvičení?
Hudba, kterou pouštím, je určena speciálně pro tae-bo. Na rozdíl od aerobiku je výraznější a pekelně rychlejší. Dosahuje až 175 bpm – úderů za minutu.

Při cvičení se neustále počítá, a to nahlas a pěkně celá tělocvična. Jaký to má význam? A co znamenají výrazy slow motion a double time?
Ano, všichni počítají nahlas. Je to pro lepší trénink břišního svalstva. Počítáme vždy do osmi a jakmile se začne počítat sestupně, přijde změna cviku nebo rychlosti. Tím se dostávám k výrazům slow motion a double time. Každý úder, kop či kombinace se provádí ve dvou rychlostech. Double time je rychlejší…

Na hodině bylo přítomno více žen než mužů – je to opravdu takový trend?
Tae-bo se řadí mezi hodiny, které převážně navštěvují ženy. Ale muži se opravdu nemusí bát, že by to bylo pro ně příliš lehké a že by neměli tak tvrdý trénink jako v posilovně. Právě naopak!

Jak vy sama jste se k tae-bu dostala, co se Vám na něm líbí? Čeho v něm chcete dosáhnout?
Já jsem už od malička běhala, hrála basket, plavala, chodila na aerobik a pak asi tak před dvěma lety jsem byla poprvé na hodině tae-ba. To, co jsem cítila, bylo úžasné, náročné, s hudbou, a hlavně tam nebyla choreografie! Druhá fáze pocitu přišla až druhý den poté, co jsem málem nevstala z postele a cítila jsem svaly, o kterých jsem netušila, že je mám… Byla to pro mne výzva. Je toho ještě hodně, co se mám učit a pochopit. To vše chci dál předávat v podobě kvalitních hodin tae-ba.